Proč chrápeme a jak problém řešit? MUDr. Kastner vysvětluje, pro koho je chrápání životu nebezpečné

Samotné chrápání vzniká při dýchání vibracemi měkkých tkání hltanu. „Během spánku je sníženo napětí svalů, které tvoří svalovou trubici, skrze kterou dýcháme. Menší měrou se na chrápání může podílet i nos, resp. vnitřní partie nosu při větším vybočení nosní přepážky nebo při chronické rýmě. Vznik chrápání také negativně ovlivňuje obezita,“ vysvětluje odborník na spánkovou medicínu MUDr. Jan Kastner.

Podle lékaře se tuk v organismu totiž usazuje nejenom na viditelných místech, ale rovnoměrně v celém organismu, tedy i v hltanu. Tukem prostoupené stěny hltanu jsou méně pevné a umožňují snadnější vibrace, ale i kolaps hltanové úžiny, který vyústí v zástavu dechu ve spánku (apnoickou pauzu).

„S chrápáním začínáme nejčastěji v dospělosti zejména po 40. roku věku. To se vysvětluje snížením elasticity vaziva a svalového napětí, které vede ke snadnějším vibracím (chrápání). Uvádí se, že jistou roli hraje i dědičnost, přičemž chrápání není přímo určeno geneticky, ale určitou skladbou dědičných faktorů, jako je tvar obličeje a oblasti hltanové úžiny, jisté formy obezity.“

Je chrápání pro člověka nebezpečné?

Běžné chrápání (pravidelné chrápání bez pauz) je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat, a často může vést například k oddělení ložnic. „Pozor by si ale měli dát ti, kteří chrápou nepravidelně, tzv. apnoický syndrom, který se vyskytuje asi u 4 % populace a představuje závažný zdravotní problém. U apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované. Dochází k zástavám dechu, tzv. spánkovým apnoím, které způsobují, že je spánek neosvěžující a v důsledku toho je typickým příznakem například zvýšená denní únava,“ říká Kastner.

Apnoické pauzy se mohou významným způsobem podílet na vzniku závažných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a metabolická onemocnění (vysoký krevní tlak, srdeční nemoci, cévní mozková příhoda, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka aj.).

Muži vs. ženy

Muži mají podle Kastnera s chrápáním opravdu větší problém než ženy. Především díky jiné anatomii dýchacích cest (masivnější měkké patro, objemnější kořen jazyka i větší hrtan) chrápou až dvakrát více než ženy. „Na vině může být i vyšší konzumace alkoholu, frekvence kouření nebo to, že muži spí více s otevřenou pusou vinou horší nosní průchodnosti při vybočené nosní přepážce apod.“

U mnoha žen může být spouštěčem například i menopauza (ztráta elasticity vaziva v důsledku hormonálních změn), vyčerpanost, stres nebo obezita. Ve zralejším věku okolo 70 let se ale muži a ženy v četnosti chrápání začínají vyrovnávat např. právě kvůli přibývající váze v obou populacích.

15 minut na odstranění chrápání

Celosvětově nejrozšířenějším a dlouhodobě nejefektivnějším zákrokem ve správně indikovaných případech, který vede k výraznému snížení intenzity či vymizení chrápání u 80-90 % pacientů, je tzv. laserová uvuloplastika (zkr. LAUP). „Ta ale není vhodným řešením u apnoiků, kde se doporučuje komplexnější operace hltanu v celkové anestezii anebo léčba přetlakovým ventilátorem s nosní maskou (zkr. CPAP). Pokud by se LAUP provedl u apnoika, zredukovalo by se pravděpodobně chrápání, ale dechové pauzy by pacientovi zůstaly (tzv. tichý apnoik). A tento stav by nadále ohrožoval zdraví pacienta,“ upozorňuje odborník.

Na druhou stranu u LAUPu, který se provádí u klasických "chrápačů", se jedná o operaci v místním znecitlivění, zákrok by se mohl přirovnat k návštěvě u zubního lékaře. Samotný ambulantní zákrok obnáší snesení „přebývající“ části měkkého patra laserem. „Celková doba zákroku je asi 15-20 minut. Nezbytnou podmínkou dobré efektivity zákroku je i pacient bez větší nadváhy, neměl by tedy být operován člověk, jehož BMI (body mass index) překračuje hodnotu kolem 30. Jednak proto, že lidé s větší nadváhou trpí ve vyšší míře spánkovou apnoí, a také proto, že u pacientů s nadváhou má LAUP menší efekt. To samozřejmě platí i pro stav po operaci, aby byl efekt zákroku dlouhodobý, je dobré nepřibrat, ale dodržovat zdravý životní styl a pečovat o zdravý spánek,“ dodává MUDr. Jan Kastner.

KAM DÁL: Jestli vám hrozí infarkt, poznáte i podle očí. Stačí si prozkoumat duhovku.