Psychiatr Filip Španiel: Žijeme v postfarmakologické době

Filip Španiel je psychiatr a vědec v oblasti výzkumu psychóz a schizofrenie. Začínal na klinice v Pardubicích a později pracoval v Psychiatrickém centru Praha, které se dnes jmenuje Národní ústav Duševního zdraví.

Spirituální hlasy z nadsvěta

V úvodu debaty vzpomenul jako typického pacienta pana Adama. Ten byl poprvé v životě hospitalizován, protože před třemi měsíci začal slyšet hlasy. Nejprve měl pocit, že se v jeho mysli odehrávají cizí myšlenky. Dále vykrystalizoval celý bludný systém, kdy různé hlasy komentovaly jeho chování. Dostával se do nadsvěta, kde se ozývaly spirituální hlasy, které mu nadávaly. Příznaky mají v tomto případě společného jmenovatele pro mnoho lidí trpících schizofrenií. Člověk může být přesvědčen, že je pod vlivem duchů nebo mimozemských civilizací. Nebo má pocit neustálé kontroly nebo mu někdo ovládá myšlení. Bizardní prožitky jsou přitom obdobné všude na světě - od velkoměst až po izolované přírodní kmeny.

Co schizofrenie způsobuje

Podle odborného názoru Filipa Španiela je jádrem problému schizofrenie zřejmě neurologické poškození. K dimenzi negativních příznaků patří obtížná komunikace, netečnost, kognitivní poškození, zhoršená schopnost přizpůsobit se světu.  Časté je postižení exekutivních funkcí, kdy nemocným dělá problém dodržet nějaký postup činnosti, typicky při vaření.

Záhadné onemocnění

Přesná příčina však dosud není prokázána. "Schizofrenie je velmi záhadné onemocnění, je jako krajina, kterou ještě neumíme popsat," říká Filip Španiel. Příčiny se zjevně různí, jako se řeka slévá z různých pramenů. V zásadě se dělí na genetické a negenetické. Jde o souhrn mnoha genů v určité konfiguraci (nikoliv o jediný gen) v souběhu například s virovým onemocněním matky v těhotenství, toxikomanií či dalšími faktory.

Jak poznat schizofrenii na sobě?

Onemocnění ovlivňuje schopnost náhledu. Člověk, který je schopen náhledu na své psychické problémy, je v zásadě zdraví nebo se uzdravuje. Psychiatrie je restriktivní vůči sebevražedným sklonům, je nutné řešit dilema svobody a ohrožení života. Včasné  varovné příznaky by měli rozpoznat zejména pacientovi nejbližší. Aby z psychiatrií mohly zmizet mříže, je potřeba vyřešit systém včasné pomoci. Pacienti se teprve učí sami příznaky rozpoznat a včas požádat o pomoc. Existují programy, které pomocí komunikace s pacientem hlídají zhoršení jeho stavu. Například pomocí SMS, kdy odpovídá na různé kontrolní otázky.

Chemie v mozku

Zásadní roli v mozku schizofrenika hraje neuromodulátor dopamin při komunikaci mezi mozkovými buňkami. Při psychóze dochází k nekotrolované produkci až rozlévání dopaminu v mozku. Všechny látky léčící schizofrenii blokují produkci dopaminu, s výjimkou Leponexu. Léky okupují dopaminové receptory a tím zabraňují produkci. Studie z konce devadesátých let prokázala ztenčení šedé kůry mozkové a souvislost mezi úbytkem šedé hmoty a počtem relapsů (zhoršení zdravotního stavu). 

Najít správné léky není snadné

Podle studie Světové zdravotnické organizace WHO 40-50% pacientů jakýchkoliv chronických onemocnění není ochotno dlouhodobě brát léky. Odmítání léků psychiatrickými pacienty je tedy normální a je třeba ho respektovat. Nevhodně zvolené léky přitom fungují stejně jako příliš malé boty - nedá se v nich chodit. Filip Španie zažil případy, kdy bylo nutné vyzkoušet až patnáct různých druhů léků, než pacientovi sedly.

S cukrovkou do Himalájí

Podstatným momentem pro zdárnou léčbu je zachytit nemoc v začátku. Také je důležité, aby se nemocný naučil s nemocí žít. Filip Španiel v této souvislosti vzpomíná na dobrý příklad člověka s cukrovkou, který byl schopen s inzulínovou pumpou přejít Himaláje. Průběh schizofrenie záleží na mnoha faktorech. Riziko hospitalizace je možné snížit až na jednu pětinu při správné ambulantní léčbě.

Kontroverzní elektrošoky

Psychiatrie stále čeká na technologický předěl, kdy bude možné parametry onemocnění měřit. Filip Španiel se domnívá, že v oblasti léků již velký rozvoj nenastane. Zlepšit se však může diagnostika a rozpoznání stadia nemoci. Připomíná, že jde o zdraví člověka a proto je na místě určitá konzervativnost. On sám když v roce 1994 získal lékařský diplom, byl velkým odpůrcem elektrošoků. Po půl roce praxe však změnil názor, když zažil lidi s těžkými depresemi, u nichž elektrokonvulze dosáhly velké pozitivní změny. Nejde však o hlavní léčební proud, ale používají se ve speciálních případech, například při katatonické strnulosti, kdy dochází doslova k prolomení zakletí. Filip Španie přitom upozorňuje, že on sám vlastně netuší, jak je to možné. Mechanizmus účinku elektošoků není znám. Věda je však demokratická a to co funguje, vždy vypluje napovrch.

Schizofrenní projevy jsou běžné

Neexistují ostré hranice mezi zdravím a nemocí a diagnozy jsou věcí dohody. Hlasy slyší v určitém prchavém zážitku i zcela zdraví lidé. Schizofrenie provází člověka zřejmě po celou dobu jeho historie. Objevuje v popisu příznaků po celou dobu písmených záznamů.

Nemocní potřebují podporu

K lidem v psychotické atace je třeba přistupovat otevřeně a vyjádřit jim podporu. Musí mít pocit opravdového zájmu, i když je těžké nelhat a současně odmítnout bludná tvrzení. Naděje na vyléčení je ostatně velká. Podle jedné izraelské studie je až 70% pacientů po deseti letech léčení v remisi, tedy stavu před vypuknutím nemoci.

I v průběhu onemocnění je třeba usilovat o redukci postižení a nepřijímat vžité stereotypy. Schizofrenie funguje jako určitá nálepka a není dobré přijmout takovou roli. Medicína pomáhá člověku, nejde o ideologii.