Teď je ideální čas likvidovat škůdce a odstranit staré a nemocné dřeviny
I když se blíží konec listopadu, neznamená to, že nemůžeme udělat něco pro svoji zahradu. Pokud je příznivější počasí, je vhodné se věnovat likvidaci škůdců. Ušetříme spousty času na jaře a hlavně zklamání z nevydařené úrody. Co ještě tedy v tuto dobu stihneme? To vám poradí pěstitel Petr Kumšta.
V listopadu je možno hubit i mšici krvavou. A to tak, že k patám stromů nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky (mšice) krvavé, které se sem vracejí k přezimování.
Likvidujeme staré a nemocné dřeviny
V tomto období také odstraňujeme ze zahrad i staré a nemocné stromy a keře. "Zvláště důsledně je nutné likvidovat peckoviny napadené virovou šarkou, jabloně, u kterých se projevuje velmi zrádná fytoplazmová proliferace, a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, je nutné ze země odstraňovat všechny, dokonce i drobné kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože," radí pěstitel Petr Kumšta a připomíná, že v žádném případě do těchto míst pozemku, kde se objevily předchozí popsané choroby, nevysazujeme několik roků stejné a podobné druhy porostů.
Po provedení podzimního dezinfekčního postřiku některým z měďnatých fungicidů (kuprikol, champion, kocide) vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými prostředky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesá pod bod mrazu.
Ještě sklízíme odolnou zeleninu
Průběžně ještě můžeme sklízet zeleninu odolnější proti mrazům, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. "Některé druhy zeleniny po prvních mrazech dokonce chuťově zjemní," prozradil Petr Kumšta. Vytrvalé, choulostivější bylinky a keře, jako jsou například šalvěj, rozmarýn, tymián, kadeřavá petržel a yzop, chráníme proti vymrznutí přihrnutím zeminy a zakrytím lehkým vzdušným krytem z chvojí, případně slámy nebo bílé netkané textilie.
Nejlepším hnojivem je proleželý hnůj
Pěstitel Petr Kumšta také připomíná základy hnojení ovocných stromů a keřů. "Základem hnojení těchto rostlin jsou organická hnojiva. Používáme zpravidla dobře uleželý nebo raději zkompostovaný hnůj, který zarýváme přibližně do hloubky 10 až 15 cm na podzim buď po celé kultivované ploše pod stromy, nebo alespoň v pásech nebo v kolech pod korunami stromů, je-li zbývající plocha zatravněna," říká zahradník a upřesňuje, že hnojíme v dávce alespoň 300 až 500 kg na jeden ar každé 3 až 4 roky.
Na lehčích půdách je však prý vhodnější hnojit jednou za dva roky s polovičními dávkami. Slabě rostoucí porosty hnojíme více.
