Ještě během studií vstoupil Bandera do Ukrajinské vojenské organizace, která byla předchůdkyní povstalecké armády. Ta usilovala o samostatnou Ukrajinu. Začínal jako rozvědčík, později se stal propagandistou. Jsou třicátá léta a Bandera povyšuje na komandanta vojenského oddílu.
To se však již organizace jmenuje Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). V té době mezi Ukrajinci a Poláky roste napětí. Je pětkrát zatčen (mimo jiné za pokus o ilegální přechod československé hranice), ve vězení však netráví víc než několik dní. Bez trestu zůstává i naplánování útoku na sovětského konzula ve Lvově, jenž má být odplatou za hladomor, který Stalin na sovětské Ukrajině vyprovokoval.
Trest smrti za atentát na polského ministra
Stepan Bandera v té době prosazuje další militarizaci nacionalistické organizace a plánuje stále více násilných akcí. Málem osudným se mu stal úspěšný atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého. Varšavský soud ho posílá v roce 1936 na šibenici. Má štěstí, že vláda se obává nepokojů a nemá dost odvahy rozsudek vykonat.
Jeho trest mění na doživotí, které si má odpykat v brestské pevnosti. Tu opouští po německém útoku na Polsko. Přijíždí do Lvova, který mezitím zabrali Sověti na základě paktu Molotov – Ribbentrop. Vedení ukrajinských nacionalistů správně předpokládá válku mezi Německem a Sovětským svazem. Přiklánějí se k smířlivé spolupráci s nacisty. Po vpádu Německa chtějí vyhlásit samostatnou – vůči Německu loajální – Ukrajinu a Němce postavit před hotovou věc.
Místo samostatnosti koncentrační tábor
Němci samozřejmě neměli v úmyslu Ukrajinu osvobodit, ale dobýt. Vedení NSDAP včetně Hitlera považovalo Ukrajince za nevyzpytatelné a rasově méněcenné živly. Jiného názoru byl ale velitel vojenské zpravodajské služby Abwehru admirál Canaris. Ten v nich viděl slibný potenciál.
Potají z banderových Ukrajinců nechal vytvořit dvě jednotky, Rolland a Nachtigall, které vydával za „pracovní divize“. Již osm dní po vpádu Němců do Sovětského svazu jednotka Nachtigall slavnostně po boku Němců pochodovala Lvovem. Jednotka se ihned po boku SS ve velkém začala podílet na masakrování Židů. Banderův blízký spolupracovník ihned ve Lvově vyhlašuje „suverénní a sjednocený ukrajinský stát“. To samozřejmě Němci v plánu nemají, a tak Bandera putuje nejprve do vězení a potom do koncentračního tábora Sachsenhausen. Němci rozpouštějí obě ukrajinské jednotky, samostatná Ukrajina se nekoná.
Ukrajinská povstalecká armáda opravdu nebyla beránek
Od roku 1941 Banderovi spolupracovníci obnovují podzemní hnutí, vzniká Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Svůj úkol vidí především v boji proti sovětským partyzánům a vysídlení polského obyvatelstva z Ukrajiny. Všemi dostupnými prostředky. Na takzvané Volyni banderovci zavraždili odhadem 50 až 80 tisíc polských civilistů. Varšavský Ústav národní paměti mimo jiné popisuje sérii masakrů z jara roku 1943.
Třeba 26. března 1943 jednotky UPA zavraždily 179 obyvatel obce Lipniki, 23. dubna zahynulo pod ukrajinskými zbraněmi 600 civilistů ve vsi Janowa Dolina a 12. května zemřelo v obci Niemodlin 170 lidí. Banderovci vraždili ženy, děti i starce. Šetřili municí, vesničany většinou ubili sekerami, kosami, kladivy anebo vidlemi. Obětem vylupovali oči, přeřezávali je pilou anebo civilisty obklíčili v kostele či stodole a pak je upálili zaživa. U toho však Bandera nebyl a na jejich činnost nemohl mít žádný vliv.
Bojovník proti komunismu
V roce 1944 opouští Bandera koncentrační tábor a stává se formálně hlavou povstalecké armády. Zůstává však v Berlíně, na Ukrajinu se nevrátí. Po porážce Německa se přesunuje do části Německa kontrolované západními spojenci. Začíná chápat, že sám komunismus neporazí. Následně zakládá koordinační centrum pro emigraci ze zemí sovětského bloku.
Brzy začne studená válka a západní tajné služby jsou ochotné spolupracovat s každým, kdo má na druhé straně existující strukturu. Bandera pomáhá cvičit špióny Britům, ale na chod „své“ povstalecké armády už nemá žádný vliv.
KGB poslala pozdrav s příchutí hořkých mandlí
Za železnou oponou je však vysoko na seznamu lidí určených k likvidaci. Pokusů o jeho zabití bylo hned několik. Uspěl až někdejší člen jeho povstalecké armády, kterého naverbovala KGB. Ten si na Banderu počkal před jeho domem a do obličeje mu vstříkl kyanid. Smrt nastala téměř okamžitě, takže lékaři zpočátku jako příčinu smrti označili infarkt. Pravda vyšla najevo, až když vrah později přeběhl na Západ a vše kolem akce prozradil.
Zdroj: wikipedie, novinky.cz, reflex.cz
KAM DÁL: Zrada. Připravili nás o pohraničí.
