Největší a jeden z nejstarších: Minipivovar Herold psal dějiny

Takto vypadá Herold, stojí už dlouho a postupně se rekonstruuje

Pivní seriál pokračuje, dnes jsme se podívali na Minipivovar Herold Březnice u Příbrami, který je opravdovým unikátem. Dramatická historie, která se píše už od roku 1506, je nyní už jen nostalgickým příběhem. Pivní kultura se totiž změnila. Kal z kvasinek gurmány nepřekvapí, ale potěší. Tradic se sice drží, ale zkoušet i nové věci se zde nebojí. Jak to dělají?

reklama

Minipivovar Herold vlastně vůbec není tak mini, jak by se mohlo podle názvu zdát. Jde o největší minipivovar, nebo o nejmenší průmyslový pivovar. Záleží na úhlu pohledu. Znalci piva však neřeší velikost, nýbrž chuť, a ta je vybroušená k dokonalosti. Na to vybrat to nejlepší a toho se následně držet tu měli ostatně dost dlouhou dobu. 

Pivovar se drží tradičních technologií výroby s vysokým podílem ruční práce. Má i svou humnovou
sladovnu s anglickým hvozdem, ze které do nedávna produkoval i svůj slad plzeňského typu z
místních jarních odrůd ječmene. Zlatý mok se ovšem vaří také z bavorského, karamelového, barevného či pšeničného sladu, všechno ve špičkové kvalitě a hlavně od dobře prověřených výrobců.

Svou roli hraje nepochybně i dobrá voda, ta pochází z původní kamenem vykládané studny v zámecké oboře. Zajímavý je trik s ječmenem. Ten se totiž nejdříve namočí a pak je rozprostřen na humna a za stálého převracení (alijas vindrování) ponechán vyklíčit. Pak se usuší a dále zpracovává. 

Jak šel čas v Březnici u Příbrami

První písemná zmínka je z roku 1506. Během své dramatické historie prošel pivovar rukama mnoha šlechtických rodů, z poloviny vyhořel, byl několikrát zkonfiskován. V současnosti má českého majitele, který se snaží zachovat tradiční výrobu poctivého piva a věří, že se mu postupně podaří obnovit historickou budovu pivovaru, která nemá mezi ostatními českými pivovary obdoby.

O tom, jak se to dělá teď, nám řekne ten nejpovolanější. František Pinkava​ je výrobním ředitelem a zároveň i sládkem. V pivovaru pracuje přes 30 let. Jeho umění a láska k řemeslu je znát na první pohled. 

Jaká je vaše pivní filozofie? 
Držíme se plzeňského typu piva, ale zkoušíme i relativně nové věci. Začali jsme třeba s pšeničným pivem. Vyzkoušeli jsem dokonce i radlery, ale vrátili jsme se ke klasice. 

Jak jste se dostal k pivu vy osobně? 
Já pocházím z Plzně a tam většinou byly jen dvě možnosti. Buď jít pracovat do škodovky, nebo se věnovat pivu. Rád jsem si vybral to druhé. 

Kvašení probíhá v otevřené spilce a dozrávání v ležáckém sklepě s dobou ležení 4 - 16 týdnů. Vyrábíme piva spodně i svrchně kvašená. 

Jste docela velcí. Jak to zvládáte? 
Byla i těžká období, ale doba nám nahrává. Pivní kultura u nás ožívá a lidé se zajímají o to, co pijí. Už se nikdo nediví, že má nefiltrované pivo kal. Naopak si to užívají a zajímají se. Je pravda, že je to u nás trochu jiné než s maličkými minipivovary, které mohou experimentovat v menším a neriskovat. Máme také svou lahvovnu, to není úplně typické pro minipivovar. Snažíme se za
daných podmínek držet u našich výrobků standartní kvalitu. Ocěmž vypovídají i mnohá ocenění z
degustačních soutěží, výstav a festivalů tuzemských i zahraničníc. V průměru to bývá tak 5 - 7
cen za rok.

V roce 2009 získal pivovar Herold ocenění Pivovar roku.

Jak se vám teď daří? 
Výborně. Zájem roste, 60 % produkce vyvážíme do zahraničí. Cílové lokace jsou Velká Británie, Irsko, Švédsko, Slovensko a nově také Čína, Izrael nově Maďarsko, Rumunsko i Itálie. Tam všude si ho chválí. Samozřejmě to neznamená, že zanedbáváme domácí trh. Naše značka je k dostání na 58 místech. V 10 velkoobchodech, pěti pivotékách, sedmnácti obchodech a 26 pohostinských zařízeních. 

14. prosince 1906 vypukl v pivovaru obrovský požár. Jeho příčina se nikdy nezjistila. Všechno zlé je však pro něco dobré. Díky tomu se uspíšila modernizace. 

Co si z Heroldu dát, co doporučujete? 
​Skvělé je naše světlé výčepní pivo Herold. Je to tradiční pivo, plné čisté chuti s jemným chmelovým aroma. Milovníci dobrého českého piva ocení dlouhé ležení. O něco silnější je světlý březnický ležák Herold, je to středně hořká dvanáctka, která má plnou chuť, řádnou chlebnatost a pořádný říz. Je určen náročným konzumentům, kteří se neleknou síly 5,2 %. Pokud máte chuť spíše na polotmavé, naše polotmavé speciální pivo Herold bude dobrou volbou. Má bohaté sladové aroma a chuť karamelu, je nejméně hořké, což je nejspíše důvod, proč si ho oblíbily ženy, i když obsahem alkoholu jde o velmi mužné pití - 5,8 %.

Máte i něco speciálního? 
Světlý pšeničný nefiltrovaný ležák Herold není tak hořký, zato v něm ucítíte citronovo-banánové aroma s nádechem hřebíčku, které do piva nepřidáváme. Tyto esterově ovocné a fenolově
kořeněné tóny způsobuje typ použitých kvasinek svrchního kvašení. Neodfiltrované kvasinky mu dodávají hedvábnou barvu a plnou chuť. Jeden z našich speciálů necháváme ve sklepě odpočívat
i přes 70 dnů necháváme odpočívat náš speciál, jde o tmavé pivo, které je neobyčejně plné, je celkem hořké, ale v doznívání cítíte karamel. Čtyři druhy sladu, trojí chmelení a délka zrání jsou příčinou mnoha úspěchů, kterých toto pivo dosáhlo v domácích i zahraničních degustačních soutěžích. Myslíme také na ty, kteří nemohou pít. Pro ty je určen Střízlík, který je výrazný a chmelově hořký. Má dobrý říz a přinese vytoužené osvěžení.

https://www.ctidoma.cz/clanek/zdravi-a-styl/nejvetsi-a-jeden-z-nejstarsich-minipivovar-herold-psal-dejiny-34145
reklama
#pivovar #pivo #Historie #Herold #minipivoar #sládek #nabídka #Březnice u Příbrami
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.