Redaktorka Šárka Turčeková: Single vztahy jsou na hlavu

Jak jsi se dozvěděla o ČtiDoma.cz a proč ses rozhodla pracovat jako redaktorka?

Tak o ČtiDoma.cz jsem se poprvé dozvěděla díky redaktorce Soně, kterou jsem znala z jedné předchozí práce. Daly jsme se Soňou facebookový pokec a vyšlo najevo, že hledám nějaký fixní přivýdělek a ona mne upozornila, že hledají redaktory. Proto jsem se podívala do nabízených pozic a rubrika Single mi hned padla do oka. Napsala jsem dlouhatánský e-mail šéfredaktorovi a zároveň majiteli portálu, slovo dalo slovo a za necelý měsíc jsem začala pro ČtiDoma.cz psát naplno.

V rámci rubriky Single se zajímáš o netradiční vztahy. Kdy jsi se s netypickými vztahy setkala poprvé?

Pro mě jsou všechny vztahy svým způsobem netradiční. Protože takových těch vzorových, opravdu monogamních a ještě věrných párů znám málo. Lidé se rozvádějí a rozcházejí, protože jsou nespokojení a často je to u nich navrch huj, vespod fuj. (Smích) Takže se zajímavými lidmi se setkávám neustále a pořád znova se mi potvrzuje pravidlo, že když není člověk spokojený sám se sebou, tak nikdy nemůže dojít ke štěstí svému, ale ani svých partnerů.

Do jaké míry při psaní článků využíváš vlastních zkušeností?

To asi takhle nedokážu úplně vymezit. Třeba svoje osobní vztahy vnímám tak, že byly nebo jsou taky docela netradiční a vybočující z normy, ale je možné, že si to myslím jen já. Každý člověk je jiný a vnímá tyhle věci jinak. A to je právě zajímavé zkoumat a ptát se na to, jak to který člověk má. Lidé jsou k sobě obecně dost netolerantní, pokud někdo třeba řekne, že mu nevyhovuje monogamie, ale cítí se spokojený v polygamních vztazích. Anebo pokud se někomu líbí holky, sám se cítí jako holka, ale je v těle muže. Nebo má třeba nějakou zajímavou úchylku, kterou ženy nejsou ochotné akceptovat.

Určitě ale moje vlastní zkušenosti se vztahy mají určitý vliv na to, z jaké pozice texty píšu. Někdy si dělám srandu sama ze sebe a svých seznamovacích pokusů. Píšu třeba svoje zkušenosti z prvních schůzek. Ale to je spíše formou blogu. Pak píšu takové ty články, které mají čtenáři poradit, pobavit ho. I tam je často spojitost s mými zkušenostmi, ale už ne tak výrazná. A nakonec dělám rozhovory, kdy lidem a jejich cítění s úzasem přihlížím. Definitivně tedy mezi články a mou zkušeností silné pouto je.

Často píšeš články o veganství. Jsi sama vegankou?

Přestože jsem veganství a jeho propagaci věnovala nemalé úsilí, nemůžu o sobě říct, že jsem vegankou. Před pár lety jsem byla vegetariánkou, ale nezjistila jsem si nic o alternativním způsobu stravování a doplňování živin, takže jsem měla problémy s anémií a nedostatkem železa. Takže jsem čas od času zase začala maso jíst, hlavně kuře a ryby.

Nedávno jsem poznala současného přítele, který je vegan a díky společně trávenému času jsem se k veganství opět trochu propracovala, ale veganka nejsem. Chutná mi tofu, jím víc zeleniny a objevila jsem např. ovesné nebo sojové mléko. Takže mi to zpestřilo stravu. Ale taky jsem za poslední měsíce docela zhubla, což se musí zastavit. Zatím s touhle stravou na sto procent spokojená nejsem, je to moc velká změna. Zelenina má ale spoustu pozitiv a rozhodně má smysl veganství propagovat, protože maso nepotřebujeme v tak enormní míře! 

Čemu se věnuješ ve volném čase, jaké máš koníčky?

Začala bych tím, že už v patnácti letech jsem se chtěla stát spisovatelkou. To se mi samozřejmě nezdařilo, není to běžná profese. Ale psaní jako takové pro mne bylo vždy osvobozující. Dřív jsem psala poezii nebo povídky, teď píšu články. Takže psaní mi bylo blízké ještě před tím, než jsem ho pojala coby profesi. Teď mě sice psaní pořád baví, ale víc ,,tlačím na pilu”. Jinak mám rozepsanou knihu a věřím, že ji jednou dopíšu.

Kromě psaní mě baví třeba fotomodeling, ale ne ten klasický, kdy se fotí oblečení. Jde o to, že se sejdu s fotografem a bez ohledu na to, jestli je profík nebo ne, vytvoříme společně nějaké fotky. Takže se hezky namaluju, obléknu a potom už je to o kooperaci mezi fotografem a modelem. To mě začalo bavit, protože modelka si musí vymýšlet různé pózy a výrazy. Nejsem profesionál, takže jde o můj koníček. Přesto mi někdo sem tam nějakou kačku podstčí. Teď na to nemám čas, přecejen focení zabere i pět až osm hodin denně, když se dělají pauzy nebo jedu do jiného města. Občas je to koníček, občas spíš práce - dle přístupu fotografa, ale baví mě těšit se na výsledné fotky. Mám pro focení i web a fanpage, rovněž na téma fotomodeling píšu pro web Tipy jak fotit.

Ještě bych mohla zmínit svůj e-shop s dámskou i pánskou módou, který jsem pojmenovala Fantasmagoria. Tam bych chtěla prodávat gothic oblečení a doplňky. Tomu se věnuji ve zbytku volného času, odesílám balíky se zbožím a tak. Stránky samotné jsou v kolébce. Pak už jenom běhám, koukám na filmy, poslouchám hudbu, mlsám a spím. (Smích) Takže nic zajímavého.