Thalidomidové děti: dvanáct tisíc novorozenců se zmrzačenými končetinami. Na vině byl lék, který se znovu používá

O co se tehdy jednalo? Šlo o lék, který se prodával pod odchodním názvem Contergan, v odborných kruzích se o něm hovořilo jako o thalidomidu, což byla látka v léku obsažená. V roce 1957, době, kdy jej západoněmecká firma Grünenthal uváděla na trh, se zdálo, že se objevil vynikající lék na uklidnění i na bolest hlavy. Pomáhat měl i při problémech, způsobených nachlazením, a co víc - testy prokazovaly, že je prakticky absolutně bezpečný i pro těhotné ženy, u nichž měl potlačovat ranní nevolnosti. Jen o několik měsíců později se začalo ukazovat, jak fatální omyl to byl.

Dvanáct tisíc postižených dětí

„Thalidomidová aféra a s ní způsobená epidemie vývojových vad patří k jedné z nejsmutnějších, ale zároveň i nejpoučnějších kapitol moderního lékařství. V souvislosti s užíváním thalidomidu těhotnými ženami se na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století po celém světě narodilo několik tisíc dětí s různými typy vývojových vad, především končetin. Počty spontánních potratů i nitroděložních úmrtí, která byla způsobena touto látkou, nebudou již nikdy vyčíslena,“ uvádějí autoři odborného textu Thalidomidová epidemie – 50 let poté, uveřejněného v roce 2012 v Časopisu českých lékařů.

Československo mělo vlastně štěstí

Tehdejšímu Československu se tato tragédie vyhnula vlastně díky uzavřenosti systému, kdy se ani léky ze západu do republiky v podstatě nedovážely. Než ale byly odhaleny příčiny zvýšeného výskytu deformací u novorozenců, narodilo se s takovými problémy ve světě více než dvanáct tisíc dětí, které se s většími či menšími problémy potýkaly nebo ještě budou potýkat do konce svého života. K prvním zákazům prodeje Conterganu začaly státy, v nichž byl dostupný, přistupovat až v roce 1961. Pro mnohé příliš pozdě… V Německu, Rakousku a Velké Británii už byly na světě děti, jejichž matky si nikdy v životě neodpustily, že se snažily ranní nevolnost zahnat Conterganem.

Firma má platit odškodné

S následky nešťastného a nedostatečně otestovaného léku se ale nepotýkají jen jeho oběti, ale stále i společnosr Grünenthal, která je logicky postiženými lidmi žádána o kompenzaci, o příspěvky na usnadnění života. Jako určitou omluvu se tak firma před lety snažila o umístění pomníku těmto lidem ve městě Stolberg, kde sídlí. Tento záměr se ale setkal pouze s odsouzením.  Náklady na život těchto dnes šedesátiletých lidí se s postupem času zvyšují, protože i když se v minulosti dokázali o sebe alespoň částečěn postarat, s postupujícím věkem jsou i dříve zdraví lidé více odkázáni na pomoc svého okolí, natož pak ti, kteří se narodili se zdeformovanými končetinami. I když firma do pomoci těmto lidem do roku 2010 investovala v přepočtu kolem 1,5 miliardy korun, mnohé peníze byly využity i na pomoc dalším lidem s různými postiženími a finance už dávno došly.

Dnes je to nemožné

V dnešní době už takový omyl podle lékařů není možný. Podle biochemika Zdeňka Hostomského, který se k tomuto problému vyjádřil v pořadu Fokus Václava Moravce, je tento moment nyní ošetřen “až příliš dobře”. „Obecně si lidé stěžují, zejména pacienti s kritickými nemocemi v onkologii, že to trvá příliš dlouho, než jsou léčiva schválena a než se dostanou na trh,“ uvedl s tím, že právě vedlejší účinky jsou studovány do nejmenších detailů. Stává se také, že i když jen u několika pacientů se projeví nepříznivé účinky, může být ukončen celý progam. „V současné farmacii je možná problém, že to regulátoři přehnali a měli by spíše popustit a počítat s tím, že každý člověk je jiný. To se dá ale vykompenzovat tím, že máme tak zvaně personalizovanou medicínu a tedy máme možnost geneticky zjistit potenciální problémy,“ konstatoval.

Thalidomid je znovu na scéně

Nakonec si ale i thalidomid našel svoje místo i v moderním lékařství, a to poté, kdy vědci odhalili příčinu jeho negativního působení. Od devadesátých let se využívá v některých zemích například pro léčbu určitých druhů rakoviny. A proč vlastně thalidomid způsobil v polovině minulého století tolik neštěstí? Dnes už vědci vědí, že šlo o problém, kdy se právě tato látka vázala na bílkovi cereblon a tím znemožňovala vývoj končetin plodu. Můžeme tedy věřit, že se už podobná tragédie neodehraje.

KAM DÁL: Myslel si, že je jen unavený. Závažná nemoc mu ale změnila zbytek života