Zaměstnanecké benefity hýbou pracovním trhem v Česku. Jaké jsou ty nejčastější?
Už dávno neplatí, že jednotlivé zaměstnance motivuje čistě a pouze jen výše jejich mzdy. Velkou roli totiž v poslední době stále více hrají nejrůznější zaměstnanecké benefity - ať za loajalitu, patřičnou motivaci nebo již při samotném náboru zaměstnanců. Právě ty často rozhodují při výběru mezi jednotlivými pracovními nabídkami.
Nabídka firemních benefitů je široká – od papírových stravenek přes občerstvení na pracovišti, týden dovolené navíc až po firemní automobil, určený i k soukromým účelům. Do popředí zájmu se však v poslední době dostávají tzv. volnočasové zaměstnanecké benefity.
Permanentka do fitka nebo i vstupenky na koncert
Mezi ty patří například nejrůznější jazykové kurzy, poukázky či slevy na nákup, měsíční permanentky do aquaparku či fitness centra, prodloužený víkend v lázních nebo třeba lístky na koncert. To je jen stručný výčet toho, co stále častěji uplatňují zaměstnavatelé k náboru i zachování loajality svých zaměstnanců.
Obecně lze říci, že volnočasové benefity slouží ke spokojenějšímu životu zaměstnance, jeho osobnímu rozvoji, podporují jeho zdraví a vitalitu. Nepřehlédnutelným faktem je i to, že poskytování volnočasových benefitů má příznivý dopad pro zaměstnavatele. Nejenže jsou užitečným nástrojem odměňování a motivace zaměstnanců, ale především jsou bezesporu pro obě strany ekonomicky výhodné.
Odměna do mzdy, nebo benefity?
Současná daňová legislativa umožňuje firmám poskytnout výše zmíněné volnočasové benefity za těchto podmínek: na straně zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad, tedy zaměstnavatel z takto vynaložených prostředků odvede 19 % daň z příjmu, ale na rozdíl od peněžní odměny - mzdy - z nich zaměstnavatel neodvádí zákonné sociální a zdravotní pojištění.
Na straně zaměstnance pak při obdržení těchto nepeněžních benefitů nedochází ani ke zdanění, ani k odvodům pojistného. Lze si tedy snadno spočítat, že za stejné prostředky vynaložené zaměstnavatelem dostane zaměstnanec v případě nepeněžních benefitů o 32 % vyšší reálnou hodnotu, než by tomu bylo v případě mzdy. A naopak, aby zaměstnanec dostal stejnou reálnou hodnotu, představují nepeněžní benefity pro firmu oproti mzdě o 24 % nižší výdaj.
Někteří volí odpočinek, jiní zdokonalování v jazyce
Při pohledu do zákona je patrné, že tzv. volnočasové benefity se dají rozdělit do kategorií zdraví, rekreace, sport, kultura a vzdělávání. Je pak na preferencích zaměstnavatele, které z uvedených oblastí vybere pro své pracovníky.
Výběr může souviset i s oborem podnikání dané společnosti. Například management výrobní firmy může upřednostnit pro své zaměstnance kvalitní odpočinek, regeneraci, aktivní odpočinek před jazykovou vybaveností, u společnosti poskytující IT nebo telekomunikační služby může být dán důraz právě na vzdělávání pracovníků doplněné širokou škálou benefitů z oblasti sportu.
Mezi daňově výhodné zaměstnanecké benefity se řadí např.:
- Zdraví – od lékáren, přes masáže, až po aktivní odpočinek, zdravotní péči či očkování.
- Rekreace – s ročním limitem 20 000 Kč na zaměstnance, např. služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, hotely a penziony v ČR, lázně, aktivity ve fitness centrech, squash, bowling, pronájem kurtu, bazény nebo třeba lyžařská střediska.
- Kultura – vstupenky do kin, divadel, lístky na koncerty nebo sportovní utkání
- Vzdělávání – např. jazykové kurzy, odborné kurzy, autoškola, kurz rétoriky apod.
Benefity jen ve velkých firmách? To již dávno neplatí…
Není tomu tak dávno, co bylo využívání firemních zaměstnaneckých benefitů doménou pouze velkých firem a nadnárodních společností. V současné době se ale situace v České republice mění a zaměstnanecké benefity zavádí i menší a střední podniky. Podle dostupných průzkumů se ukazuje, že volnočasové benefity nabízí svým zaměstnancům zhruba již 30 % firem s méně než 50 zaměstnanci.
Statistiky dále ukazují, že systém volnočasových zaměstnaneckých benefitů je momentálně nejvíce rozšířený mezi společnostmi podnikajícími na území hlavního města Prahy (přes 50 %), následuje Středočeský kraj s více než 10 %. Rozšiřování do dalších krajů republiky je pomalejší, vede Karlovarský kraj, následovaný krajem Ústeckým, Jihomoravským a Královehradeckým.
Papírová poukázka, nebo benefitní karta?
Pravděpodobně nejrozšířenějším způsobem poskytování benefitů je využití tzv. poukázek. Nákup papírových poukázek je pro zaměstnavatele celkem jednoduchý jak administrativně, tak i z pohledu účtárny. Jejich nevýhoda se ale ukazuje v momentě, kdy zaměstnanec poukázku ztratí, zničí, je mu odcizena anebo skončí její platnost.
Nejmodernějším a nejflexibilnějším systémem poskytování benefitů je využití on-line portálů např. tzv. cafeterie. Jednotlivé portály jsou upraveny každé firmě přímo na míru, zaměstnanci se do aplikace přihlašují pomocí uživatelského jména a hesla. K placení v kamenných obchodech nebo e-shopech slouží benefitní karta, která vypadá a funguje podobně jako platební karta s unikátním číslem a PINem.
Novinkou je "bonus sacrifice“
Novinkou poslední doby je produkt nazývaný „bonus sacrifice“. Jeho systém je velmi pružný - zaměstnanec si může totiž sám rozhodnout, jestli si přidělené benefitní body ponechá v cafeterii, kde je jejich čerpání pro něj nejvýhodnější, anebo si je převede v podobě peněz do mzdy - a samozřejmě je náležitě zdaní.
