Příznaky mrtvice jsou často nenápadné. Umírají mladí i staří lidé, často zbytečně

Cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice nejčastěji postihuje lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším. „Ročně zasáhne zhruba 23 500 Čechů, častěji ženy než muže. Prognózy ukazují, že při zachování dosavadního přístupu se bude riziko mrtvice nadále zvyšovat až o 25 %. Více než 70 % Čechů však nepozná příznaky mozkové mrtvice, ačkoliv právě to je pro záchranu života klíčové – každá hodina zvyšuje rozsah poškození mozku a následky, se kterými se pak bude nemocný potýkat (od ztráty řeči, hybnosti končetin až po naprosté ochrnutí),“ vysvětluje Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS CLS JEP.

Mnoho lidí se podle odborníka kvůli nerozpoznání nebo zlehčování příznaků dostává do nemocnice pozdě, umírají, případně se do konce života potýkají s následky. Nadační fond Čas je mozek se dlouhodobě snaží o to, aby veřejnost rozpoznala hlavní i vedlejší příznaky nemoci a věděla, co v takovém případě dělat.

Jaké jsou hlavní příznaky?

Nejčastějšími příznaky mrtvice jsou povislý koutek (ochrnutá polovina obličeje), oslabení či ochrnutí končetin na jedné straně těla a náhlá porucha řeči (pacient často zaměňuje slova a působí zmateně). K tomu se přidávají další příznaky, například brnění končetin, pocity na zvracení nebo bolesti hlavy. Pokud si nejsme příznaky jisti, můžeme zkusit test FAST:

• F jako FACE (obličej): člověka požádáme, aby se usmál. Pozorujeme pokles koutku nebo očního víčka?
• A jako ARM (paže): zvednu mu ruce do přepažení. Má problémy udržet obě paže ve stejné výšce?
• S jako SPEECH (řeč): zeptám se ho, jak se jmenuje. Odpovídá nesrozumitelně?
• T jako TIME (čas): pokud zaznamenán alespoň jeden z příznaků, je třeba okamžitě volat 155.

Záchranáře je třeba volat i v případě podezření, čekat doma na „potvrzení diagnózy“ se rozhodně nevyplácí. Lékaři navíc varují před tím, aby se pacienti pokoušeli do nemocnice dostat svépomocí. Může se stát, že přijedou do střediska, které není na léčbu mrtvice vybaveno, a pacient tak ztrácí drahocenné minuty. Záchranáři naopak přesně vědí, kam nemocného odvézt.

Rozhoduje hodina a půl

Pacient by se měl do nemocnice dostat nejlépe do 90 minut, tehdy má 50% šanci na vyléčení. Což potvrzuje i doktor Tomek. Vysvětluje, co se v mozku následně děje a jak dlouho trvá, než dojde k nevratnému poškození mozku: „Do 4,5 hodin může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do 6 hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny – trombektomii, laicky řečeno se sraženina „vysaje“. V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do 9 hodin a trombektomie až do 24 hodin. Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda léčba bude zcela úspěšná. Pokud pacient dorazí do nemocnice pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen.“

Nový akční plán

Akční plán pro Evropu v oblasti cévních mozkových příhod (Stroke Action Plan for Europe) pro roky 2018–2030 má za cíl snížit počet cévních mozkových příhod o 10 %. Dokument podepsal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a aktivně jej podporuje. Konkrétní cíle, k jejichž plnění se Česká republika zavázala, jsou uvedeny na konci dokumentu spolu s komentáři o aktuálním stavu jednotlivých bodů u nás.

Čas je mozek

Nadační fond Čas je mozek funguje od roku 2015 a zastřešují jej Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP. Snaží se informovat širokou veřejnost o projevech mozkové mrtvice, jejích příznacích a prevenci.

Pořádá nadační běhy a další osvětové akce, sdílí příběhy pacientů, je aktivní na sociálních sítích. Díky zapojení odborníků zároveň pomáhá pacientům, kteří mozkovou mrtvici překonali, s návratem zpět do aktivního života a poskytuje podporu jejich rodinám i blízkým. Více informací na www.casjemozek.cz.

Zdroje: redakce, MUDr. Aleš Tomek, casjemozek.cz

KAM DÁL: Vysoký tlak je strašák. Stres i hodně práce mohou být váš konec.