Nedostatek vitamínu D zhoršuje průběh nemoci Covid-19. Většina Čechů ho přitom má nedostatek
O nemoci COVID-19 způsobené novým kmenem koronaviru se toho stále neví dost. V souvislosti se zhoršeným průběhem nemoci a vyšším rizikem úmrtnosti se ale začíná čím dál více skloňovat vitamín D. Podle zprávy publikované i na stránkách ministerstva zdravotnictví jeho nedostatkem trpí až 70 % obyvatel Česka.
Odborníci zabývající se tématem si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek.
Podle průzkumu provedeného v Austrálii se ukázalo, že lidé s nízkou hladinou vitamínu D byli téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která u nich navíc trvala delší dobu. Doktoři Isaac Pugach a Sofya Pugach z Texasu provedli výzkum na evropských pacientech, kdy zkoumali souvislost nedostatku vitamínu D s nemocí Covid-19. Došli k závěru, že by se hladina vitamínu D měla plošně sledovat a že je pravděpodobné, že doplňky stravy s vitamínem D mají velkou roli v prevenci a možná i v průběhu léčby nemoci Covid-19.
Na vitamínu D stojí naše imunita
Vitamín D podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tím mu pomáhá lépe zvládat infekci. Proto je zásadní nejen pro imunitu jako takovou, ale i pro pozdější boj s nemocí, když už k nakažení dojde. Optimální hladina vitamínu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l. To může způsobit, že jsme náchylnější i k nákaze běžným nachlazením nebo chřipkou.
Jak vitamín D tělu dodávat?
Lidské tělo vitamín D získává přirozeně ze slunečního záření. Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitamínu pouze z pobytu na slunci. Potíž je ale v tom, že na území České republiky je ve srovnání například s jihoevropskými státy podstatně méně slunných dnů v roce. Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamín D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.
Druhou cestou, jak tělu vitamín dodat, je strava. K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné, například doporučená denní dávka vitamínu D pro děti do 1 roku je dle odborníků 400 až 500 IU. A jakých surovin je dobré se při vaření držet, pokud chceme zachovat hladinu vitamínu D na zdravé úrovni?
Jaké výrobky jsou vhodné?
Vhodné jsou zejména mořské ryby a mléčné výrobky, vitamín D ale najdeme i ve vepřovém sádle a slanině. Při koupi vajec je dobré se zaměřit na jejich původ, ty od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitamínu D než ty od slepic chovaných v kleci. Pokud bychom se ale snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1 000 IU vitamínu D denně, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné. Co tedy dělat, pokud denně nekonzumujete mořské ryby a nemáte dostatek vitamínu ani ze slunce, které v České republice například v prosinci průměrně svítí pouze 1,5 hodiny denně?
Nejjednodušší cestou je zakoupit v lékárně doplněk stravy s obsahem vitamínu D. K dostání jsou i výrobky s kombinací vitamínu D a probiotik, které přirozeně podporují rovnováhu střevní mikrobioty. Kombinací probiotik s vitamínem D, kterou mohou v podobě kapek užívat děti již od 2. týdne věku, se tělu dostává vzpruha pro imunitu, trávení a v případě dětí i růstu a vývoji kostí a zubů.
KAM DÁL: Jde naučit zakrslého králíka chodit na záchod? Chce to hlavně trpělivost a důslednost.
