Pondělní rozjímání o ženských na seznamkách
Při chlapském povídání o životě se dají vyplodit fakt zajímavé věci a postřehy. A pokud ti dva chlapi jsou sami a hledají ženu do života v pozdním věku, je to fakticky šok, kam až se dá zajít.
Při jedné pondělní podvečerní cestě domů z nákupu, abych nepadl doma za vlast hlady, jsem najednou dostal pořádnou herdu do zad.
„A jéje,“ pomyslel jsem si. „Zase mě život praštil přes záda.“ Za co, a otočil jsem se nazpět. Ale za mnou nestál život, ale dávný kamarád z dětství, moc dobrý kamarád Jenda.
„No čau vole,“ zahalekal. „Jsi to ty?“ „Né nejsem, rohy nemám. A zatím nemám důvod bučet.“ Víc jsem nestačil říci, protože jsme se objímali jak ty delegace ze Sovětského svazu na Ruzyni kdysi dávno radostí nad tím, že jsme se náhodně potkali. V první kavárně, na kterou jsme narazili, a při šálku kávy jsme seprali naše mládí, minulost i přítomnost.. A šup! Na programu byly ženský.
Jak už to bývá, Jenda měl suprovou ženskou. Starala se o domácnost, o něho, ale byla tu jedna vada. Nikam moc nechodila. V práci měla lidí nad hlavu, jelikož dělala na nějakém stavebním úřadu, a byla takový domácí typ.
No a milý Jenda se zahleděl do akčnějšího protějšku, trávili společně kdejakou volnou chvíli, až to gradovalo tím, že zvedl kotvy a přesunul se k té akční ženě. Jenže netušil, až jak moc akční je. Vybavil ji byt... A šup! Letěl z bytu natotata, a bylo po lásce.
Ještě že se měl kam vrátit. Měl svůj byt po rodičích, který pronajímal, a tak ukončil s nájemníkem smlouvu a bydlel ve svém. Jenže sám v něm nechce zůstat a tak zkouší najít to své sluníčko, jak se dá.
„A zkusil jsi seznamky?“ optal jsem se zvědavě Jendy.
Ten opáčil: „Ty vole…(já asi snad fakt začnu bučet) zkoušel, ale děs. To jsou šílený seznamky. Pořád ty samý baby, pořád ty samé otázky, ale zvednout prdel od počítače a sejít se to ne. Dokonce jsem si psal se ženskou mého typu, docela byla dobrá na psaní, ale zdála se i akční. Pořád škemrala o mé foto, a tak jsem ji poslal fotku z dovči. Pak chtěla poslat foto, kde a co dělám, a nakonec drze napsala, že by chtěla foto, jak vypadám, když jdu ze sprchy. Čili já a on. Asi si chtěla určit, kdo pro ni bude více šampion.“
„Neke,“ odpověděl jsem. „Fakt to chtěla?“ Nechtěl jsem tomu věřit, že by ženský byly tak zvědavý…
„Jo, fakt,“ potvrdil Jenda.
„A co jsi udělal?“ Zvědavý jsem byl jak hejno čertů.
„No co jsem udělal, jsem chlap, tak jsem si nahatej stoupnul před zrcadlo, a cvak. Fotka letěla mailem k ní,“ dodal Jenda.
„No a co ona na to?“ Zvědavostí mi vystydlo kafe.
„No poslala i svoji nahatou, a já málem vyhodil počítač s okna,“ řekl naštvaně Jenda.
