Že by blýskání na lepší časy? Jenže je tu to slovo jenže
Někdy nám život nastolí tolik změn, že jsme s toho doslova na větvi co s tím. Hanka hledala, hledala, a i možná našla, ale sama neví jak s tím vším naložit.
Předchozí díl rozhovoru najdete zde: 1.část 2.část 3.částNo a je teda někdo na obzoru, ano, či ne.
Jak už jsem řekla, nevím, ale moc bych chtěla. Seznámila jsem se přes facebook s jedním chlapem, který je o 10 let mladší. Není z Česka, je Rumun, ale u něj nacházím to, co jsem postrádala v minulém vztahu. Upřímný pohled do očí při hovoru, úsměv od srdce, kdy i oči se přivírají ve znamení, že to tak cítí, úcta k ženě, vychování, které by mohl leckterý chlap závidět, a spousty dalších nenápadných vlastností, které si žena všímá víc jak majetku a financí. Je pracovitý, spolehlivý, co řekne tak to zkrátka je, ale je tu jedno ALE…
Je mladší, chce partnerku do života, oženit se s ní, a mít s ní děti, a to já mu prostě nedokáži dát. Děti už mám svoje, a po tom všem se už bojím do manželského vztahu. Řekli jsme si to hned na rovinu. Scházíme se, jak jen nám volný čas dovolí, prožíváme společné chvíle na plno, a je jedno, kde jsme, a s kým jsme společně. Je to na úrovni něco jako blízký kamarád, bratr, nevím, neumím to popsat.
Nic intimního mezi námi ještě nebylo, jen pusa na přivítanou, na rozloučenou, ale cítím, že jednou… Jednou ano. Moc se těším, ale zároveň se i bojím. Zkrátka on něco do budoucna chce, a já vím, že to nebudu já. Nemohu. Takže to neřeším, uvidíme. Jsem s toho fakt někdy nešťastná.
No to vám asi nikdo předem neřekne. To poznáte sama časem.
No právě. Proto ten čas chci prožít na plno. Chtěla bych najít do života staršího chlapa, i o10 let staršího, ale vitálního, s vlastnostmi jako má teď ten můj jakoby přítel. Pracovitost, trpělivost, humor, pohodu a galantnost. Pokud bych takového našla, šla bych i do svatby.
A na kolika schůzkách jste byla?
Odhadem tak 20 schůzek. Dvě byli docela inspirativní do budoucna, než jsem poznala, že jim jde jen o sex. Jakmile byli odmítnuti, dostávala jsem urážlivé maily, co jsem si to dovolila, nadávky, atd. Nevím, zda to tak je všude, ale na mě to dělalo dojem, jako by si chlapi na schůzkách něco sami sobě dokazovali a od druhého čekají, že si před nimi sedne na prdel z toho, jací ONI jsou božský.
(pokračování)
