Žaludeční vředy umí potrápit. Operace většinou není nutná, ale samy od sebe také nezmizí

Statistiky ukazují poměrně alarmující číslo - přibližně deset procent lidí v dospělém věku už někdy mělo “tu čest” se se žaludečními vředy setkat. A to určitě není malé číslo. Proto bychom měli alespoň tušit, jak se takové onemocnění projevuje a co na něj platí.

Může za to kyselina

Žaludeční vředy vznikají velmi často působením kyseliny chlorovodíkové. Její přítomnost v zažívacím traktu je zcela přirozená a normální, napomáhá trávení potravin a zdravá žaludeční sliznice je proti jejímu působení odolná. Když ale dojde k jejímu narušení, často třeba působením bekterie Helicobacter pylori, má kyselina šanci zaútočit, čehož také využije a v poměrně krátké době se objeví vřed.

Jak je to se stresem?

Mnohé publikace i tradiční názory jednoznačně označují stres za jeden z faktorů - a snad i hlavních faktorů - vzniku žaludečních vředů. Existují ale také studie, které naopak hovoří o tom, že stres sám o sobě žaludeční vředy patrně nevyvolá, nicméně rozhodně nepřispívá k obraně proti nim. Celkové oslabení těla, za které stres může, se pak podepíše na mnoha místech, tedy i v trávicí soustavě. Stres ale může vést ke zvýšené konzumaci některých potravin a nápojů, které žaludku v jeho boji proti případným vředům nepomohou, ať již jde o litry kávy, abychom zůstali bdělí dlouho do noci, léky na bolest hlavy i další nebo třeba o nepravidelnou stravu nevalné kvality, doplněnou alkoholem. To všechno se může na kvalitě našeho života a obranyschopnosti organismu podepsat více, než bychom chtěli. Potom se ale nemůžeme divit, že se dostaví důsledky.

Rozpoznat vředy není snadné

Jedním z hlavních rozpoznávacích momentů, které mohou naznačovat přítomnost žaludečních vředů v těle, je samozřejmě bolest v břiše, kterou zaznamenáme po jídle. K dalším příznakům ale patří také zvracení, průjem, pálení v jícnu a další. Nic z toho tedy není radno podcenit, a to zvláště ve chvíli, kdy se ve stolici objeví krev. Tehdy je nutné endoskopické vyšetření a lékařský závěr, který určí další směr léčby.

Operace spíše výjimečně

Mnozí lidé se obávají zajít k lékaři v obavě, že v případě výskytu žaludečních vředů nezbývá nic jiného než jejich operace. Tak to ale není. Operace přichází na řadu zpravidla až v krizové situaci, tedy kdybychom hovořili o prasklém vředu. Jestliže ale lékaři objeví vředy, které nejsou takto nebezpečné, patrně naordinuje léčbu bakteriálního onemocnění, pokud jsou v žaludku přítomné zmiňované bakterie Helicobacter pylori, a doporučí pacientovi dietu a zdravější životní styl. Rozhodně (ostatně jako kdykoliv jindy) je nutné vynechat kouření a alkohol, ale také dráždivá a výrazně kořeněná jídla, stejně jako třeba ovocné džusy. Jestliže se pacientovi podaří vyhnout se nadměrnému stresu, tělo mu také poděkuje. Pro případ záchvatu, který se může objevit, pacient může užívat prostředky, snižující kyselost v žaludku.

Pomozte žaludku sami

Zdravá stěna žaludku je chráněna před působením kyselin vrstvou hlenu. Při jejím narušení dostanou kyseliny příležitost působit přímo na nechráněnou stěnu a může dojít ke vzniku vředu. Můžeme proto tělu pomoci vytvářet dostatečnou vrstvu této obrany například konzumací lněných semínek nebo gelu s obsahem aleoe vera. Zapomenout bychom ale neměli ani na bylinky. V boji proti žaludečním vředům nám pomůže květ heřmánku, nať kokošky, kořen kostivalu, proskurníku nebo puškvorce nebo nať zeměžluče, světlíku lékařského či benediktu.

Jsou vředy v žaludku nebo ve dvanácterníku?

Vředy se nemusí vždy vytvořit jen v žaludku. Dalším poměrně častým místem jejich výskytu je také dvanácterník a rozlišit je není zase takový problém. Zatímco žaludeční vředy se začnou ozývat po jídle a svědčí jim spíše “hladové” tělo, u vředů na dvanácterníku je tomu naopak. Nepříjemné pocity i bolest se objevuje hlavně na lačno a po požití rozumného množství potravy se zmírňují.