Uzeniny i pečivo se dobarvují, jíme chemické látky. Etiketám totiž často nerozumíme
Hlavním kritériem pro nákup potravin je kvalita, ta je zásadní pro 44 procent zákazníků. Přitom složení potravin sleduje jen necelá polovina z nich. Je tam tedy tak trochu rozpor mezi tím, co chceme a co pro to děláme. Češi se přitom při nákupu potravin stále zajímají o cenu, ta je důležitá pro každého třetího.
Ne vždy platí, že co je levné, je také kvalitní. Většinou je tomu spíš přesně naopak. Češi se však konečně začínají víc zajímat o složení jednotlivých potravin. Jenže často ale v etiketách neumějí číst a položky, kterým nerozumí, jednoduše přejdou. Domů si tak odnášejí dobarvené potraviny plné chemických látek.
Obchodníci používají různé triky
A právě umělá barviva jsou oblíbeným trikem obchodníků. Dobarvované jsou nápoje, sladkosti nebo jogurty s ovocnou složkou. Umělá barviva obsahují ale i potraviny, ve kterých by je zákazník vůbec nečekal – jedná se o sušenky, mléčné výrobky i žloutky vajíček. Žloutky se barví kvůli panujícímu mýtu, že čím má žloutek plnější barvu, tím je vejce kvalitnější. To už ale právě díky trikům velkochovatelů neplatí. Nejčastěji dobarvovanými potravinami jsou uzeniny a pečivo.
Barviva v pečivu mají svým tmavým vzezřením simulovat, že se jedná o celozrnný výrobek. "To považuji za klamání spotřebitele. Navíc skutečně celozrnné potraviny tak intenzivně hnědou barvu, jakou má pečivo v supermarketech, vůbec nemají. Například celožitný chléb má barvu hnědošedou," doplnila nutriční terapeutka Martina Kučerová. Pokud mají zákazníci na výběr mezi dokonale vypadajícím produktem a tím, který má nějaké kazy, přes 80 procent z nich sáhne po tom, který žádnou vadu nemá.
Vedle barviv tak velcí producenti velmi často používají nejrůznější konzervanty a vodu, zejména u masa. To zaručí, že maso vypadá déle čerstvé. Vodou napuštěné maso je navíc jedním z dalších oblíbených triků obchodníků, nejen, že dodá masu čerstvý vzhled, ale zvýší i jeho váhu. Zákazník si pak odnáší o několik gramů masa méně, než zaplatil.
Víte vůbec, co jíte?
Nejvíc Čechy zajímá obsah tuků a cukrů, zbytek přehlížejí. "Většina potravin, které se vyrábějí masově, obsahuje látky, které v nich nemají vůbec co dělat. Například ve složení kvalitního jogurtu by mělo být pouze kravské mléko a jogurtová kultura, pokud je smetanový, navíc bude obsahovat smetanu. U ochucených pak samozřejmě nechybí patřičná složka – ovoce nebo čokoláda. Cokoliv ve složení navíc je tam pouze pro snížení nákladů na straně producentů. Navíc tyto látky nebývají zpravidla pro lidský organismus vhodné," upozornil Prokop.
Zhruba 70 procent Čechů si myslí, že jsou "éčka" obsažená v potravinách škodlivá, většina z nich ale neví, co tyto látky vlastně znamenají. Potravinám prodlužují trvanlivost, vylepšují barvu, zvýrazňují nebo upravují jejich chuť. Obchodníci se ale uvádění velkého množství „éček“ v potravinách mohou vyhnout. Zákon obchodníkům povoluje uvádět na obalu přidané látky buď jejich kódem E, nebo chemickým názvem.
Umějí si skvěle poradit
Řada obchodníků volí chemický název, zákazníci jsou už totiž na velké množství "éček" citliví a chemickým názvům zpravidla nerozumějí. "Například problematický je aspartam - syntetické sladidlo, které je zhruba dvěstěkrát sladší než cukr, zvýrazňuje aroma a zvyšuje chuť k jídlu," poukázala na problém Kučerová.
Běžně ho obsahuje kolem šesti tisíc potravin na celém světě, zpravidla těch, které nevyžadují tepelnou úpravu. Obsahují ho například nápoje, jogurty, pudinky, snídaňové cereálie, zmrzliny, cukrovinky určené pro děti nebo i majonézy a hořčice. Je tedy zřejmé, že sledovat etikety a vůbec mít jasno v tom, co jíme, je celkem důležité.
