Jediný známý boj československých vojáků s německou armádou. To byla Bitva o Czajankova kasárna
Na začátku byla Mnichovská dohoda ze září 1938, jež přinesla Německu jako na zlatém talíři značné územní celky československého státu. Pokračovalo to pak německou okupací Čech, Moravy a Slezska, jež proběhla 14. až 16. března 1939 a kterou Německo porušilo Mnichovskou dohodu o záruce podoby hranic. Zbytek území Československa získalo Německo bez boje. Až na jeden, ten v Czajankových kasárnách, v němž se střetlo československé vojsko s německými okupanty. Na straně českých vojáků se tento ozbrojený střet obešel bez ztrát na životech.
V roce 1939 byla města Frýdek a Místek samostatnými celky. Czajankova kasárna se nacházela v Místku, v prostorách bývalé textilní fabriky Johanna Czajanka na kraji města nedaleko mostu přes řeku Ostravici, který spojoval města Frýdek a Místek.
Továrnu československá armáda odkoupila už v roce 1933. Kasárna byla vybavena pouze puškami a lehkými kulomety, protože těžké zbraně a větší část munice byly odvezeny kvůli zrušení obranné jednotky do muničního skladu ve Staříči. V době, kdy němečtí okupanti hodlali v březnu 1939 obsadit zbývající české území, v kasárnách dlely pouze tři roty, které čítaly na 250 až 300 mužů.
Okupace Československa německými vojáky
Plán Hitlera na obsazení Čech, Moravy a Slezska se měl uskutečnit během 15. března 1939. Protože však počítal s možnými akcemi Polska, které si činilo nárok na část Těšínského Slezska, chtěli Němci Těšínsko a přilehlou část Moravy, včetně města Místek, obsadit už den předem, tedy 14. března. Po 17. hodině napochodovala německá vojska na území okleštěné republiky přes hranici v Příboře a vydala se směrem na Místek, k němuž dorazila okolo šesté hodiny večerní. Zanedlouho druhá německá kolona zastavila před bránou Czajankových kasáren. Čítala na 1 200 vojáků wehrmachtu a SS, jedno protitankové dělo a jedno obrněné vozidlo.
Průběh boje o kasárna
Všudypřítomné šero způsobilo, že hlídka v kasárnách pohyb německých vojáků sice zaznamenala, ale mylně je považovala za četníky. Z vozidla, které jelo v čele kolony, po zastavení sesedl německý důstojník, jenž se vydal ke strážnici kasáren a hlídku vyzval k tomu, aby se vzdala. Následovala nedlouhá přestřelka, jejímž výsledkem byl zraněný český strážný a mrtvý německý důstojník.
Toto inicializovalo mobilizaci uvnitř kasáren, a přestože nebyli čeští vojáci dostatečně vybaveni zbraněmi, postavili se směle na odpor a ze střechy a oken začali pálit na překvapené a nepřipravené Němce. Ti také kvůli tomu zaznamenali na své straně velké ztráty na životech, a to v počtu až 18 mrtvých a na 6 desítek zraněných včetně poškozeného obrněného vozidla. Češi měli zraněné pouze dva muže. V čele české obrany stáli plukovník Karel Pavlík a poručík Karel Martínek.
Bohužel česká strana boje trpěla nedostatkem munice a pro vytvoření zdání palby pálili vojáci dokonce i slepými náboji. Boj trval přibližně půl hodiny, než se čeští vojáci vzdali a byli odzbrojeni s tím, že kasárna Němci obsadili. V českými vojáky bylo kupodivu docela slušně zacházeno, po krátkém zajetí byli propuštěni na svobodu.
Do protinacistického odboje
Později se Karel Pavlík stal členem protinacistického odboje. Byl zatčen gestapem, odvezen do koncentračního tábora, kde byl v roce 1943 popraven. Poručík Karel Martínek se také přidal na stranu protinacistického odboje. Pobyt v táboře Mauthaussen přežil. V roce 1948 pak připravoval vojenské povstání proti komunistické diktatuře, za což byl odsouzen na 15 let těžkého žaláře. Zemřel v roce 1975.
Dnes už Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku nestojí. Od roku 1989 na jejich původním místě stojí památník.
KAM DÁL: Nejnebezpečnější zbraně současnosti. Letadlová loď a bomba silnější než atomovka z Hirošimy.
