Téma pro muže: prostata a její nemoci (3)

Příčiny nemoci

„Nejdůležitějším rizikovým faktorem karcinomu prostaty je dědičnost,“ tvrdí prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Brno. Dvojnásobné a větší riziko mají ti, jejichž přímí příbuzní (otec, bratr, případně další muži v rodině) jsou nebo byli nemocní. Asi v pětině případů souběžně s karcinomem bývá diagnostikován i zánět prostaty v 1. části článku.. K dalším faktorům zvyšujícím riziko patří nesprávné stravování, především vysoký podíl živočišných tuků a červeného masa, kouření a hormonální vlivy. V poslední době se zdá, že ve větším nebezpečí jsou i muži trpící diabetem. Negativní vliv mohou mít i kontakty s herbicidy a pesticidy.

Diagnóza se stanoví jednoduše

Lékař stanovuje diagnózu podobnými postupy jako u zvětšené prostaty. „Pohmat a testy PSA, to jsou dva relativně levné a jednoduché postupy,“ říká prof. Pacík.

Prostatický specifický antigen se u mužů s rodinným výskytem doporučuje vyšetřit poprvé ve 40 letech, u ostatních přibližně v padesátce. Pokud má PSA nízké hodnoty a vyšetření konečníkem (per rektum) je negativní, další prohlídka by měla následovat vždy po dvou letech. Kromě uvedených typů je možné ještě vyšetření ultrazvukem, magnetickou rezonancí nebo je možné provést biopsii prostaty (odebrání vzorku tkáně a laboratorní vyšetření).

Léčení karcinomu

Pokud onemocní starší muž neagresivním, pomalu se rozrůstajícím typem nádoru, lékař obvykle stav pacienta v pravidelných časových intervalech sleduje. Léčba se zahájí jen v případě, že se stav prostaty zhorší a nemoc by mohla pacienta ohrozit. V případě, že je léčba nezbytná, je třeba zvážit rozsah onemocnění – velikost a umístění nádorového ložiska, pokročilost onemocnění a další faktory včetně potvrzení metastáz neboli rozšíření nemoci do okolí. Lékař rovněž bere v potaz věk a celkový stav nemocného. Lékaři dnes mají několik možností a kombinací léčebných postupů -  radioterapii, chemoterapii nebo hormonální terapii i chirurgické řešení.