Nebezpečná tasemnice: Jakou paseku dokáže udělat ve vašem těle?

Tasemnice je parazit, kterým se můžete nakazit konzumací jídla nebo pitím vody, které obsahují vajíčka či larvy tasemnice. Častější je ovšem nákaza larvami, když se vám z nich ve střevech vylíhne dospělá tasemnice. 

Tato střevní nákaza má obvykle mírnější charakter a nemusí se projevovat vůbec žádnými příznaky. Nákaza vajíčky je nebezpečnější, jelikož v tomto případě mohou vzniklé larvy migrovat a zakládat infekční ložiska i v jiných orgánech, což může způsobit rozsáhlé komplikace, které nazýváme invazní infekcí. 

Onemocnění ve většině případů způsobují tasemnice hovězí, respektive bezbranná a vepřová. Tasemnice hovězí je schopna dorůst do délky až devíti metrů. Její tělo je tvořeno asi dvoumilimetrovou hlavičkou, která je opatřena přísavkami a až tisíci jednotlivých segmentů (článků).

Tento druh tasemnice se nejčastěji vyskytuje v Africe, východní Evropě a Střední Americe. Její příbuzná, tasemnice vepřová, dorůstá nejčastější délky 2-3 metry. Její hlavička je vybavena háčky, díky nimž se parazit velmi snadno uchytí na střevní stěně. Tasemnice vepřová je nejčastější obyvatelkou Asie, Ruska, východní Evropy a také Latinské Ameriky. 

Jak tasemnice vzniká a projevuje se?

Tento druh parazita v průběhu svého životního cyklu využívá tzv. mezihostitele, přičemž tím nejčastějším je hovězí skot a také prasata. Z kontaminované vody, půdy nebo pícnin pronikají vajíčka tasemnice do organismu mezihostitele. 

Následně se z nich vyvíjejí larvy, které se usazují ve svalech, opouzdřují se a dospívají v tzv. boubele. Ve svalech hospodářských zvířat přežívají tasemnice i po jejich porážce. 

Nákaza člověka vzniká při požití syrového nebo nedovařeného nakaženého masa, jelikož boubele nesnášejí vysoké teploty. Při nedostatečné tepelné úpravě masa však přežívají a dostávají se až do lidského střeva. Následně se zbavují ochranného obalu a prostřednictvím své hlavičky se uchycují na stěně tenkého střeva. 

Začíná tak růstové období, během kterého se vytváří nové články a tasemnice nabírá na délce, což znamená, že je na pobyt ve střevě velmi dobře vybavena. Sice je proti účinkům žaludečních šťáv chráněna obalem, ovšem i tak dokáže svým celým tělem vstřebávat živiny z okolní tráveniny. 

V článcích se tvoří vajíčka a každý úsek má kompletní sadu pohlavních organů, což znamená, že jsou schopna samooplození. Zralé články úseků tasemnice se uvolňují a odcházejí se stolicí. Pokud ale podceníme hygienu nebo hnojení pastvin odpadními produkty vajíčka, může se klidně koloběh vzhledem ke kontaminaci půdy opakovat. 

Jak se tasemnice projevuje a léčí?

Nákaza, růst nebo přítomnost tohoto parazita většinou vůbec nepoznáme. Nemocní někdy mohou pociťovat bolesti v nadbřišku, trpět průjmem nebo rychleji hubnout. Velmi výjimečně se může objevit nedostatečná chuť k jídlu. Jediným prokazatelným příznakem tak je přítomnost odloučených článků ve stolici. 

"Přítomnost části ve stolici nemusí ale znamenat jen onemocnění tasemnicí. Může jít i o jiné parazitární choroby, ale třeba také o nějakou nestrávenou část potravy. Nejlepší je v tomto případě vyšetření stolice na parazity," tvrdí MUDr. Renata Lažanská. 

Podobné vyšetření funguje tak, že se odevzdají vzorky tří různých druhů stolic, které mají vždy velikost vlašského ořechu. "Stolici můžete k lékaři buď donést ve vlastní nádobě, nebo vám lékař dá přímo odpovídající zkumavku. Jelikož sběr trvá několik dnů, je třeba je skladovat v ledničce. Lékař následně posoudí, jestli je potřebné i nějaké další vyšetření," dodala Lažanská. 

Léčba tasemnice funguje prostřednictvím léků, které obsahují praziquantel nebo niklosamid. Preparáty obvykle usmrtí parazita, poruší jeho ochranné mechanismy a vystaví ho působení trávicích šťáv. 

Postupně pak dojde k rozložení tasemnice nebo jejího vyloučení z těla. Úspěšnost léčby je vhodné zkontrolovat mikrobiologickým vyšetřením stolice, a to v odstupu několika měsíců.