Rakovina plic je na ústupu: Strach ze smrti je ale stále na místě
Rakovinou plic ročně onemocní zhruba 6 400 Čechů. U 8 z 10 případů je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu, kdy jsou i při spolupráci specialistů z různých medicínských oborů vyhlídky na 5leté přežití minimální.
Hlavním rizikovým faktorem zůstává kouření, ovšem onemocnět mohou i nekuřáci, a to převážně díky genetické predispozici. Příkladem je nemalobuněčný karcinom plic, podtyp ALK-pozitivní. Principem vzniku této rakoviny postihující převážně nekuřáky ve věku kolem 50 let je mutace v DNA, kdy dojde ke změně pořadí dvou genů, čímž se vytvoří prorakovinový efekt. Stanovení podtypu rakoviny na molekulární úrovni má pro pacienta zásadní význam, protože určuje strategii následné léčby.
Po letech nárůstu nových případů a období stagnace se v roce 2018 očekává pokles nově diagnostikovaných případů. Na osvětě a tím i včasné diagnostice pracuje již 3. rokem organizace Onkomaják v rámci projektu Zdravé plíce. Ty budou v následujících měsících k vidění v Praze, Olomouci a v Plzni.
Rakovina plic, nejčastěji se vyskytující zhoubná choroba, byla v roce 2015 diagnostikována u 6 476 Čechů. Ve stejném období na diagnózu zemřelo 5 328 obyvatel České republiky. Mezi nemocnými stále převažují muži, nárůst případů diagnostikovaných žen je ale alarmující.
"I když ženy samy jsou u této diagnózy minoritou, často to jsou právě ony, kdo se odhodlá k prvnímu kontaktu a kdo vlastně začne možné onemocnění muže ve svém okolí řešit," popisuje zkušenosti z pohledu pacientské organizace Onkomaják její ředitel Tomáš Kruber. "Za dobu, po kterou projekt Zdravé plíce v Onkomajáku běží, vyhledalo jen přes naše webové stránky kontakt na regionální Komplexní onkologické centrum téměř 800 lidí," dodává Kruber.
U 8 z 10 Čechů je nemoc objevena v prognosticky velmi nepříznivém stadiu, kdy je šance na vyléčení mizivá. "Bohužel v České republice není v klinické praxi zaveden organizovaný screening, který by umožnil systematické vyšetření rizikové populace," komentuje stávající klinickou praxi Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1.LF UK v Praze, a dodává: "Frontovou linií, jejíž podpis je tedy pod včasnějším zachycením nádorů plic, jsou u nás zejména praktičtí lékaři a ambulantní pneumologové."
Jeden lékař pro kvalitní péči nestačí
Diagnózu se většina Čechů dozvídá na plicním oddělení, kam jsou odesláni praktickým lékařem či ambulantním pneumologem. Následná léčba je pak v režii specializovaných pneumoonkologických center, kde o léčbě rozhoduje multidisciplinární tým složený z pneumologa, chirurga, radiologa, patologa, klinického a radiačního onkologa a imunologa.
"Volba léčebné strategie závisí na histologickém typu nádoru, rozsahu onemocnění v době diagnózy, aktuálním stavu a výkonnosti pacienta a přidružených chorobách," popisuje faktory, na jejichž základě stanovuje tým specialistů konkrétní postup léčby, MUDr. Votruba.
Kouření a genetika stále hrají prim
Mezi iniciačními faktory, které se podílejí na vzniku karcinomu plic, stále hrají prim kouření a genetická predispozice. U těžkého kuřáka, tj. člověka, který kouří 20 a více cigaret denně po dobu 30 let, se pravděpodobnost onemocnění zvyšuje 15-30x.
"Zvláště rizikovou skupinou jsou děti a mladiství vystavení dlouhodobé intenzivní inhalaci cigaretového kouře. Ze zkušenosti víme, že u nich je průběh nemoci často horší než u kuřáků samotných," popisuje Votruba.
U nekuřáků jsou spouštěcí faktory dodnes ne zcela objasněny, jednoznačně jde ale o genetickou predispozici. "V případě nemalobuněčného ALK či EGFR-pozitivního karcinomu plic se jedná o populaci relativně mladých pacientů, kteří nikdy nekouřili. Zájmem lékařů je nabídnout jim kvalitní, bezpečnou a účinnou léčbu," představuje slibné novinky v léčbě specifických typů karcinomu plic Votruba.
Osvěta a zákaz kouření nesou první ovoce
Po letech, kdy počty diagnostikovaných pacientů kontinuálně narůstaly, jsou od roku 2012 téměř konstantní a na rok 2018 je predikován dokonce mírný pokles na 6 348 nově diagnostikovaných případů. "Ke stagnaci přispěla zejména intenzivní osvěta. Svůj podíl mají ale určitě i postupně zaváděná restriktivní opatření typu zákazu kouření na veřejných prostranstvích, které fenoménu ubírají na popularitě," hodnotí prognózu Kruber z Onkomajáku.
Právě pacientská organizace Onkomaják již 3. rokem realizuje road show Zdravé plíce, během níž informuje zájemce v krajských a okresních městech České republiky. S třímetrovým modelem plic, kterým zájemce provádějí studenti posledních ročníků lékařské fakulty, již Onkomaják navštívil celkem 55 destinací a oslovil více než 10 000 Čechů.
