Recept na štěstí a zdraví? Mějte kvalitní vztahy

Možná si říkáte, že když budete mít hodně peněz, koupíte si za to všechno, co potřebujete. A tím pádem budete šťastní. Určitě nejste sami, kdo si myšlenky takto pěkně uspořádá. Za peníze si můžete koupit jídlo, domov, zázemí a jistotu, kam se můžete vrátit. Koupíte si věc, která se vám už dlouho líbila a máte ji, přestože ji vůbec nepotřebujete. Jsou to hodnoty, ze kterých jsou některé nutné a jiné nepotřebné. A přece lze říci, že přináší určitý pocit štěstí.

Platí to dlouhodobě? Pro spokojený život je toho potřeba více. Pocity uznání a získané bohatství jsou často cílem lidí v domnění, že právě tohle je to, po čem touží. Harvardská Studie vývoje v dospělosti mluví trochu jinak. Jde o vůbec nejdelší studii dospělého života, která kdy byla provedena. V rámci studie se sledovaly životy 724 mužů po dobu 75 let. Tedy byla zaznamenána podstatná část celého jejich života, kdy se pracovníci ptali rok co rok na jejich práci, osobní život i zdraví. 

K čemu dospěli? Závěr z desítek informací, které byly během studie sesbírány, se překvapivě netýká bohatství, slávy nebo růstu kariéry. Co náš činí šťastnými a zdravými? Jsou to kvalitní vztahy. Ze studie plynou tři základní ponaučení o vztazích.

Společenské vztahy nám opravdu prospívají a samota nás ubíjí. Výzkum prokázal, že lidé sociálně propojení s přáteli, rodinou, komunitou, jsou mnohem šťastnější a tělesně zdravější než lidé, kteří se do sociálních vztahů zapojují hůře. Jejich zdraví již ve středním věku upadá, funkce jejich mozku se zhoršuje a žijí dokonce kratší život než lidé, kteří nejsou takto osamělí. Spadá do toho přitom i moment, kdy se člověk cítí osamoceně, přestože je obklopen lidmi, anebo je v nepříliš harmonickém manželství. A přitom do svatby se ženou spíše muži.

Druhé poučení se tedy týká kvality vztahů, které máme. Nejde o to, kolik má jednotlivec závazků, kolik má přátel nebo jestli je ženatý, či má děti. Jde o kvalitu pěstovaných vztahů. Bylo prokázáno, že život v konfliktním manželství ubíjí člověka více než rozvod. A stejně tak pocit osamocení ve vlastním životě vede k méně kvalitnímu životu. Naopak kvalitní a srdečné vztahy mají ochrannou funkci na psychiku i celkové zdraví člověka. 

Mohou fungovat vztahy bez lásky? A víte, co dělat, aby z vašeho vztahu nevyprchala váseň a napětí hned v počátku? Vyzkoušejte 5 kreativních aktivit, díky kterým se sblížíte - fantazii se meze nekladou.

Stojí nás špatné vztahy půl zdraví?

V rámci zmíněné studie se snažili pracovníci zjišťovat u padesátníků, zda se dožijí svých osmdesáti let nebo ne. Podrobně byl prověřován jejich zdravotní stav, ale byla známa také celková úroveň života i kvalita vztahů. Překvapivě to nebyl např. vysoký cholesterol, podle kterého by se dalo předpovědět, zda se dožijí osmdesátky. Ale byla to míra, do jaké byli spokojeni ve svých vztazích. Ti, kteří byli už v 50 letech ve svých vztazích nejspokojenější, byli také ve svých 80 letech nejzdravější. Dobré vztahy nás zřejmě umí ochránit před některými neduhy stárnutí.

Neplatí to však všeobecně. Třeba Dominika se s partnerem ráda vykrmuje, což oběma přináší psychické a sexuální vzrušení. Zdraví to ale neprospívá.

Třetí poučení o vztazích a zdraví plynoucí ze studie je to, že dobré a kvalitní vztahy chrání náš mozek. Vypadá to, že setrvat v láskyplném vztahu je pro osmdesátníka určitou ochranou, protože se mají vždy na koho obrátit. Možná proto si osmdesátníci ve spokojených vztazích uchovají svěží paměť po delší dobu. Naopak lidé stejného věku, kteří se nemohou na druhého spolehnout, pociťují úpadek a ztrátu paměti dříve. Na spokojenost ve vztahu přitom nemusí mít drobné hádky vliv. Mnoho hašteřivých osmdesátníků ví, že se mohou na druhého spolehnout, a proto jim paměť pořád dobře slouží.

Vztahy jsou často komplikované a jen dlouhodobá práce a úsilí na nich může přinášet výsledky. Opatrování přátel, rodiny, či partnera by mělo být celoživotní a nikdy nekončící. Lidé z průzkumu, kteří byli v důchodovém věku nejšťastnější, byly právě ti, kteří hledali nové přátele, místo aby jim stačily kontakty na bývalé kolegy v práci. Mnoho mužů věřilo, že bohatství a velké pracovní výkony jsou nejdůležitějším předpokladem spokojeného života, ale po 75 letech výzkumu se ukázalo, že lidé, kterým se dařilo v životě lépe, byli ti, kteří se oddali vztahům s rodinou a přáteli, či komunitou.

Je přecejen něco, co by člověk ve stáří či před smrtí nejraději změnil a čeho naopak lituje?

Zdroj: Ted.com, přepis vystoupení TEDxBacon Street Listopad 2015.