Proč Andrej Babiš vyhraje příští parlamentní volby a proč se tomu vlastně nedá zabránit

/KOMENTÁŘ/ A proč si to nemyslím? Protože když se podíváme na data voličských preferencí, na historii prezidentských voleb a na historii parlamentních voleb, zjistíme, že jsou pozoruhodně stabilní a pokud se nějak mění, tak spíše ve prospěch ANO a zůstávají v součtu neměnné u bloku stran, které ho různě a z různých důvodů podporují (KSČM, SPD, ČSSD) nebo jsou ochotny ho podpořit (KDU-ČSL pod vedením Mariána Jurečky).

Pojďme na to ale nejprve od lesa. Podíváme-li se na celou Českou republiku, zjistíme, že zde má volební právo nějakých 8,3 milionu lidí, přičemž aktivně ho trvale využívá zhruba 60 % z nich, tj. cca 5 milionů voličů. V těchto 60 % aktivních voličů jsou jednotlivé podskupiny, u kterých je volební účast různá. Vezměme dvě základní kategorie – rozdělení podle věku a podle vzdělání.

• Podle věku to vychází takto:

18 – 35 let, 53 %
36 – 60 let, 62 %
65+, 71 %

• A podle vzdělání:

ZŠ 41 %
SŠ bez mat 54 %
SŠ s mat 69 %
VŠ 79 %

U vzdělání platí klesající úměra s rostoucím věkem. Zatímco ve skupině do 35 let má VŠ vzdělání 34 % lidí (nehodnoťme teď kvalitu vysokých škol), u lidí nad 65 let se jedná pouze o 3,9 %. I ve věkové skupině 45 – 64 let se počet vysokoškolsky vzdělaných lidí pohybuje v intervalu od 12 % (45 let) do 7 % (64 let).

U vzdělání platí ještě jedna úměra. Nejvzdělanější jsou lidé v Praze, kde má vysokoškolský diplom skoro 37 % obyvatel, zatímco v malých městech a obcích je tomu právě naopak – u měst a obcí do 5 000 obyvatel má VŠ vzdělání jen 7 % obyvatel, u měst do 50 000 obyvatel toto číslo stoupne na 9 %. Celkem logicky z toho vyplývá, že vzdělané obyvatelstvo se koncentruje v ČR ve velkých městech nad 100 000 obyvatel. V těchto městech žije 20 % obyvatel ČR, přičemž v obcích do 10 000 obyvatel žije 46 % obyvatelstva a ve městech 10 000 – 100 000 obyvatel žije 34 % obyvatel.

Jak si dále ukážeme, mají všechna tato čísla svůj význam.

Pojďme se teď podívat, kdo volí Andreje Babiše

• základní voličskou skupinou ANO jsou od roku 2017 důchodci nad 65 let. Mezi nimi začínal na podpoře 36 %, poslední tři roky se stabilně drží nad 50 %. Těchto lidí je v ČR 2,13 milionu a jestliže ANO volí při 71 % účasti cca 51 %, znamená to, že ANO má ve volbách víceméně jistých 770 000 hlasů.
• druhou významnou skupinou jsou lidé ve věku 45 – 64, kde ho volí celkem 32 % obyvatel, přičemž u lidí se základním a učňovským vzděláním v dané věkové kategorii se jedná o celkem 44 % obyvatel. Těchto lidí je cca 2,8 milionu, pro ANO to znamená při průměrné 60 % volební účasti celkem 550 000 hlasů. Opět se jedná o relativně stabilní voličstvo, přičemž voliči, kteří nyní volí ANO, volili dříve ČSSD a KSČM.
• nejméně voličů má ANO ve věkových skupinách 30 -44 let (23,5 %) a 18-29 let (15 %), tyto skupiny však mají nejnižší volební účast (v průměru kolem 53 %), zde má ANO rezervoár především mezi lidmi se základním a učňovským vzděláním, a to ve výši cca 35 % hlasů. Počet lidí v této věkové skupině činí cca 2,3 milionu, hlasování se však účastní jen něco kolem 1,2 milionu obyvatel. Tito voliči jsou však poměrně nestálí a lze mít za to, že 50 % z nich může za nepříznivých okolností odpadnout. Při přepočtu na hlasy to tedy dělá nějakých minimálně 130 000 hlasů pro ANO.

V celkovém součtu má tak ANO víceméně jistých nějakých cca 1 450 000 hlasů voličů, což je zhruba 29 % hlasů ze všech lidí, co chodí volit. Odchylka může činit cca 5 % nahoru a dolů, podle aktuálních výkyvů voličských nálad v nejmladší a střední věkové kategorii.

V rychlosti se ještě podívejme na další strany, které jsou věrnou oporou vládnoucího konglomerátu kolem Andreje Babiše a Miloše Zemana (zde prezidenta zmiňuji poprvé a má to svůj význam…)

ČSSD

Se vzácnou výjimkou věkové skupiny 18 – 29 let, kde ji volí jen 2 % voličů, má ve všech ostatních věkových i vzdělanostních skupinách prakticky stejnou podporu – a to mezi 5 – 7 %. Lze čekat, že v příštích volbách (2021) do parlamentu s odřenými ušima kolem 5 – 6 % proleze a půjde s každým, kdo jí nabídne víc.

KSČ(M)

KSČ(M) je jednoznačně stranou starších málo vzdělaných lidí a vymírá s nimi. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé ji volí v celém součtu jen kolem 2,5 %, ve věkové skupině 18 – 29 let je to jen 1 % lidí, zatímco ve skupině nad 65 let je to přes 10 % lidí (a nezapomeňte, že tato věková skupina má absolutně nejvyšší volební účast!), příští volby jsou tedy pro ni nejspíše poslední šance se dostat do parlamentu. Pokud se do parlamentu KSČ(M) nedostane, přelijí se její hlasy k ANO a k ČSSD.

SPD

SPD má nejnižší podporu u lidí starších 65 let (6 %), nejvyšší pak ve skupině 30 - 44 let (8 %), v ostatních skupinách osciluje kolem 7 %. Její voliči se v drtivé většině rekrutují u lidí se základním a učňovským vzděláním.

Když sečteme tyto strany dohromady, jedná se o nějakých 17 - 21 % hlasů. Když se na to podíváme v celkovém součtu, tak všechny výše uvedené strany (ANO, ČSSD, KSČ, SPD) mohou získat v rozmezí od 41 % do 55 % hlasů.

Vraťme se na chvíli k prezidentské volbě. Prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman při 66% účasti s téměř 52 % hlasů. V té době již voliči prezidenta Zemana znali, věděli tedy, co od něj očekávat. A teď se podívejte na mapu výsledků prezidentských voleb v roce 2018 a pak parlamentních voleb v roce 2017 pro ANO a SPD (KSČ(M) a ČSSD jsem vynechal, vypadá to však prakticky stejně).

Jaký z toho mám závěr

• Voliči Miloše Zemana, Andreje Babiše a konglomerátu stran ČSSD, SPD, KSČ(M) se do značné míry překrývají. Pokud tedy ubudou hlasy například ANO, přelijí se nejspíše k SPD nebo ČSSD a obráceně od těchto stran k ANO.
• Voliči ANO + zbylých satelitních stran se koncentrují na vnitřních periferiích Česka (vnitřní hranice krajů, sudety, především pak Karlovarský a Ústecký kraj) a v menších městech a obcích.
• Výše uvedení voliči jsou zpravidla méně vzdělaní, neznají cizí jazyky (nebo špatně), jsou zpravidla méně úspěšní na trhu práce, a tím i více závislí na státu. Problémy zahraničí, EU, krize ve vzdělávání, boj proti rasismu nebo ekologická témata je (pokud se jich přímo nebojí) nezajímají nebo jen okrajově.

Co bude dělat Babiš minimálně do roku 2021, aby vyhrál volby

• bude zvyšovat důchody a dělat vstřícné kroky vůči seniorům, ať to stojí, co to stojí.
• bude lít peníze do různých typů podpor směrovaných především k chudším skupinám obyvatel a do firem, aby udržel co největší zaměstnanost alespoň do voleb
• bude vehementně nadávat na Evropskou unii a dštít na ni oheň a síru
• opakovaně bude upozorňovat na to, jak špatně si vedly ODS a Kalousek v minulých letech a během minulé krize, protože paměť těchto voličů je dlouhá a tyto strany v současnosti nemají těmto lidem ani co nabídnout.

Pokud neudělá nějakou chybu nebo se nestane něco naprosto nepředvídatelného, tak příští volby s přehledem vyhraje se ziskem kolem 30 % hlasů a bude si moci vybrat, jestli bude vládnout ve stávající sestavě nebo se poohlédne po SPD, případně v záloze čekající KDU – ČSL.

Dá se tomu nějak zabránit?

Bohužel, téměř ne. Je totiž vcelku jedno, jestli demokratické strany (ODS, STAN, Piráti a s výhradou KDU-ČSL) budou kandidovat ve dvoukoalicích nebo velké koalici či samostatně. V zásadě hrají jen o to, o kolik hlasů méně budou mít než blok ANO-ČSSD-KSČ(M) a SPD. Chtějí-li někdy v budoucnu vyhrát, tak se musí stát několik věcí:

• musí přesvědčit obyvatele vnitřních periferií Česka a ze sudet, že jsou schopné řešit jejich problémy, které ale přitom nejsou v krátké době řešitelné (exekuce, špatná dopravní dostupnost, špatná dostupnost služeb (zdravotnictví, sociální služby)
• musí přesvědčit obyvatele, že umí efektivně řešit problém systémové chudoby a především problém romské chudoby a nevzdělanosti a všechny potíže z toho vyplývající
• musí přijít s programy rozsáhlých komplexních investic do sudet a vnitřních periferií Česka – v podstatě s Marshallovým plánem pro regiony
• neopovrhujme lidmi z periferií, malých měst a ze sudet. I oni chtějí své klidné životy, spokojené děti a hezké životní prostředí!

Co nemá smysl?

Nemá smysl čekat, až voliči komunistů nebo ANO „vymřou“. Zde má totiž Česká republika ohromný dluh a zároveň problém. Za celých 30 let jsme nebyli schopni udělat důchodovou reformu, a tak je smutnou skutečností, že čeští důchodci jsou a ve velké většině i budou výrazně závislí na státu a jím vyplácených důchodech. Platí zde tedy, že závislý člověk vždy bude mít tendenci volit toho, kdo mu přidá.

Takže, prosazujme důchodovou reformu!

P.S. Z dat vychází ještě jedna zajímavá věc: čím menší průměrná volební účast, tím lepší výsledky pro demokratické strany a obráceně. Paradoxně tedy platí, že pokud voláme po co největší volební účasti, tak vlastně voláme po posílení ANO a nedemokratických či oportunistických stran.

- Petr Borecký (STAN), starosta Úval -

KAM DÁL: Hejtman Vysočiny Běhounek: Podpásovky neplánuji, ale nabito mám. Jestli na mě někdo něco vytáhne, tak ho sejmu.