První transplantace srdce se nedařily. Teď jich lékaři jen u nás provedou desítky ročně
Třiapadesát let už uplynulo od prvního pokusu o transplantaci lidského srdce. Tehdy se nezdařila. Od té doby se ale medicína posunula neuvěřitelně dopředu. Kolik takových operací bylo provedeno jen na našem území?
V okamžiku, kdy jiná léčba nezabírá, přistupují dnes lékaři v případech, kdy je to jen trochu možné, k transplantaci celých orgánů. Nemocnou část lidského těla “jednoduše” nahradí orgánem dárce, ať už jde o dárce živého, jako například v případě ledvin, nebo i dárce, který byl z důvodu tak zvané mozkové inaktivity prohlášen za mrtvého. Takoví lidé pak mohou darovat dokonce i srdce a zachránit tak život jinému i po své smrti.
Jako první přišlo na řadu psí srdce
Ještě jen o málo déle než před sto lety spadaly transplantace lidských orgánů jen do říše snů a představ o daleké budoucnosti. Přesto se ale už v roce 1905 uskutečnila ve Vídni první transplantace srdce - šlo ale o srdce zvířecí, konkrétně psí. Srdce bylo navíc transplantováno tak zvaně heteroskopicky, což znamená mimo hrudní dutinu. Pes, kterému bylo srdce darováno, ale zákrok přežil o pouhé dvě hodiny.
První "skutečná" operace
Člověk si musel na pokus o transplantaci srdce počkat o plných dvaašedesát let déle, konkrétně do 3. prosince roku 1967, kdy se prvním pacientem, který takový složitý zákrok podstoupil, stal Louis Washkanski. K operaci se odhodlal doktor Christiaan Barnard, chirurg z Kapského Města. K podobnému zákroku byli připraveni i další lékaři, například doktor Kantrowitz v New Yorku. Zde ale sehrály svoji důležitou roli otázky lékařské etiky. Medicína tehdy ještě nedokázala přesně definovat okamžik smrti pacienta a tlukoucí srdce bylo považováno za důkaz života. Vyjmout je z těla, ačkoliv mozek již nevykazoval známky činnosti, bylo pro většinu lidí nepředstavitelné. Doktoru Barnardovi se ale odbornou veřejnost o své pravdě podařilo přesvědčit, a tak se stal prvním člověkem na světě, který tuto operaci nakonec přece jen provedl.
Pacient nepřežil zápal plic
I když se zpočátku mohlo zdát, že byl zákrok zakončen úspěšně, brzy se bohužel dostavily komplikace a pacient po osmnácti dnech od operace zemřel na zápal plic. Problémem byla a je nutnost tišit imunitní systém příjemce transplantovaného orgánu, který by se za běžných okolností nové součásti svého těla přirozeně bránil jako vetřelci. Spolu s tím je ale tělo oslabeno a neschopno bránit se ani běžným infekcím. Ačkoliv Louis Washkanski svůj boj o život prohrál, otevřel velkou kapitolu, kterou lékaři píší dodnes a rok co rok do ní přidávají další a další zkušenosti a poznatky, které činí takové zákroky rutinnějšími a pro pacienty jistějšími. Vždy jde ale o nesmírně složitou a nebezpečnou operaci.
Ani u nás se první operace nezdařila
Ani ne rok po zmiňované transplantaci se odehrál také první přenos lidského srdce od dárce k příjemci ve střední a východní Evropě, a to dokonce v bývalém Československu, konkrétně v Bratislavě. Pod vedením lékařů Karola Šišky a Ladislava Kužela se na této přelomové operaci podílelo dalších sedmnáct lékařů a dalších zdravotníků. Čtyřiapadesátiletá pacientka, která se měla stát příjemkyní srdce o osm let mladšího muže, který zemřel na následky úrazu, se ale bohužel nedožila ani konce operace.
IKEM zvítězil
Prvním pacientem, kterému lékaři v rámci tehdejšího tak zvaného východního bloku voperovali cizí srdce a on operaci nejen úspěšně absolvoval, ale přežil i následnou rekonvalescenci, byl až v roce 1984 Josef Divina, kterému v jeho 44 letech lékaři v pražském IKEMu darovali dalších třináct let života. Tehdy se operace zdařila díky práci týmu dvaceti zdravotníků. Od té doby až do minulého roku bylo jen v Československu a později v České republice transplantováno více než 1 770 srdcí, což je číslo, jemuž se nechce ani věřit. S přibývajícím časem jde o transplantace stále úspěšnější. Stále se ale nemůže dostat řada na každého čekatele. Transplantace má totiž logicky dvě strany - na jedné je pacient, který čeká na novou šanci na život, na srdce, které mu nahradí jeho vlastní nemocný orgán, a na straně druhé musí být vhodný dárce, jehož srdce může být nabídnuto. Často je jedná o oběti autohavárií nebo i dalších nehod, ale mohou to být i lidé, kteří zemřeli na jinou diagnózu, kterou nebylo srdce postiženo.
Za pouhá poslední desetiletí medicína pokročila docela neuvěřitělným způsobem. Co se ještě nedávno zdálo jako neuvěřitelné, se nyní stává poměrně běžnou součástí lékařské praxe. Jak bude vypadat péče o lidské tělo za padesát let?
KAM DÁL: Do maďarského europoslance má Prymula daleko. Ze zakázaného večírku plného orgií zdrhal oknem.
