Ženy často umírají zbytečně, říká profesor Sláma. Rakovině děložního čípku mohou předejít
Na karcinom děložního hrdla umírá v České republice v průměru každý den jedna pacientka. Naštěstí současná medicína nabízí možnosti, jak se zákeřnému onemocnění bránit. Mnoho úmrtí je tak zbytečných. Česká republika je bohužel, co se týče prevence, jednou z nejhorších zemí v Evropě.
Krvácení po pohlavním styku, mezi menstruačními cykly nebo po menopauze, bolesti v pánvi či v zádech anebo při sexu. „Jakmile se objeví tyto příznaky rakoviny děložního čípku, jde už zpravidla o rozvinutý nádor, který je obtížně léčitelný. K takové situaci ale už díky moderní medicíně nemusí vůbec dojít. Díky rozvinutému systému prevence v posledních deseti letech došlo v České republice k poklesu výskytu rakoviny děložního hrdla o 25 % a poklesu úmrtnosti na tento zhoubný nádor o 14 %. Přesto podle vyhodnocení z roku 2021 zaujímá naše země 12. nejhorší místo v Evropě. Na karcinom děložního hrdla umírá v České republice v průměru každý den jedna pacientka,“ vysvětluje onkogynekolog prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.
Nádor se může rozvinout
Lékaři už dnes vědí, co rakovinu děložního čípku způsobuje. „Jsou to rizikové typy lidských papilomavirů označované jako HPV – nejnebezpečnější jsou HPV 16 a 18. Proti většině rizikových HPV chrání očkování, které je v České republice ve 13 letech zdarma. Proč právě v tomto věku? Jelikož se jedná o pohlavně přenosnou infekci, je ideální absolvovat vakcinaci ještě před zahájením pohlavního života. Význam má ale i ve vyšším věku.“
Nedílnou součástí prevence jsou také pravidelné každoroční prohlídky u gynekologa, jejichž součástí je cytologický stěr z čípku. Ten může pomoci včas odhalit předrakovinové změny, a to v době, kdy na sebe nemoc ještě nijak neupozorňuje a žena o ní nemá tušení. „Problém ovšem tkví v tom, že cytologie má omezenou citlivost. Falešná negativita je 15–40 %. Je tedy zřejmé, a dokládá to i řada studií z Evropy i USA, že část žen, které chodí na pravidelné kontroly, může mít rakovinu děložního čípku kvůli neadekvátnímu vyhodnocení cytologie,“ uvádí onkogynekolog prof. MUDr. Sláma, z onkogynekologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Ženy ve 35 a 45 letech mají nárok na HPV DNA test
Podle doktora Slámy je HPV DNA test o 35 % citlivější, než klasická cytologie. „Dokáže v těle odhalit lidské papilomaviry ještě dříve, než začnou působit komplikace. V České republice se test stal součástí screeningu v roce 2021.“ Z veřejného zdravotního pojištění jej mají hrazený ženy ve věku 35 a 45 let. „Tento věk byl zvolen jako určitý kompromis, protože jsme začali vstupovat do standardního systému pravidelných kontrol, který je v České republice stále postavený na cytologickém vyšetření. Zvolili jsme tedy tyto nejvhodnější věkové kategorie, ze kterých bude mít maximum ženské populace prospěch,“ uvádí profesor Sláma a zároveň dodává: „Bohužel když žena nepřijde v tom kýženém rozpětí 35 let + 364 dní (resp. 45 let + 364 dní), tedy v době, kdy splňuje věkové kritérium, nemůže být test uhrazen zdravotní pojišťovnou. Fakt, že příležitosti některé ženy nevyužívají, je smutný. Nezbývá než na ně apelovat, aby věděly o tom, že je tady tato možnost a že se v určitých věkových kategoriích provádějí vysoce citlivé testy, které jim pravděpodobně umožní v budoucnosti chodit na gynekologické screeningové kontroly v delších intervalech než jednou za rok.“
Nejčastěji umírají ženy mezi 65. a 69. rokem
Ohroženou skupinu podle lékaře představují ženy po padesátce. „Je to dáno tím, že po menopauze mnoho žen přestává chodit na preventivní prohlídky k lékaři – a zároveň jim nikdo neprovedl HPV DNA test, aby zjistily, zda v sobě virus HPV mají, nebo ne. Netuší tedy, že jim nemoc hrozí.“ A ke gynekologovi pak přicházejí často pozdě, když už mají příznaky. „Jestliže chceme postupně měnit náš systém, aby byl citlivější, lépe vyhledával přednádorové změny a zabránil většímu počtu nádorů, musíme tlačit na to, aby bylo mnohem více dívek a chlapců očkováno proti HPV a zároveň aby se rozšiřovalo zapojení HPV DNA testů. A logické je přidat k současným věkovým bodům 35 a 45 let právě skupinu žen v 55 letech, protože skupina nad 50 let představuje kohortu žen, které mají velmi často diagnostikován pokročilý stav nádorového onemocnění děložního čípku. Budeme-li schopni v této skupině detekovat ženy v přednádorových stadiích nebo v časných stadiích onemocnění, máme šanci tak zabránit doslova a do písmene mnoha úmrtím,“ apeluje profesor Sláma.
Rakovina děložního čípku podle něj často propuká po 60. roce. „Nejvyšší úmrtnost na tuto nemoc je statisticky mezi 65. a 69. rokem. Zajímavé výsledky přinesla i česká studie LIBUŠE, podle které ve věku nad 45 let jsou dlouhodobě asi 4 % HPV DNA pozitivních žen, a i v této skupině se mohou ženy nakazit novou HPV infekcí.“
Evropská unie volá po lepší prevenci
V rámci Evropského plánu boje proti rakovině představila Evropská komise nový přístup, který má členským státům pomoci zvýšit využívání onkologického screeningu. Jedním z doporučení je, aby se testování na lidský papilomavirus (HPV) provádělo u žen ve věku od 30 do 65 let každých 5 a více let s cílem odhalit rakovinu děložního čípku, a to s přihlédnutím ke stavu očkování proti HPV. „Já bych byl moc rád, kdyby se nám podařilo dosáhnout pětiletých intervalů a žena od 30 let měla možnost mít HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění každých 5 let. To by bylo naprosto fantastické! Pak už můžeme diskutovat, jestli ta horní hranice bude 60 nebo 65 let. Nutno podotknout, že u ženy, která bude mít mezi 30. a 60. rokem po pěti letech samé negativní testy HPV, je riziko vzniku rakoviny děložního čípku po zbytek života v podstatě nulové,“ dodává onkogynekolog Jiří Sláma.
České ženy mimo věk 35 a 45 let, které nemají nárok na HPV DNA test hrazený zdravotní pojišťovnou, si podle lékaře mohou toto vyšetření u svého gynekologa zaplatit jako samoplátkyně za přibližně 1 000 korun. „Negativní výsledek jim přinese uklidnění na mnoho let dopředu, pozitivní naopak znamená důležité upozornění, že se nacházejí v riziku.“
Zdroje: prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., Marie Retková, EU Cancer Beating plan
KAM DÁL: Rakovina jater byla pro Michala Tučného osudná. Rady lékařů ignoroval, život si užíval.
