Symbol atomového útoku v Hirošimě postavil český architekt. Dnes je z něj památník

Druhá světová válka přinesla kromě šíleného nacistického plánu čisté Třetí říše ještě jeden zásadní milník, který navěky změnil lidstvo. Atomová válka dopadla na Japonsko a Američané světu představili, jak lze v podstatě během okamžiku vymazat celé město z mapy. Jeden dům ale přežil.

Hirošima

Obchodní a průmyslové muzeum v Hirošimě je jeden ze symbolů pravděpodobně nejničivějšího účinku zbraní hromadného ničení. Okamžitě bylo zabito 70 tisíc obyvatel, postupně číslo obětí rostlo až ke 200 tisícům. Jak lze vymazat město z mapy včetně jeho obyvatel, Američané ukázali ráno 6. srpna roku 1945. Atomová puma Little boy ukončila válku proti Japonsku, ale nastartovala nový a děsivý svět, kde lze ve vteřině vše obrátit naruby.

Z kostela do nákupního centra. Jak se obchodní dům stal nástupcem božího chrámu?

Český architekt

V jedné z největších tragédií lidstva má svoje prsty dokonce český architekt. Nijak se nepodílel na výrobě bomby, ale budova, kterou jako architekt vypracoval, se stala symbolem této ničivé události. Jako jeden ze dvou domů totiž přežil atomovou explozi a dnes stojí v Hirošimě jako součást památníku míru.

Tím pádem je Obchodní a průmyslové muzeum Jana Letzela pravděpodobně nejznámější stavbou českého architekta na světě. Zcela jistě jsou evidentní i estetické hodnoty, ale její pravý význam je právě ten symbolický.

Smolný osud staveb
Tvorba českého architekta Jana Letzela byla v Japonsku silnou a rozsáhlou. Osud však jeho domům nepřál. Ať už vinou zemětřesení nebo ničivé druhé světové války zůstal na památku tragédie a vlastně i jeho tvorby jediný dům, který je dnes možné vidět pouze jako symbolickou ruinu. 6. srpna 1945 v 8:15 h. explodovala atomová bomba 570 metrů nad samotnou budovou. Lidé se uvnitř doslova vypařili a jen betonový skelet udržel stavbu pohromadě.

Architekt Jan Letzel byl žákem Jana Kotěry a Japonci byl označován jako muž, který má evropské myšlení a japonské cítění.  Kromě muzea v Hirošimě vytvořil jedno další v Osace, jezuitskou univerzitu, budovu Ústředního svazu japonských lékařů a mnoho dalších staveb. Jediné, co z nich z různých důvodů zůstalo, jsou jen fotografie a v případě muzea v Hirošimě ruina sloužící k připomínce obrovské tragédie.

Smutný konec

Architekt s úžasným portfoliem nakonec zemřel s velkými psychickými problémy v pražském blázinci. Muž, který hovořil arabsky, francouzsky, německy, anglicky a japonsky, je i dnes nedoceněn za svoji úžasnou architektonickou práci mimo naše území. Pomník míru v Hirošimě tak mimochodem odkazuje také na českou stopu úspěšného architekta, jehož význam je o mnoho větší právě v zahraničí.