Vybíráme střední školu. Co, kde a za kolik?

Při výběru školy by měl být prvotní zájem dítěte. Sekundárním faktorem jsou studijní předpoklady. „Děti někdy bývají zaskočeny nároky, se kterými se poprvé setkají na střední škole, a pokud je výuka nebaví, rychle ztrácí motivaci. Například u našich uchazečů očekáváme zájem o techniku a počítače, neměli by mít odpor k matematice, ale všechno ostatní jsme schopni je naučit,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky.

Specializace už na střední?

Trendem moderní doby je specializace už na střední škole. Roste zájem o střední školy zaměřené na IT i o řemeslné obory. Mezi nejčastější důvody, které ovlivňují děti při výběru střední školy, patří podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání zájem o obor, snadné uplatnění a dobré finanční ohodnocení oboru na trhu práce.

„Třetina našich studentů si naši školu vyhlédla už v osmé třídě základní školy a dříve, dvě třetiny se rozhodly v 9. třídě. Na VŠ pokračují bezmála všichni naši maturanti. Je však pravda, že naši absolventi dostávají už při studiu mnoho pracovních nabídek, které je nakonec zlákají, a studium přeruší. Na druhou stranu mnoho zaměstnavatelů vychází mladým ajťákům vstříc s flexibilní pracovní dobou a zkráceným úvazkem, při kterém mohou vysokoškolské studium bez problémů dokončit,“ podotkl Vodička.

Státní, nebo soukromá střední škola?

Čtvrtina středních škol v Česku je soukromá. V uplynulém školním roce je společně s církevními školami navštěvovalo 16,1 procenta z celkového počtu 420 814 žáků. Zatímco veřejné školy s více než 352 tisíci středoškoláky sází na své tradice a vybudovanou prestiž, kvalitní soukromé školy kontrují moderními technologiemi, individuálním přístupem ke studentům a vyšším objemem praktické výuky.

„Soukromé vzdělávání se ve společnosti dlouho potýkalo se zažitým mýtem, že je drahé a pro lenochy, kteří nezvládají výuku na státní škole. Současná generace studentů a rodičů jej naopak vnímá jako možnost nadstandardního studia v souladu s aktuálními potřebami pracovního trhu. A do něj jsou ochotni v rozumné míře investovat. Především ve specializovaných oborech, jako jsou informační technologie, je nutné naplnit požadavky na technologické vybavení školy a v tom se státní a soukromý sektor může velmi lišit,“ uvedl Martin Vodička, který šéfuje SSŠVT už od jejího vzniku roku 1994. Školné zde činí 19 500 korun ročně. Z toho může ubrat sám student až 7 000 korun díky prospěchovému stipendiu.

Mimoškolní aktivity a rozvoj

Kvalitní střední školy, soukromé i státní, dětem nabízí řadu možností dalšího profesního a osobního rozvoje a mimoškolních aktivit. Například přípravu na jazykovou zkoušku FCE, získání řidičského oprávnění, různé pobyty v zahraničí či sportovní kurzy.

„V konečném součtu pak nemusí soukromé školy, kde je vše zahrnuto v jednorázovém školném, vycházet výrazně dráž než ty státní. Vždy je důležité se ptát, jaké aktivity a speciality ve výuce i mimo ni student na škole získá a co a za kolik bude muset doplácet. Zvlášť v IT je velmi důležitý přístup k modernímu hardwaru a zpoplatněným softwarům, se kterými studenti pracují ve výuce, ale měli by je mít k dispozici také pro domácí využití,“ poukázal Martin Vodička.

Doma, nebo mimo region?

Přechod na střední školu může být prvním krokem k osamostatnění dítěte. Zvlášť pokud si vybralo specializované studium daleko od svého bydliště. Čtyři roky studia na střední škole připraví žáka nejenom na profesní život, ale rozvíjí také jeho osobnost a pomáhá mu nalézt své místo ve společnosti. Spokojenost žáka se odvíjí od zázemí školy, stylu výuky a přístupu vyučujících. Konkrétní školu se proto vyplatí vybírat i z institucí daleko za dojezdovým rádiem.

„Kvalitní střední školy zajišťují svým žákům cenově dostupné zázemí, proto by stěhování do jiného města nemělo být překážkou k dobrému vzdělávání. V současnosti máme více než 30 procent mimopražských studentů a jejich podíl se stále zvyšuje. Obědy ve škole stojí studenta 32 Kč na den a ubytování v Domě mládeže nabízíme za 1 600 Kč měsíčně. Vybavení školy, úspěchy jejích studentů v mezinárodních srovnáních, například v jazykových soutěžích, uplatnění v praxi nebo úspěšnost při přestupu na zvolenou VŠ by měly být důležitějšími ukazateli než adresa školy,“ vyjmenoval Martin Vodička.