Vánoce plné cukru. Máme se bát cukrovky, nebo panika není na místě?

Bílý, stolní (rafinovaný) cukr (sacharóza) se nejčastěji získává z cukrové řepy. Je to vlastně sacharóza, která se v tenkém střevě štěpí na glukózu a fruktózu. Každá buňka v lidském těle využívá glukózu jako zdroj energie. Metabolizuje se v každém orgánu našeho těla. Třtinový cukr je také sacharóza, ale získává se z cukrové třtiny.

Sacharidy ovlivnují cukr v krvi

Jedná se o zásadní vliv, který se týká také sekrece inzulinu. Příjem sacharidů je proto potřeba zohledňovat komplexně. Představa, že zdrojem sacharidů jsou pouze ty potraviny, které mají sladkou chuť, rozhodně není správná. Sacharidy v různé formě (od monosacharidů, jako je glukóza, fruktóza, přes disacharidy, jako je sacharóza, až po komplexní polysacharidy, jako je škrob), jsou totiž obsažené v běžných potravinách, a to i v těch, které nemají sladkou chuť.

Mezi potraviny s vysokým obsahem sacharidů (25 až 50 % hmotnosti potraviny), které významně ovlivňují hladinu cukru v krvi, patří hlavně přílohy, jako je pečivo, rýže, těstoviny, brambory a také některé druhy zeleniny - hrách, kukuřice nebo mrkev.

Existují ale i nástrahy, a to hlavně výrobky a jídla, které mimo vysoký obsah sacharidů mají současně také vysoký glykemický index (cola, pizza, hranolky, pečené brambory, krekry, chipsy, bagety a vlastně většina fastfoodových jídel).

Co je glykemický index?

Jedná se o údaj, který poukazuje na to, jak potravina ovlivňuje hladinu glukózy v krvi. Čím je vyšší, tím je vzestup glykémie rychlejší a výraznější, přičemž to platí i naopak. Pozor také na potraviny, kde byste sacharidy vyplouvající na hladinu glykémie a inzulínu ani neočekávali. Dobrým příkladem jsou párky nebo salámy, které obsahují mouku, nebo také kečup či některé dresingy.

Relativně vysoký obsah sacharidů obsahují i produkty, které jsou běžně považované za produkty zdravé výživy. Jedná se třeba o jogurty, jogurtové mléko, cereálie nebo ovoce. I příjem těchto potravin je tak třeba mít pod kontrolou. Z hlediska racionální výživy se upřednostňují potraviny s nízkým glykemickým indexem (zelenina, strukoviny, ovoce a celozrnné potraviny), ze kterých se glukóza do krve vstřebává pomaleji a představují menší zátěž i na sekreci inzulinu.

Co se děje po konzumaci sacharidů?

Pokud sníme výrobek, který obsabuje mnoho sacharidů s vysokým glykemickým indexem (například cukr, slazené nápoje, bílé pečivo, křehké pečivo, krekry, chipsy nebo sladkosti), glukóza se velmi brzy vyplavuje do krve a rychle stoupá její koncentrace, což provokuje pankreas k intenzivní tvorbě inzulinu.

I když stejně sekrece inzulinu je rychlá a výrazná, glukóza se rychle zpracovává a klesá, a to až na hodnoty nižší než před příjmem. Rychlý pokles glykémie a vysoká sekrece inzulinu mohou navodit pocit a příznaky jako při hypoglykémii. Jedná se o hlad, nevolnost, pobolívání hlavy, nesoustředěnost, únavu a malátnost. Přijatá energie se však nespotřebuje a ukládá se do tukových zásob.

Opakovaná nestřídmá konzumace cukrů a sacharidů s vysokým glykemickým indexem a nadměrná produkce inzulinu následně vedou k inzulinové rezisentci. To je podstatný faktor cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, ale také mnoha druhů rakoviny.

I proto je třeba vybírat potraviny, které mají nižší glykemický index. Nízký glykemický index má zelenina, některé druhy ovoce, mléko a jogurty (samozřejmě, když nejsou nadopované cukrem), rýže natural a ořechy.