Předzahrádky ano, nebo ne? Města je často podporují, někde v nich vadí kuřáci
Restaurační předzahrádky řada měst oceňuje jako oživení ulic a snaží se jejich vznik podpořit. Nájem za zábor veřejného prostranství si tak někde neúčtují vůbec, další radnice poplatky snížily. Praha plánuje zjednodušit opakované povolování zahrádek. Vznikají však vůbec nové, vyplatí se to provozovatelům?
Například v Olomouci je povolování předzahrádek nově náročnější, protože město zohledňuje stížnosti lidí na kuřáky, kteří se po zákazu kouření v restauracích do předzahrádek přesunuli. Historická města pak regulují vzhled předzahrádek.
"Všechny hospody, cukrárny, kavárny, které mají zájem o předzahrádky, mají zábor veřejného prostranství bezplatně. Chceme ale vědět, jak zahrádka bude vypadat...aby to mělo nějakou štábní kulturu," řekl starosta Svitav David Šimek. Město neomezuje zahrádky ani časově. Peníze za zahrádky nevybírá ani tachovská radnice. "Chtěli jsme tak podpořit oživení centra," uvedl starosta Jiří Struček.
Nájmy mohou být jen symbolické
Zvýhodněnými cenami se snaží vytvořit podmínky k otevření ještě většího množství předzahrádek v Plzni. Poplatky za zábor se tam před sedmi lety snížily na třetinu, předloni se město navíc dohodlo s provozovateli restaurací na tom, že pokud zpřístupní své toalety veřejnosti, cena dál klesne. V Jihlavě může být od letoška zhruba 30 zahrádek otevřeno i v době nočního klidu, od pondělí do čtvrtka do 23.00, v pátek a v sobotu do půlnoci.
Symbolickou cenu za nájem vybírá Kladno. Na celém území města zaplatí provozovatel předzahrádky jednu korunu za metr čtvereční za měsíc. "Rada města vnímá historicky předzahrádky jako podporu podnikatelské činnosti i zpestření společenského života ve městě," potvrdila mluvčí magistrátu Lenka Růžková. České Budějovice v historickém centru účtují poloviční sazbu těm provozovatelům, kteří předzahrádku každý den sklízejí.
Hlavní město pořídilo software
V Praze mají od loňska restaurace a kavárny od města smlouvy na dobu neurčitou. Testovat se navíc bude software, který by měl zjednodušit opakované povolování zahrádek. Od vybírání nájmu za zábor veřejného prostranství ustoupila Praha 9. "Tím je (restauratéry) chceme motivovat k otevírání posezení venku," vysvětlil místostarosta Tomáš Portlík.
Ve městech v Královéhradeckém kraji sice předzahrádek přibývá, počet stížností na jejich provoz, zejména kvůli hluku, je ale stejný nebo se snižuje. Třeba hradecká městská policie loni řešila 103 případy, letos zatím 12.
Lidé si stěžují na kouř z cigaret
Jinou zkušenost mají v Olomouci, kde si lidé z okolí zahrádek stěžují na zápach z cigaretového kouře a hlučné kuřáky. "Každý týden nás kontaktuje pět až deset lidí, kteří nám buď sdělí svůj názor, nebo nesouhlas s provozem předzahrádky," řekl vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Město tak podle něj už v několika případech kvůli dopadům protikuřáckého zákona a zachování čistoty veřejného prostranství předzahrádky nepovolilo.
Zejména historická města regulují podobu předzahrádek, aby nekazily vzhled okolí. Třeba v Třebíči vyžadují použití přírodních materiálů. V Telči s městskou památkovou rezervací zapsanou v seznamu UNESCO se k tomu, jak zahrádky vypadají, vyjadřují i památkáři. V historickém centru Brna nebo ve Znojmě nesmí nést předzahrádky reklamu, Brno navíc vyžaduje jednobarevné slunečníky a markýzy. Pravidla v Karlových Varech usilují o sjednocení podoby zahrádek a striktně omezují uzavřené konstrukce.