Thalidomidové děti: dvanáct tisíc novorozenců se zmrzačenými končetinami. Na vině byl lék, který se znovu používá
Děti narozené se zdeformovanými končetinami nebo třeba bez uší… Takový hrůzný pohled museli snášet nešťastní rodiče na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Na vině byl zdánlivě neškodný lék, který lékaři zpočátku bez obav předepisovali i těhotným ženám. S následky krutého omylu se přeživší potýkají dodnes.
O co se tehdy jednalo? Šlo o lék, který se prodával pod odchodním názvem Contergan, v odborných kruzích se o něm hovořilo jako o thalidomidu, což byla látka v léku obsažená. V roce 1957, době, kdy jej západoněmecká firma Grünenthal uváděla na trh, se zdálo, že se objevil vynikající lék na uklidnění i na bolest hlavy. Pomáhat měl i při problémech, způsobených nachlazením, a co víc - testy prokazovaly, že je prakticky absolutně bezpečný i pro těhotné ženy, u nichž měl potlačovat ranní nevolnosti. Jen o několik měsíců později se začalo ukazovat, jak fatální omyl to byl.
Dvanáct tisíc postižených dětí
„Thalidomidová aféra a s ní způsobená epidemie vývojových vad patří k jedné z nejsmutnějších, ale zároveň i nejpoučnějších kapitol moderního lékařství. V souvislosti s užíváním thalidomidu těhotnými ženami se na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století po celém světě narodilo několik tisíc dětí s různými typy vývojových vad, především končetin. Počty spontánních potratů i nitroděložních úmrtí, která byla způsobena touto látkou, nebudou již nikdy vyčíslena,“ uvádějí autoři odborného textu Thalidomidová epidemie – 50 let poté, uveřejněného v roce 2012 v Časopisu českých lékařů.
Československo mělo vlastně štěstí
Tehdejšímu Československu se tato tragédie vyhnula vlastně díky uzavřenosti systému, kdy se ani léky ze západu do republiky v podstatě nedovážely. Než ale byly odhaleny příčiny zvýšeného výskytu deformací u novorozenců, narodilo se s takovými problémy ve světě více než dvanáct tisíc dětí, které se s většími či menšími problémy potýkaly nebo ještě budou potýkat do konce svého života. K prvním zákazům prodeje Conterganu začaly státy, v nichž byl dostupný, přistupovat až v roce 1961. Pro mnohé příliš pozdě… V Německu, Rakousku a Velké Británii už byly na světě děti, jejichž matky si nikdy v životě neodpustily, že se snažily ranní nevolnost zahnat Conterganem.
Firma má platit odškodné
S následky nešťastného a nedostatečně otestovaného léku se ale nepotýkají jen jeho oběti, ale stále i společnosr Grünenthal, která je logicky postiženými lidmi žádána o kompenzaci, o příspěvky na usnadnění života. Jako určitou omluvu se tak firma před lety snažila o umístění pomníku těmto lidem ve městě Stolberg, kde sídlí. Tento záměr se ale setkal pouze s odsouzením. Náklady na život těchto dnes šedesátiletých lidí se s postupem času zvyšují, protože i když se v minulosti dokázali o sebe alespoň částečěn postarat, s postupujícím věkem jsou i dříve zdraví lidé více odkázáni na pomoc svého okolí, natož pak ti, kteří se narodili se zdeformovanými končetinami. I když firma do pomoci těmto lidem do roku 2010 investovala v přepočtu kolem 1,5 miliardy korun, mnohé peníze byly využity i na pomoc dalším lidem s různými postiženími a finance už dávno došly.
Dnes je to nemožné
V dnešní době už takový omyl podle lékařů není možný. Podle biochemika Zdeňka Hostomského, který se k tomuto problému vyjádřil v pořadu Fokus Václava Moravce, je tento moment nyní ošetřen “až příliš dobře”. „Obecně si lidé stěžují, zejména pacienti s kritickými nemocemi v onkologii, že to trvá příliš dlouho, než jsou léčiva schválena a než se dostanou na trh,“ uvedl s tím, že právě vedlejší účinky jsou studovány do nejmenších detailů. Stává se také, že i když jen u několika pacientů se projeví nepříznivé účinky, může být ukončen celý progam. „V současné farmacii je možná problém, že to regulátoři přehnali a měli by spíše popustit a počítat s tím, že každý člověk je jiný. To se dá ale vykompenzovat tím, že máme tak zvaně personalizovanou medicínu a tedy máme možnost geneticky zjistit potenciální problémy,“ konstatoval.
Thalidomid je znovu na scéně
Nakonec si ale i thalidomid našel svoje místo i v moderním lékařství, a to poté, kdy vědci odhalili příčinu jeho negativního působení. Od devadesátých let se využívá v některých zemích například pro léčbu určitých druhů rakoviny. A proč vlastně thalidomid způsobil v polovině minulého století tolik neštěstí? Dnes už vědci vědí, že šlo o problém, kdy se právě tato látka vázala na bílkovi cereblon a tím znemožňovala vývoj končetin plodu. Můžeme tedy věřit, že se už podobná tragédie neodehraje.
KAM DÁL: Myslel si, že je jen unavený. Závažná nemoc mu ale změnila zbytek života
