Příběh Martiny: Přítel mě mlátí a sprostě mi nadává
Žiji s přítelem asi rok v jednom bytě, za tu dobu se z něj ale stal násilník. Většinu času je mi z něj zle, mlátí mě a sprostě mi nadává.
Už nevím, co mám dělat. Žiji s přítelem asi rok, ale postupem času se z něho stal ubožák. Jediné, co dělá, je, že chodí do práce od osmi do čtyř. Když se vrátí domů, jen se válí a hraje stupidní hry. Všechno mu vadí, chová se jako šedesátiletý dědek. Zmlátí mě kvůli každé maličkosti, navíc mi sprostě nadává.
Teď mě například zmlátil, protože jsem se zeptala, proč si bere tolik dní dovolenou jenom na to, aby pomohl matce s něčím v bytě. Jeho matka má čtyři syny, ale jenom on jí s tím pomůže. Což by nebylo tak hrozné, kdyby mu nevolala čtyřikrát za den a něco po něm nechtěla. Díky bohu prodal naše auto, takže jí alespoň už nemusí nikam vozit.
Situaci mezi námi tyhle konflikty jen zhoršují, vůbec nevím, proč se tak změnil. Dříve byl normální, ale teď mi neustále sprostě nadává a ponižuje mě. Mám dvakrát šitou nohu, on mě do ní schválně kopnul a řekl mi, ať mi ji třeba vezmou. Nevím si rady. Sama na nájem nemám, studuji, do toho mám dvě práce, ale nevydělám si osm tisíc na nájem. (Martina, 22 let)
