Nebezpečí z letního slunce: Úpal, úžeh a spáleniny může vyřešit obyčejná okurka
Léto je tady a s ním i radovánky spojené s teplotními rekordy, vodou a sluněním, které je nejen výborným způsobem k znovuobnově vitamínu D, ale skrývá v sobě i mnohá nebezpečí jako spálení, úpal, úžeh nebo tepelné vyčerpání. Nejrizikovější skupinou jsou děti, především kojenci, staří lidé, lidé trpící kardiovaskulárními problémy a obezitou. Než se vystavíte slunečním paprskům, nezapomínejte tedy na daná opatření.
Spálení od slunce
Někomu stačí pár minut, někdo se na slunci může opalovat hodiny, záleží na druhu vašeho kožního fototypu. Jedno je však všem společné: riziko spálení (kožní zánět) by nemělo být podceňováno, může vést až k vyšší pravděpodobnosti vzniku rakoviny kůže, nehledě na předčasné stárnutí pokožky. Odhaduje se, že spálení trvá mezi třemi dny až týdnem. Vyznačuje se zarudlou horkou pokožkou, napětím kůže, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, zimnicí, puchýřky nebo celkovou dezorientací.
V těch těžších případech neváhejte a vyhledejte lékařskou pomoc. V těch lehčích by vám mohly pomoci studené obklady, koupele s rozpuštěnou jedlou sodou, natření spálenin aloe verou nebo pokládání plátků okurky nebo rajčete a zábaly z bílého jogurtu. Nejdůležitější je však prevence v podobě používání vhodného opalovacího krému a vyhýbání se dlouhému pobytu na slunci.
Úpal a úžeh, častá kombinace letního nebezpečí
Mezi úpalem a úžehem je rozdíl, příznaky však bývají podobné a za oběma stojí přehřátí organismu.
Slovo úpal pochází z řeckého ,,seirios”, což znamená horký. Dochází k němu při tvoření nadměrného tepla v těle a dehydratací organismu (tělo postrádá tekutiny a soli k tvorbě potu). K tomu nejčastěji dochází při pobytu v nadměrně vlhkém nebo teplém prostředí nad 35 stupňů Celsia. Doporučuje se také dostatečný příjem tekutin a omezení náročné fyzické práce v průběhu parných dnů, a to především v poledních hodinách.
Příznaky jsou nejčastěji suchá kůže bez potu, bolest hlavy, závratě, nevolnost, zrychlený tep, zvyšování tělesné teploty, ale i šokový stav a bezvědomí. V první řadě je nejdůležitější přenést postiženého do stínu nebo dobře větrané místnosti, podložit mu nohy, uvolnit oděv a doplnit tekutiny s chybějícími minerály, poslouží mírně osolená voda, iontový nápoj nebo mírně oslazený čaj s citronem. Konzumace čisté vody se nedoporučuje. Dobré je přikládat obklady na hlavu nebo zabalit celé tělo do vlhkého prostěradla. Pozor však na studenou sprchu, teplota by neměla klesat příliš rychle, hrozí totiž tepelný šok.
Nezapomínejte pít!
Během teplého počasí také často dochází k tepelnému vyčerpání či mdlobám.
Tepelné vyčerpání je dlouhodobější stav při větší ztrátě tekutin. Dochází tak i k poruchám jednání, deliriu nebo zmatenosti. Nedoporučuje se naráz podávat větší množství tekutin.
Aby k těmto nemocem nedocházelo, vyplatí se v létě dodržovat pitný režim a při prvních příznacích vyhledat místo ve stínu, kde si můžeme na nějaký čas odpočinout.
