Výhra ve sportce. Štěstí či danajský dar?

Co vše se v životě změní a jak se zachová okolí, kde výherce žije? Odpověděl jeden šťastný výherce osobně. Jeho jméno bylo na jeho přání změněno. Vybrali jsme jméno Petr. Po vzájemném slovním oťukávání se naše konverzace ustálila na zcela otevřeném chlapském pohledu na celou věc.

O to bylo pak vše jednodušší, neboť jsme se znali z dětství, a po letech se opět setkali. Slovo dalo slovo, jak se žije dnes, a po zajímavé informaci, co ho v životě potkalo, byl vznesen osobní návrh na zajímavý rozhovor. Rozhovor o změnách v životě člověka, které vyvolá nečekaná výhra.

Co vás vedlo k podání výherního tiketu a správné volby čísel?

Náhoda. Při odchodu z obchodního centra jsem míjel prodejnu Relay. Když už jsme ji přešli, něco se ve mně stáhlo, jako by mě někdo zastavil, a přepadla mě chuť podat sportku. Manželka mě přemlouvala, abych se na to vykašlal, ale něco ve mně říkalo, podej ji.

To se těžko říká a popravdě dodnes to jaksi nechápu. Nesázím pravidelně, jen náhodně jsem párkrát do roka podal tiket sportky a někdy při koupi cigaret za vrácený drobné stírací los. Občas jsem vyhrál výměnu losu, nebo 5. pořadí ve sportce, ale nikdy mě nenapadlo, že bych mohl vyhrát větší obnos peněz.

Co se týče čísel, vždy jsem zaškrtával náhodně bez rozmyšlení, nebo to nechal na volbě terminálu, ale v tento okamžik jsem začal uvažovat nad čísly. Přepadly mně fakt kreace. Kolik máme zvířat doma, velikost bot, datum narození a tak jsem pokračoval podobně u všech sloupců. A jeden vyšel.

Petře, jak jste přijal skutečnost, že jste najednou milionář?

Nějak jsem to nekontroloval, zkratka přes web jsem zadal čísla a odklikl. Když se na mě vyřítila suma, kterou jsem vyhrál, řekl jsem si „ Coo? Magore, co jsi tam napsal, a znova jsem vyplnil čísla z tiketu, a opět se vše opakovalo. Třeštil jsem oči na monitor a v hlavě totálně prázdno. Stav totálního blbce.

Vstal jsem od počítače a šel do pokoje, kde rodina sledovala nějaký pořad v televizi. Sedl jsem si na gauč a třeštil jsem očima do země. Na otázku, co se děje, jsem tiše šeptl "Asi jsme milionáři. Štěstí sedlo na vola".

Pak už nastalo vřeštění, radování se ale i pláč a objímání. Neplánovali jsme, co bude, jak bude, ale byl to krásný uvolňující pocit štěstí. Nic víc v tom nebylo.

Jak to přijali vaši příbuzní a nejbližší přátelé?

Měli radost a blahopřáli nám. Z euforie jsem se pochlubil i v práci, kterou jsem měl rád, moc mě bavila a byl tam super kolektiv.

Jaké plány do dalšího života vás po výhře napadly jako první?

Totální chaos. Najednou víte, že vše, co se vám líbilo, tajné přání, kam byste se chtěli podívat, co prožít, zažít, to vše je najednou reálné. Na vše máte. Vše si můžete koupit, o čem jste si říkali, to bych chtěl, ale není na to, najednou může být vaše.

První noc jako výherce bych nepřál nikomu. Divoké sny, nespavost, přemýšlení co bude dál. V duchu otázky, jak se změní dosavadní život rodiny. Obava, zda to bude k lepšímu, nebo se budeme potýkat s něčím, o čem doposud jsme neměli ani tušení, nedala v klidu spát. A nejen první noc.

Jaká změna v dosavadním životě byla první?

No, ono to nejde najednou. Na tiket vám vyplatí zálohu na velkou oslavu a nějaké malé nákupy toho o čem jste snili, ale prvotním cílem bylo se zbavit veškerých půjček, složenek, a leasingu na vůz. Hlavní část výhry byla připsána na účet po 90 dnech. Je to lhůta na výplatu celkové výše výhry. A už řešíte první problém. Dát vše na jeden účet, na dva, tři čtyři, na jaké fondy pro děti až jim bude 18 let. Ale hlavně na jaký bankovní dům se obrátit, aby v dnešní době obstál do budoucna. Když jsme se postupně optávali, a řekli, o jakou částku jde, každá bankovní společnost najednou byla ta nejlepší ze všech v této republice. Nakonec jsme si vybrali, a ne jednu. Jistota je jistota.

Další kroky a změny v životě, jaké vás čekaly?

Dobré ale bohužel i takové, že jsme jen koukali, co to s lidmi dokáže udělat. Výhra se prostě nedala ututlat na 100% a lidské drby dokáží své. V dnešní době se závidí i oblečení, auto, byt, vybavení, a nikoho nezajímá, že díky vlastnictví všeho jste zadluženi na desítky let, a modlíte se každý měsíc, abyste vyšli do výplaty. Po zaplacení hypotéky na byt, jsme se rozhodli změnit bydliště a jít do svého.

Další problém byl na světě.

Kam se odstěhovat, postavit nový dům, koupit nový postavený dům, jak velký, zda velkou zahradu či ne.

Čím více jste finančně svobodný, tím horší rozhodování. Na vše je. Stavět, nebo si pořídit rezidenci jsme zamítli, protože na stará kolena mladí vylítnou z rodinného hnízda a nám co zbude.

Halda plochy na úklid, vytápění, a hledání se navzájem s manželkou formou minutových výprav, kde kdo je. Také ale rozhoduje fakt, že v okolí doposud vše známe, jsme spokojeni, máme své známé, děti kamarády. Doopravdy se dlouho uvažuje a rozhoduje o změně bydlení.

 

 

Jak jste se nakonec rozhodli vy?

Díky sousedům a okolí docela rychle. Najednou když vyhrajete, a koupíte si nové auto střední třídy, vás přestanou zdravit. Očima vás při potkání sjíždějí, co máte na sobě, v obchodě co a za kolik kupujete, a když se s nimi bavíte, většinou hovor byl ukončen slovy no jo, to se máte, když jste vyhráli. Děti doma nás neustále informovali o tom, jak se jejich kamarádi změnili v chování vůči nim, a vše gradovalo změnou v chování spolupracovníků v zaměstnání. Závist, pomluvy, měly žně. Takže to vedlo k urychlené koupi rodinného baráku se zahradou mimo město, kde jsme doposud žili a narodili se. A to hodně daleko.

V rozhovoru jsme udělali krátkou přestávku na šálek kávy, a já si vzpomněl na jednu starší ženu, kterou jsem osobně znal. Její rodina, kde měla titul babička, žila v poklidném rodinném vztahu. Do doby, než tato žena zdědila pozemek a prodala ho. Rozdala vše rodině, která najednou potřebovala snad i modré z nebe, a když nic už neměla co darovati, skončila v domově důchodců. Nikdo najednou neměl čas na návštěvy, vánoce trávila v poloprázdném domově i na nový rok.  Rychle jsem se z této vzpomínky vrátil k rozhovoru s Petrem, výhercem hlavní ceny v loterii.

(pokračování rozhovoru)