Trochu jiný pohled na koronavirus. Epidemie může v důsledku přinést i pozitiva, říká astroložka
Paní Gabriela Šátková se zabývá astrologií, numerologií a je také dodavatelkou odvahy. Její pohled na svět se od pohledu mnoha ostatních lidí liší možná i proto, že umí nahlížet do tajemství, která hvězdy prozradí jen málokomu. Jak vidí současnou situaci právě ona? Kde jsou její příčiny a kam nás má dovést?
Paní Šátková, zabýváte se astrologií, numerologií a prezentujete se také jako dodavatel odvahy. Právě odvahu do boje se současnou situací, s pandemií koronaviru i se změnami, které v této souvislosti přicházejí, teď většina z nás potřebuje. Jak vidíte tento stav ze svého pohledu?
Myslím, že dříve, než se začneme každý v sobě s touto situací vyrovnávat, měli bychom se zamyslet nad tím, co nám ukazuje. Mnoho lidí, včetně mě, v posledních měsících cítilo určité napětí. Čekali jsme, že přijde nějaký zlom, který zpomalí tempo života. Předpokládalo se, že půjde spíš o ekonomickou krizi. I když té se dost možná také nevyhneme. Vnímali jsme to zběsilé tempo, kterému jsme odolávali, honbu za ještě většími zisky, větším výkonem, nechávali jsme se strhnout lavinou doby. Muselo tedy přijít něco, co nás jako společnost zastaví, co má změnit naše životy a navrátit nám ty opravdové hodnoty. A přišlo to ve formě, která je překvapivá, nečekaná a naprosto nekompromisní.
Měli bychom se tedy snažit v této situaci hledat poučení?
Ano. Krize, jako je tato, nám znovu připomínají, co je v životě skutečně důležité, co je nezbytné a co zbytné. Z určitého úhlu pohledu nám koronavirus prokazuje službu, ukazuje cestu. Nutí nás k bytí s blízkými, jejichž blízkost je mnohdy diskutabilní. Nutí nás k respektu, bez něhož se bytí může změnit v bití, nenávist, ponorku a psycho. Prověřuje naše vztahy do morku kostí. Dává k tomu totiž prostor. Tím, že bere nebo omezuje prostor pro výdělek, byznys nebo zkrášlování zevnějšku (kadeřnice, kosmetika, řasy, nehty), které má často maskovat, schovat nebo chránit vnitřek. Ukazuje nám cestu k opravdovosti, i když leckdy možná tvrdě, surově a bez možnosti úplatku. A to je šok. Ale asi přišla chvíle na léčbu šokem.
Pokud je to vůbec možné, zkusme se na epidemii podívat také trochu optimisticky. Co nám může přinést?
Ze dnů v karanténě se stávají týdny a nikdo neví, zda z týdnů nebudou měsíce. Minimálně jeden ano. Tolik času společně trávíme pouze v létě, na dovolené - a to obvykle nejsme doma. Takže vyloženě doma, všichni, více dní - to je naprosto výjimečné.
Každý samozřejmě potřebuje svůj klid, soukromí a prostor. Poznáváme se navzájem v nové situaci. A taky, to co se ve vztazích dříve přehlíželo, neřešilo, odkládalo, se dostalo do naší přítomnosti a my jsme nuceni se k tomu nějak postavit. Tak zvaně pod koberec se toho vejde hodně, ale co se stane, když koberec zmizí, což se stalo právě teď? Takže, co nám epidemie může přinést? Pročištění vztahů, opravdovost a změnu priorit.
Myslíte si tedy, že se lidé nyní poznají i z jiné stránky, než kterou běžně ukazují?
Jsem o tom přesvědčena. Všichni se nyní musíme přeorientovat na úplně jinou situaci, svým způsobem ji uchopit a vyrovnat se s ní. Koronavirus nás tlačí k opravdovosti.
Co se ale stane, když právě v této chvíli zjistíme, že ta stránka našeho partnera, kterou jsme doposud neviděli, nám nevyhovuje?
I to se samozřejmě může stát a také se to děje i podle mých zkušeností. Často něco nevidíme nebo nechceme vidět. V těchto dnech mi volají ženy, kterým právě zmizel ten zmiňovaný koberec, a právě ty teď zvažují všechny možnosti, potřebují si ujasnit, zda vůbec chtějí ve vztahu zůstat, anebo ne. Třeba takové partnerství nebo manželství i skončí, ale to nemusí být vůbec špatné. Naopak, dává to prostor k novému začátku a radostným a naplněným dnům. Otevřou se dveře a vstoupí do nich svěžest, smích, prostě život. A to mnohdy po dlouhé době udržování něčeho, co už je bez života, ale člověk si to nechce přiznat, a tak to balzamuje, aby to vypadalo jako živé. A čas plyne. Pak přijde koronavirus a člověka vysvobodí. Paradoxně. A tak díky epidemii dojde i k mnoha zásadním rozhodnutím, která by jinak nepadla, a k uzdravení lidí, kteří před propuknutím epidemie umírali na nenaplněný život.
V lidech se také znovu probudila poměrně velká vlna solidarity. Trochu to připomíná revoluční dobu z roku 1989, jen z jiného důvodu. Vnímáte to podobně?
Do určité míry. Šití roušek je samozřejmě báječná věc, lidé si pomáhají, myslí na druhé. Na druhou stranu se někteří obchodníci snaží obcházet doporučení a hledají kličky, aby jejich obchod nezkolaboval – může to být nebezpečné a bezohledné, ale svým způsobem pochopitelné v okamžiku, kdy nesete zodpovědnost i za další zaměstnance. Ale v podstatě se mi ale chce věřit, že v každém je kousek dobrosrdečnosti a touhy pomáhat, jen se na to v posledních letech zapomnělo nebo se na to nehrálo. Epidemie nám připomíná, že právě o tom by měl život být.
Zabýváte se astrologií - mohou nám hvězdy dát alespoň nějaké vodítko, kudy z této situace, nebo nabízejí nějaký výhled do budoucna?
Pokoušela jsem se dívat do horoskopu České republiky a zdá se mi, že bychom si neměli projít tak velkou krizí, jakou procházejí například Italové. Vidím vývoj epidemie v naší republice trochu optimističtěji, i když samozřejmě úmrtí každého člověka, byť by to byli v republice jednotlivci, je velkou tragédií i pro mnoho jeho blízkých, o tom není pochyb. Nicméně i když by se mohlo jednat o mírnější průběh, půjde pravděpodobně ne jen o týdny.
Ale, nahlédneme-li na celou věc z naprosto jiného úhlu pohledu, může to záviset na nás samotných, respektive na tom, kolik času, jako společnost, na takovou hlubší proměnu potřebujeme. A také, pokud po nás chce koronavirus hlubší změnu, nemusí nás rovnou zabíjet.
Nemusíme se přitom dívat smrti do očí z takové blízkosti jako v Itálii. Troufám si říci, že mnoho obyvatel Itálie bude po koronaviru žít jiný život. Tam udeřil tvrdě. Kdo ví, možná proto, že se cítil být ignorován.
Na druhou stranu, racionálně myslící člověk by mohl říci, že Itálie zkrátka přišla na řadu v Evropě jako první a Italové měli prostě smůlu. Díky jejich zkušenosti mohla naše vláda reagovat jinak a více razantně. Stejně je ale na pováženou, že se to v historii nestalo poprvé, kdy si Itálie za Evropu vytáhla Černého Petra.
Máte pocit, že to mohou být změny trvalé, nebo se brzy zase vše vrátí do “původního” stavu?
Osobně si přeju, aby změny byly trvalejšího rázu. Prakticky je to na každém z nás.
Jste dodavatelkou odvahy. Co byste tedy lidem poradila v boji s koronavirem?
Chovat se zodpovědně, respektovat doporučená a přikázaná opatření, věřit svému tělu, že je dost silné se uzdravit i v případě nakažení, a nedovolit strachu, aby nás ovládnul. Co se týká vztahů partnerských, rodinných a mezilidských, pak doporučuji využít prostor, který nám virus přinesl, k uzdravení, odpuštění, obnovení toho, co žije, a k důstojnému rozloučení se s tím, co už nežije.
KAM DÁL: Jaro je ideální dobou na péči o pokojové květiny. Také máte doma "palačinkovou kytku"?
