Za chvíli udeří ranní mrazy: Je čas sklidit úrodu rajčat, aby je mráz nespálil
Venku už po ránu zebe a chlad čím dále více připomíná, že je potřeba sklidit poslední úrodu zeleniny, především rajčata. Třebaže můžete mít některé ještě zelené na keřících, nedá se nic dělat. Stejně už by nedozrála klasickým způsobem. Jak tedy zajistit, abyste o ně nepřišli?
Vůbec nevadí, že všechny plody nedozrály, můžete totiž zpracovat i zelené. Ve skleníku či ve fóliovníku je ještě chvilku čas do sklizně, ale také nebude trvat dlouho, aby vám nepomrzly s prvním větším mrazem.
Celé rostliny zavěsíme
Zralé plody sklidíme a můžeme se vrhnout na nezralá rajčata. Nejlepším způsobem jejich sklizně je vytrhnout celé rostliny i s kořeny a zavěsit keříky v teplejší místnosti. Tam plody postupně dozrají. Ty, co se červenají, pak sklízejte se stopkou, aby déle vydržela.
Dobrým nápadem je také sklizeň celých hroznů s plody. I ty zavěsíme, aby dozrály, mají pak i větší trvanlivost. Přeci jen, když sklízíte jednotlivé plody, nevyhnete se tomu, aby se občas některý neporušil, aniž byste si toho všimli.
K rajčatům dejte jablka, pomáhají jim dozrát
Zkušení pěstitelé doporučují dát k rajčatům jablka. Ta uvolňují etylen, který podporuje dozrávání. Zralé plody je třeba skladovat při teplotě nad zhruba deset stupňů. Z toho vyplývá, že ať už nakoupená nebo sklizená rajčata není vhodné dávat do chladničky. Ideální je nějaký chladnější temný kout v bytě.
Když plody prochladnou, ztratí také chuť. Nezralá, ještě zelená rajčata skladujte v přepravkách, hodí se i kartonové, nízké krabice. Skládejte rajčata maximálně na dvě vrstvy, a to i proto, aby bylo na plody vidět a mohli jste je kontrolovat. Na dno bedýnky či krabice dejte třeba noviny a uložte úrodu u okna nebo na parapet v místnosti.
Zelené plody jsou mírně jedovaté
Pozor na zelená rajčata, nejsou vhodná ke konzumaci, protože obsahují jedovatý solanin a tomatin. Zrání tyto látky odbourá, ale i tak můžete nezralá rajčata zpracovat, a to konzervací. Tím se toxicita také odbourává.
Určitě po sklizni, ale už v létě v sezoně musíte řešit, co s tak velkou úrodou rajčat dělat. Když začnou zrát, tak je jich pojednou přebytek a to se nabízí otázka, jak je konzervovat. Oblíbeným způsobem je spotřebovat část úrody do domácího leča.
Dobře udělané a konzervované v pohodě přečká do další sezony i déle. Lečo se pak hodí nejen jako samotné, ale můžeme ho použít i pod maso. Zkrátka možností je pak mnoho, hlavně když máme suroviny.
Domácí lečo
Na jeho výrobu potřebujeme 1 kilogram cibule, stejné množství čerstvých paprik, můžou být červené i zelené, jen někdo nedoporučuje ty tmavě zelené, protože můžou být mírně nahořklé. K tomu potřebujeme jeden kilogram čerstvých rajčat, asi 200 ml oleje, 200 g plnotučné hořčice, 35 g soli a 35 g cukru.
Zeleninu očistíme a nakrájíme na kolečka nebo podle toho, jak nám to v jídle vyhovuje. Rajčata můžeme oloupat, ale každý to nedělá. Do hrnce dáme olej a nasypeme cibuli a papriky. Podusíme pod poklicí, až zelenina pustí šťávu. Potom přidáme rajčata, dále dusíme a osolíme a osladíme. Až nakonec dáme hořčici – malý kelímek přesně obsahuje potřebných 200 gramů. Povaříme a ještě horkou směs plníme do sklenic, které hned zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. Nejen hořčice působí jako konzervant a lečo se nekazí. Chuť hořčice přitom v leču vůbec nepoznáte.
Domácí kečup
Potřebujeme asi 30 středně velkých rajčat, 12 jablek, 9 červených paprik, 6 středně velkých cibulí, 2 až 4 feferonky (pokud chcete ostřejší kečup), 10 kuliček pepře, 10 kuliček nového koření, 5 hřebíčků, dvě polévkové lžíce plnotučné hořčice a sůl, cukr a ocet na ochucení. Zeleninu a jablka omyjeme, očistíme a nakrájíme na malé kousky. Do směsi přidáme koření a za stálého míchání dusíme na mírném ohni asi 2 hodiny. Uvařenou zeleninu přepasírujeme, znovu ohřejeme, přidáme hořčici, cukr, sůl, ocet - podle chuti. Horkou směs plníme do sklenic a hned uzavřeme. Aby kečup vydržel, když ho nebudeme spotřebovávat tak často, tak asi 15 až 20 minut sterilujeme při 80 stupních.
