Hitlerův špičkový špion chtěl zavraždit svého vůdce a zachránit Československo
Předával Hitlerovi nepostradatelné informace, byl celou válku šéfem německé vojenské rozvědky a kontrarozvědky Abwehr. Admirál Wilhelm Canaris byl však také v kontaktu s britskou zpravodajskou službou MI6. Dvojí hra skončila přesně před 80 lety, kdy byl z čela rozvědky vyhozen. Konce války se nedožil. Oprátka jej zastihla měsíc před jejím koncem.
Admirál Wilhelm Canaris byl záhadou. Během druhé světové války stál v čele Abwehru, německé zpravodajské služby. Byl to geniální člověk, který nebyl horlivým nacistou jako jeho nadřízení. Dělal vše, co bylo v jeho silách, aby přelstil nacisty, a zároveň pracoval jako jejich hlavní špion. Nenáviděl nejen Hitlera a Himmlera, ale celý nacistický systém jako politický fenomén. Byl všude a nikde zároveň. Kamkoli cestoval, doma i v cizině i na frontu, vždy za sebou zanechával vír zmatku.
Z námořního důstojníka špionem
Narodil se v roce 1887, v osmnácti letech nastoupil na námořní akademii. Během první světové války sloužil na různých hladinových lodích a ponorkách jako zpravodajský důstojník nebo jejich velitel. V Německu byl oslavován jako válečný hrdina, zvláště za dobu svého působení jako velitel ponorky. V roce 1935 byl jmenován do čela vojenské rozvědky Abwehr.
Záhadný muž číslo jedna
Podle serveru jewishvirtuallibrary.org i historici Canarise jen ztěžka zařazují. Byl to muž, který moc nemluvil, ale spíše naslouchal. Téměř nikdo, kdo ho znal, nevěděl přesně, jaké jsou jeho záměry. Na jedné straně byl velkým ochráncem německé opozice proti Hitlerovi – na druhé straně byl zároveň tím, kdo připravoval všechny velké plány expanze zločinů Hitlera i celé třetí říše.
Zatímco chránil a motivoval členy opozice, kteří dychtili po boji proti Hitlerovi, zároveň je ale jako spiklence pronásledoval – to je jeden z mnoha rozporů, se kterými byl nucen žít, aby si udržel kontrolu nad Abwehrem.
Hrál zpravodajské hry s Heydrichem
Canaris brzy prohlédl zrůdnost nacistického režimu a snažil se proti systému, kterému sloužil, bojovat. V roce 1938 se také snažil zabránit Hitlerovu vpádu do Československa. Musel se však neustále vypořádávat se zpravodajskou službou SS (známou pod zkratkou SD) a především jejím šéfem Reinhardem Heydrichem. Historik Peter Kross popsal jejich řevnivost. Canaris a Heydrich se dobře znali.
Aby si vzájemně nezasahovali do svých operací, byla v roce 1936 uzavřena dohoda nazvaná 10 přikázání, ve které byly povinnosti obou stran písemně stanoveny. Abwehr převzal odpovědnost za vojenské zpravodajské operace a poskytoval SD všechny důležité informace, ke kterým přišel. SD také souhlasila s tím, že předá veškeré informace, které jsou pro Canarisův tým důležité. Canaris a Abwehr nyní hráli hlavní roli v německé vojenské rozvědce. Heydrich však dělal vše pro to, aby obešel Canarisovu moc. Canaris měl naopak na Heydricha tajný spis, který obsahoval zvěsti, že Heydrich pocházel ze židovské pokrevní linie.
Podvedl samotného Himmlera
Canaris hrál nebezpečnou hru i proti svým vlastním nadřízeným důstojníkům. Při jedné příležitosti ho Reichsführer-SS Heinrich Himmler poslal do Španělska, aby přesvědčil španělského diktátora Francisca Franca ke spolupráci při napadení britského Gibraltaru. Canaris naopak přiměl španělského diktátora, aby odmítl vpustit německá vojska na španělskou půdu a zakázal Španělům účast na jakémkoli útoku na Gibraltar. Canaris také upozornil Franca na blížící se německý útok na Sovětský svaz.
Vztahy s MI6
Neexistuje žádný konkrétní důkaz, že Canaris během války tajně spolupracoval s britskou rozvědkou. Její šéf však zamítl návrh na atentát na Canarise. V MI6 jistě docela dobře věděli, kdo je jejich protivníkem a jaké jsou jeho osobní názory na Hitlera.
Za tímto účelem Britové zahájili propagandistickou kampaň, aby Canarise za každou cenu zdiskreditovali. Říkali o něm, že je „vrah“, „krysa s lidskou tváří“ a „zlý génius“. Tím, že na něj útočili, mu pomáhali, aby zůstal důvěryhodný u svých šéfů.
Pokoušel se vyjednat příměří s USA
V létě 1943 se Wilhelm Canaris tajně setkal s generálem Stewartem Menziesem, šéfem britské rozvědky, a Williamem J. Donovanem, šéfem Úřadu strategických služeb v Santanderu.
Canaris předložil Menziesovi a Donovanovi svůj mírový plán: příměří na západě, odstranění Hitlera a pokračování války na východě. Ale i když Donovan, Menzies a Canaris dosáhli dohody na základě Canarisova návrhu, americký prezident Roosevelt kategoricky odmítl vyjednávat s „těmito východoněmeckými junkery“. Canarisova mírová nabídka byla smetena ze stolu.
Spor s Hitlerem
V lednu 1944 přerušila Argentina diplomatické vztahy s Německem a zatkla několik špionů Abwehru. Hitler z této diplomatické roztržky obvinil Canarise. Povolal ho do Orlího hnízda v bavorských Alpách, aby podal vysvětlení. Dokonce snad popadl Canarise za klopy a křičel: „Chcete mi říct, že jsem prohrál válku?“ Ve skutečnosti to ale byl ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, nikoliv Hitler, kdo Canarise v únoru 1944 oficiálně vyhodil. Abwehr se stal součástí SD, kterou převzal Himmler.
Obětí čistek po Valkýře
Poslední pokus o atentát na Hitlera se odehrál 20. července 1944 v rámci operace Valkýra. Když byl Hitler ve svém hlavním stanu v Rastenburgu ve Východním Prusku, spiklenci, vedeni náčelníkem štábu říšské armády v záloze, plukovníkem Clausem von Staffenbergem, umístili bombu do místnosti, kde Hitler vedl schůzku. Bomba vybuchla, ale Hitler přežil. Gestapo zatklo až 7 000 lidí, z nichž téměř 5 000 bylo popraveno.
Mezi zatčenými byl i admirál Canaris. Nebyl však popraven hned. Procházku růžovým sadem ovšem nezažíval. Byl držen na samotce a v řetězech. Dveře jeho cely byly neustále otevřené, světlo svítilo ve dne i v noci. Dostával jen třetinu normálních vězeňských přídělů, a když nastala zima, jeho vyhladovělé tělo krutě trpělo zimou. Občas byl ponižován tím, že byl nucen vykonávat podřadné práce, jako bylo drhnutí vězeňské podlahy.
Kruté výslechy v koncentračním táboře
Dne 7. února 1945 byl Canaris převezen do koncentračního tábora Flossenbürg. Byl stále vyslýchán a vyšetřován, často bit dozorci SS. Ale Canaris po celé měsíce mátl vyšetřovatele jednou lstí za druhou. Popřel jakoukoli osobní spoluvinu na spiknutí. Nikdy nezradil své spolubojovníky v hnutí odporu. V dubnu jej čekal soud. Popraven byl 9. dubna 1945. O dva týdny později byl tábor osvobozen americkými jednotkami.
Umírám za vlast
Před svou smrtí vzkázal: „Umírám za svou vlast. Mám čisté svědomí. Svou povinnost vůči své zemi jsem splnil jen tehdy, když jsem se pokusil postavit proti zločinné pošetilosti Hitlera.“ To řekl admirál Wilhelm Canaris – chytrý a brilantní šéf špionáže, který nejenže dokázal udržet kontrolu nad Abwehrem, také přelstil nacistické pohlaváry téměř na každém kroku, zatímco se připojoval k dalším vysoce postaveným německým důstojníkům v nebezpečném spiknutí s cílem zlikvidovat Hitlera a uzavřít separátní mír se Spojenci.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Tančily na LSD a nenáviděly válku.
