Psychologie koronaviru. Jak se dá ovlivnit lidská mysl

V odborné psychologii se nejedná o nic nového. Už Sigmund Freud popsal, že za duševními přeměnami jednotlivce stojí strach, působení pudu sebezáchovy, sugesce a pojem libido, tedy velmi povrchně vysvětleno jako vše, co si představíme pod pojmem láska. 

Průběh však většinou není žádná červená knihovna a současné vyhrocené události o tom zcela přesvědčivě vypovídají. Když si i přes těžkosti spojené s pandemií koronaviru najdeme trochu zdravého nadhledu, uvědomíme si, že vše, co Freud popsal ve čtyřech pravidlech, právě většina z nás prožívá. 

Už mám koronavirus? 

Pandemie koronaviru je nejtěžší zkouškou hlavně pro celý systém zdravotnictví. Hrozba obrovského počtu pacientů na malý počet pracovníků, nedostatek lůžek v nemocnicích, ale také nedostačující počet zdravotnického vybavení může během pár dní způsobit absolutní chaos. 

Přetížení bojovníků v první linii má však na svědomí i obrovský počet lidí, kteří podléhají sugesci, panice a strachu. Poradenské linky tak jen za jeden den vysvětlí obrovskému počtu lidí, že to, co právě prožívají, není nemoc Covid-19, ale síla vlastní myšlenky. 

Nekonečné čtení nových informací, hledání příznaků a podezřívavých pohledů ve frontě v obchodě nás nově formují a když se k tomu připojí masová média, která k tomuto strachu pravidelně přispívají, není se čemu divit. Vše, co je zde popsáno, má své psychologické opodstatnění. Síla pravidelného sledování televizního zpravodajství promění běžné zakašlání ve smrtící vir. 

Sugesce je definovaná jako podmanivé působení nebo ovlivňování myšlení či představ, jemuž osoba neúmyslně podléhá. Současná situace má v reálné hrozbě velmi silnou oporu, a tak sugesce a strach stupňují naše konání do dalších psychologických jevů, které si ani neuvědomujeme. 

Panika!!!

Zcela základní živočišná vlastnost je strach o svůj život. Pandemie koronaviru je nejenom reálnou hrozbou, ale také všudypřítomným tématem v mediálním prostoru. V běžném chodu civilizace jsou slova jako karanténa, pandemie, smrtelný virus pochopitelným zdrojem strachu, který ovládá dav. 

Svědky davové psychózy jsme byli hlavně v prvních dnech přítomnosti koronaviru na území České republiky. Vykoupené supermarkety a obrovské zásoby potravin v každé domácnosti jsou výsledkem této vnitřní hrozby. Dav se formuje katastrofickým scénářem budoucnosti, a tak reaguje, aby přežil. 

Termín hromadného chování je specifický jev, kterým se projevuje většinou soustředěný dav. Lze si však povšimnout hned několika prvků, které ovlivňují i aktuální chování lidí. Ať už se jedná o masivní výkup potravin, či respirátorů a roušek. 

Hrozba formuje společnou myšlenku a často nás odvádí od reality. V současné chvíli je však obava zcela pochopitelná, jen se nesmí změnit v obsesi či v druhý exrém projevovaný lhostejností a ignorací pravidel. Strach z nedostatku jídla či toaletního papíru v lidech může vytvořit tak silné panické záchvaty, že se projeví klidně agresivním chováním. Internet je plný podobných situací ze všech koutů světa. 

S rozumem

Přestože je současná situace extrémní a bezpečnostní opatření uvrhla celý národ do velmi nezvyklé situace, je i v těchto nestandardních časech nutné hledat nadhled a potřebný rozum. Pojmenování některých psychologických jevů a termínů nám pomůže nahlédnout do zrcadla a uvědomit si, že některé myšlenky, které nám vyrůstají z hlavy, jsou často jen efektem některých psychologických jevů, které se nezakládají na pravdě. 

Neznamená to ignorovat příznaky nemoci, ale jen si uvědomit, že panika a hysterie ničemu a nikomu nepomohou. Mediální zpravodajství je nutné sledovat se zdravým rozumem a v únosné míře. Jedna mysl totiž není schopna pojmout celosvětové problémy lidstva.