Teroristický útok v Praze: Jsme na něj připraveni?
Otázka není, zda přijde, ale kdy to bude. Hrozba terorismu visí prakticky nad každou zemí Evropy jako Damoklův meč. Může se stát kdykoli a kdekoli. Jak je na tom Česká republika, jsou naše záchranné složky připravené? Jaký by mohl být scénář, kdyby v Praze udeřili islamisté?
Vše, co se v české metropoli odehrálo, bylo naštěstí jen cvičení. To je třeba říct hned na začátku, i když podle fotek vše vypadá hodně reálně. Tématem letošního ročníku metodického cvičení Pražská P155, které pořádala Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, byla netechnická profesionalita a týmová spolupráce s podtitulem "Praha pod zemí". Celorepublikového cvičení se účastnilo vždy po jedné výjezdové skupině rychlé zdravotnické pomoci ze 14 krajů Česka, hostem byla také jedna posádka ze Slovenské republiky.
Vše bylo maximálně realistické
Na cvičení se podílely i další složky integrovaného záchranného systému. "Není to soutěž, nepoměřují se síly, nesbírají body ani trofeje. V průběhu Pražské P155 plnily výjezdové skupiny několik odborných úloh, které ve většině případů vycházely z reálných zkušeností z provozu záchranných služeb a byly připravovány maximálně realisticky. Po každé splněné úloze výjezdová skupina bezprostředně obdržela zpětnou vazbu od odborných garantů," vysvětluje mluvčí ZZS hlavního města Prahy Jana Poštová.
Nejprve proběhl nácvik společného zásahu policie, hasičů a zdravotníků při simulovaném teroristickém útoku na soupravu metra ve stanici Kačerov. Výchozí situace byla taková, že skupina maskovaných ozbrojenců obsadila soupravu plnou cestujících a vlak zastavil v tunelu přibližně sto metrů od nástupiště. Proti ozbrojencům následně provedl zásah Útvar rychlého nasazení Policie ČR a po jejich zneškodnění rukojmí osvobodil.
Zranění a vyděšení
Na místě ale zůstala řada figurantů představujících zraněné. Cvičení se v roli rukojmí zúčastnilo 370 figurantů, z toho šest desítek osob bylo realisticky namaskováno tak, aby měly viditelná zranění různého rozsahu od řezných, tržných a střelných ran až po spáleniny. Hlavním cílem cvičení byly nácvik komunikace a týmové spolupráce složek integrovaného záchranného systému, stejně jako třídění a ošetřování zraněných ve ztížených podmínkách přímo ve vagonu metra či ve stanici.
Zasahující jednotky se musely vypořádat mimo jiné i s figuranty, kteří předstírali například záchvaty paniky či posttraumatický stres. Za tímto účelem byl na místě i tým psychosociální intervenční služby (PIS). Celkem se na společné úloze podílelo okolo sedmi set osob. "Podobná cvičení přispívají k soustavnému zlepšování spolupráce všech zasahujících složek, která je spolu s rychlostí pro záchranu životů zásadní. Vzhledem k současné situaci ve světě považujeme za nezbytné, abychom byli připraveni i na podobné krizové události," říká Petr Kolouch, ředitel ZZS hl. m. Prahy.
Práce v protiatomovém krytu
Následující den na účastníky cvičení čekalo pět odborných úloh rozmístěných vesměs v pražském podzemí. Posádky si vyzkoušely práci zdravotnického operačního střediska v protiatomovém krytu Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, krizové brzdění sanitky na silnici na slepém rameni dálnice D5, zásah u podchlazeného člověka ve Staré čistírně odpadních vod 1906 Bubeneč či pomoc oběti uštknutí jedovatým hadem v pražských kolektorech.
Náročnou úlohu představoval také simulovaný zásah v podzemních odděleních Thomayerovy nemocnice, kde podle scénáře jeden z pacientů usmrtil nůžkami jiného pacienta a následně se pokouší za zamčenými mřížemi pokoje oběsit. Vedle nácviku zásahu u pacienta po pokusu o oběšení bylo smyslem této úlohy také simulovat pohyb záchranářů na místě trestného činu tak, aby svým postupem například neznehodnotili možné důkazy. Součástí této psychicky velmi náročné úlohy byl opět tým PIS.