Zkušenosti jednoho otce: Co nám dala a vzala domácí výuka? Koncepce školství je tragická

Půl roku domácí výuky byla jistě pro mnoho rodičů úplně nová zkušenost, jak jste to zvládali právě vy?
S dětmi jsme se doma samozřejmě učili už dříve, před pandemií, ale vždy šlo jen o doplnění běžné školní výuky. Vysvětlení látky, kterou nepochopily ve škole nebo ji bylo třeba procvičit. První třída je pro dítě logicky náročná a pomoc potřebuje, ale ani pátá třída není jednoduchá a probírané látky je hodně. Koronavirus ale přinesl úplně jinou situaci a vlastně celá výuka zůstala na nás, jako na rodičích. Nebudu lhát, že to bylo jednoduché, ale na druhou stranu jsme to zvládnout museli a také jsme to zvládli.

Oba pracujete, jak bylo možné skloubit práci a výuku dětí?
Máme to štěstí, že jsme oba dva s manželkou mohli pracovat z domova. Na druhou stranu i doma bylo nutné věnovat se zaměstnání v běžné době, tedy od rána do odpoledne. A právě dopoledne bylo třeba také pomáhat dětem se školními povinnostmi. Skloubit tyto dvě činnosti nebylo lehké, zvlášť když každé z dětí probírá jinou látku. Prvňák samozřejmě potřebuje dohled, děti v páté třídě zase probírají látku, kterou není možné pochopit jen přečtením z učebnice… A navíc škola podle mě nepřistupovala k výuce v této době nijak aktivně, takže to bylo pro nás rodiče o to složitější.

Jaká tedy byla komunikace školy s dětmi a rodiči?
To je právě to - prakticky žádná. Tedy kromě toho, že děti dostaly zadané úkoly. Vím, že na mnoha školách probíhaly on-line konzultace, že učitelé s dětmi komunikovali prostřednictvím internetu, nahrávali výuku na youtube a podobně. To se na naší škole bohužel nedělo, a tak jen jednou týdně přišel e-mail s informací, že se děti mají naučit třeba vlastivědu od strany 27 do strany 40, udělat si výpisky a cvičení v učebnici. Víc nic. Někteří učitelé neměli ani zájem o zpětnou vazbu, což už vůbec nechápu.

Rodiče nejsou většinou vystudovaní učitelé, bylo složité látku dětem vysvětlit tak, aby ji pochopili?
Jak ve kterých předmětech a jistě jak ve které třídě. U dětí na prvním stupni se předpokládá, že se jim bude někdo věnovat. Osmáci se mnoho věcí zvládnou naučit skutečně sami z učebnice. Pokud bych ale měl zhodnotit pátou třídu, je to pro většinu rodičů stále ještě zvládnutelné, budeme-li mluvit o matematice nebo českém jazyku. Jestliže ale děti mají od první třídy angličtinu, mohou být na takové úrovni, kterou rodiče nemusí umět vysvětlit. Stejně tak jde o přírodovědu, kde se už právě v páté třídě učí o lidském těle a pochodech v něm. Ani to není pro každého jednoduchá věc a pojmů, které by děti měly vstřebat, je velké množství.

Bylo něco, co vás přece jen překvapilo víc než ostatní momenty?
Určitě je to vlastivěda v páté třídě. Tady ale nejde o problém, který by byl způsobený koronavirem nebo domácí výukou, ale systémem. Ve vlastivědě děti probírají také dějiny našeho státu. To by sice bylo dobré, kdyby ale na výklad dějin od roku 1948 do listopadové revoluce nebyly vyčleněny dvě nebo tři vyučovací hodiny. To mi připadá až neuvěřitelné. Jak se mohou děti orientovat, byť třeba jen základně, v takové přehršli termínů a změn, jež se těch čytřiceti let týkají? Na takovou látku je podle mého názoru za prvé v páté třídě ještě brzy. Ale dobře, pokud by ji měly děti probírat, tak ale na ni musí být dostatek času, aby byly schopné alespoň částečně pochopit, jakými změnami stát během té doby prošel. Jak mohou vstřebat termíny normalizace, disident, političtí vězni, socialismus, listopadová revoluce - ve třech hodinách a hlavně v jejich deseti letech? To je věc, která mě překvapila a se kterou je podle mého názoru potřeba něco udělat.

Není to ale jen základní přehled, na který se bude v dalších třídách navazovat?

Asi je to tak myšleno, ale děti si z takové rychlosti výkladu nemohou nic odnést. Není to tak, že by si třeba v sedmé třídě už jenom zopakovaly, co se v páté zběžně naučily. Pokud se taková látka nebude vykládat důkladně a pomalu, nemají možnost si z toho nic odnést - ani z domácí výuky, ale ani ze školní lavice.

Myslíte si že domácí výuka mohla nahradit tu školní - alespoň z větší části?
Samozřejmě to záleží na rodinném prostředí, možnostech a snaze jak dětí, tak i rodičů. Tam, kde se dospělí mohli a chtěli dětem věnovat, jistě ano. Je ale také mnoho rodin, a informace ze školy to potvrzují, kde se na domácí výuku neklade žádný důraz. V takovém případě šlo vlastně o prázdninové pololetí. Problém přijde na začátku dalšího školního roku, protože bude nutné celou látku, který měla být již probraná, znovu zopakovat, případně vysvětlit znovu. Neumím si představit, jak bude probíhat příští školní rok. Mluvím ale o vlastní zkušenosti, každá škola k tomu přistupovala jinak, což potvrzují i zkušenosti mých kolegů.

Co vám tedy domácí výuka dala a vzala?
Určitě nám dala nové zkušenosti a čas strávený s dětmi. A co nám vzala? Iluze o koncepci školství, o možnostech využívání moderní techniky (tedy v případě, kdy na to škola není připravená) a také o smyslu výuky některých předmětů už od prvních tříd. Rozumím tomu, že například angličtina je pro dnešní svět základem, ale nejsem si jistý, že by se ji musely učit děti zároveň s prvními písmenky. Ale to je můj názor. Výuku jsme zvládli, děti dnes opět chodí do školy, i když stále v omezeném režimu, a uvidíme, co bude dál v příštím školním roce. Rozhodně bych se ale přimlouval například za to, že když se děti od třetí třídy mají učit výpočetní techniku, aby se ji nebáli používat sami učitelé ve chvíli, kdy má sloužit právě pro ty účely, ke kterým sloužit má. Pak by i v době pandemie měli rodiče větší oporu a pomoc při výuce svých dětí a děti zase jasný příklad, že počítač může být i velmi užitečný nástroj a ne jenom hračka a možnost trávení volného času. 

KAM DÁL: Nezničte zbytečně léčivou moc lipového květu. Sušení není složité, ale má svá pravidla