Rakovina krve souvisí s bolestí zad, jde o čas. Nenechte se u lékaře odbýt, říká profesor Špička
Bolest zad často neřešíme. Příčin totiž může být celá řada. Bohužel i mnohočetný myelom, což je smrtelně nebezpečné onemocnění krve. Jak se rakovina krve projevuje, jaké příznaky jsou typické a proč se v žádném případě nenechat u lékaře odbýt, vysvětluje prof. MUDr. Ivan Špička, CSc.
Rakovina krve se v pokročilém stadiu hůře léčí. Odborníci, jako je například prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1LF UK a VFN v Praze, proto apelují na lidi, aby se při dlouhodobých bolestech zad nenechali odbýt a požadovali důkladné vyšetření. To vyloučí, nebo naopak potvrdí, zda se jedná o mnohočetný myelom.
Rakovina přichází pomalu
Mnohočetný myelom, dříve Kahlerova nemoc, je onemocnění vznikající v kostní dřeni. „Tam zasahuje plazmatické buňky, typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Ty se pak nekontrolovaně množí a utlačují buňky zdravé. Dochází tak k odbourávání kostní hmoty, které je snadno viditelné na rentgenových snímcích jako díry v kostech. Nejčastěji myelom zasahuje kosti v oblasti páteře, pánve, v žebrech a lebce,“ vysvětluje lékař.
Kostní bolesti začínají obvykle plíživě a postupem času nabírají na intenzitě. „Mnoho pacientů je považuje za běžný projev stárnutí nebo blokádu bederní páteře známou jako „houser“. Náhle vzniklé bolesti jsou typické pro zlomeniny kostí, které myelom často doprovázejí. Pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny, měl by lékař v rámci prvního vyšetření provést cílený snímek bolestivého místa kostry a dále provést základní laboratorní vyšetření – krevní obraz, sedimentaci, celkovou bílkovinu, kalcium, ureu a kreatinin.“
Lékař vás musí vyšetřit
Pokud lékař zjistí ve výsledcích vyšetření nějaké odchylky, měl by podle profesora Špičky pacienta co nejdříve odeslat na hemato-onkologické oddělení, které má pacienty s mnohočetným myelomem na starosti. Je podle něj důležité, aby se lidé nenechali odbýt slovy, že bolest zad představuje běžnou součást stárnutí, kterou není třeba řešit.
„Co vede k mutaci plazmatických buněk, není doposud známé. Přeměněné buňky však neprodukují tělu prospěšné protilátky, jak by měly, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se buňky tvoří v kostní dřeni, ovlivňují myelomové buňky nejvíce kost.“
Nemoc se někdy vrací
Dochází k úbytku kostní hmoty, který má za následek časté zlomeniny zkřehlých kostí. „Postiženy bývají i páteřní obratle. Ty se mohou zlomit a poškodit míchu, kterou ukrývají. Důsledkem jejího poškození může být vážné ochrnutí části těla,“ říká MUDr. Špička.
V současné době není dle odborníka mnohočetný myelom plně vyléčitelná nemoc. „I po úspěšné léčbě má onemocnění sklony se vracet, mnoho pacientů podle odborníka nepřežije prvních pět let od stanovení diagnózy. Tuto statistiku negativně ovlivňuje pozdní objevení nemoci u pacienta. Přesto lze s nemocí bojovat a nemocnému dát naději na několik let kvalitního života. Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk tak, aby došlo k obnově tvorby kostní tkáně a krve.“
Existuje nová šance
K léčbě se jako u většiny nádorových onemocnění používá chemoterapie, která ničí rychle se dělící buňky. Ta podle lékaře dokáže prodloužit život pacienta, avšak v mnoha případech vyžaduje následnou transplantaci kostní dřeně.
Protože mnohočetný myelom dlouhodobě představuje nevyléčitelné onemocnění, které vyžaduje další studium, došlo v roce 2006 ke spuštění Mezinárodního klinického registru pacientů s monoklonální gamapatií. „Ta představuje nález látky vytvořené přeměněnými plazmatickými buňkami v moči. Zmíněná látka může být jediným důkazem přítomnosti myelomových buněk v kostní dřeni, kdy ještě nejsou přítomny známky rakovinného bujení. Projekt byl navržen jako studie s retrospektivním a prospektivním náběrem pacientů,“ doplnil prof. Špička.
Zdroje: redakce, prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., irozhlas.cz
KAM DÁL: Strava působí preventivně proti rakovině, říká lékař. Jmenuje jídla, která tělu prospívají.
