Rakovina a cukrovka z konzumace ovoce: Škodit mohou dusičnany, říká MUDr. Krátký a vysvětluje, kde jsou hranice

V organismu se dusičnany rozkládají na dusitany a mohou se měnit na rakovinotvorné nitrosaminy. „Mohou se rozložit i na oxidy dusíku, které se vážou na hemoglobin a způsobují omezený přenos kyslíku v krvi, což může v případě kojenců způsobit i smrt,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz MUDr. Dalibor Krátký.

Podle něj byly též nalezeny souvislosti mezi vysokými dávkami dusičnanů a Alzheimerovou chorobou, rakovinou střev a konečníku. To vše platí při vysokých koncentracích, tedy při stálé a intenzivní konzumaci.

Odpověď znáte během chvíle

Podle doporučených hodnot maximálního denního příjmu Světové zdravotnické organizace (WHO) byl kalibrován přístroj Greentest Eco, díky němuž je možné dávku dusičnanů v jednotlivých částech potravin přesně zjistit. Přístroj je vybaven sondou, měření tedy není nijak složité a zvládne ho kdokoli. Výsledky jsou stanovovány na základě koncentrace solí v testovaných produktech.

„Limitní hodnoty pro každý druh produktu mají základ v evropských, amerických a asijských standardech a doporučeních. Přesnost měření je až 90 %, což bylo prokázáno testy v laboratořích v Číně, Hong Kongu a na Tchaj-wanu.“ Na českém trhu je k dispozici několik produktů, které jsou schopné hodnoty dusičnanů v jídle změřit, jedním z nich je například zmíněný přístroj.

Díky výsledkům testu lze vyhodnotit také čerstvost ovoce. Čerstvost je něco, co nelze vždy jednoznačně poznat podle vzhledu. „Některé ovoce může být skladováno v lednici i měsíce po sklizni nebo být upraveno konzervanty a chemikáliemi, díky nimž vypadá čerstvě. Vysoká úroveň dusičnanů naznačuje, že ovoce není čerstvé, protože ty se uvolňují během skladování, když se ovoce začíná rozkládat,“ uvádí Krátký.

Kde se dusičnany berou?

Největší dávku dusičnanů dostanete z vody. „Dále z nakládaných mas, tvrdých sýrů či konzerv, pokud se při jejich výrobě používají dusičnany a dusitany jako aditiva, zaručující pěknou barvu či delší trvanlivost (dusitan draselný - E249, dusitan sodný - E250, dusičnan sodný - E251). Následuje právě již zmiňované ovoce a zelenina.“

Kolik dusičnanů v zelenině či ovoci je, to záleží nejen na jejich obsahu v půdě a způsobu hnojení, ale třeba i na světelných podmínkách. „Platí, že čím je světla méně, tím víc je v potravinách dusičnanů – proto byste měli být při stravování opatrní především na množství konzumace tzv. rychlené zeleniny, která se objeví na trhu hned po zimě, kdy je světla nedostatek.“ Nejvíc dusičnanů je obecně v listové zelenině - ředkvičkách, cuketě, špenátu, hlávkovém salátu, kapustě, květáku a zelí. 

Na co si dávat pozor

„Pokud chcete s příjmem dusičnanů bojovat, omezte příjem rychlené zeleniny, hlavně listové. Pokud se přeci jen rozhodnete pro její konzumaci, zbavte se košťálů a stonků. Obecně je nejvíc dusičnanů u kořene a stopky, u mrkve ve vnitřním válci,“ dodává pro Čtidoma.cz doktor Krátký.

Uvařením se obsah dusičnanů snižuje až o 75 % – ovšem za cenu ztráty vitamínu C. A v neposlední řadě víc dusičnanů je v zelenině v zimě, méně v létě, vyšší obsah totiž mají plodiny ze skleníků. 

KAM DÁL: Nechte si zkontrolovat znaménka: Lékařka popisuje, jak na kůži poznáte rakovinu a kde se nejčastěji tvoří.