Hodinová historie v několika minutách: Co vlastně nosíte na zápěstí a jak spolehlivě poznat druh hodinek?
Kolik druhů hodin zvládnete vyjmenovat? Pokud aspoň 3, prošli jste naším hodinovým testem. Věděli byste ale, kdy vznikl první hodinový strojek, že hodinky slouží již několik století jako investice nebo díky komu je nosíme na levém zápěstí? Nebudeme vás dlouho napínat a jdeme na to.
Hodiny staré jako čas
Čas se lidé snažili změřit odnepaměti, první náznaky pochází z mladší doby kamenné (zhruba 8000 až 5000 let př. n. l.). Naši předci se orientovali především podle pravidelných jevů v přírodě a měřili tak hlavně větší časové úseky. Když později nastala potřeba rozmělnit den na menší části, zaměřili se na pohyby Slunce. I proto můžeme za pradědečka dnešních hodinek považovat hodiny sluneční. Tento způsob měření existuje již od roku 2000 př. n. l. a vynalezli ho staří Egypťané. Ne všude je ale stále tak slunečno, a tak bylo potřeba najít způsob měření i pro dny bez slunečních paprsků.
V takovém případě posloužily našim předkům hodiny přesýpací a vodní, fungující na principu horní a spodní nádoby, které ale nebyly příliš přesné. Naopak voskové hodiny pocházející z Asie byly tak propracované, že nejen že zvládaly poměrně přesně určit každou celou hodinu, ale navíc v sobě svíčka měla kuličku, která po odhoření vosku spadla a cinkla o misku. Můžeme je tedy považovat za první hodiny, které čas nejen ukazují, ale i odbíjejí.
Místo zlatých šperků kapesní hodinky
První mechanické hodiny poháněné závažím vznikly koncem 13. století a používaly se zejména v orlojích. Lidé ale neměli čas chodit se koukat několikrát denně na hodiny na náměstí, a tak se již začátkem 16. století začaly vyrábět hodinky kapesní poháněné pružinkou. Tipnete si, kde započala první větší výroba kapesních hodinek? Ano, je to Švýcarsko. Velkému rozšíření pomohl v roce 1541 zákaz nošení ozdob a zlatých šperků, který byl vydán ve švýcarské Ženevě.
Místní zlatníci se proto soustředili na alternativu, kterou se staly právě zlaté kapesní hodinky. Lidé si je tak často kupovali jako moderní doplněk, znak společenského statusu i investici. V této tradici můžeme pokračovat i dnes. „Například naše dřevěné hodinky jsou nejen stylové a každý kus je originál, ale také obsahují zlatou investiční minci Český lev, která ani časem neztratí na hodnotě, a navíc ji budete mít kdykoliv při sobě,“ říká pro Čtidoma.cz Jaroslav Černý, manažer společnosti Česká mincovna.
Za náramkové hodinky vděčíme vojákům
V 17. století se přidala vteřinová ručička, roku 1861 je patentován ruční nátah, a tak hodinky vydržely tikat mnohem déle. S příchodem století páry vznikla ještě větší potřeba neustále kontrolovat čas, a tak se výroba hodinek stále vylepšovala a rozběhla se tovární výroba ve velkém, především ve Švýcarsku, Americe a Německu.
Od roku 1883 se začíná experimentovat s hodinkami na baterky a od nich už je jen krůček k tomu připnout si strojek na ruku. „Poprvé vznikly náramkové hodinky v roce 1904 pro potřeby brazilského letce, nicméně masově se rozšířily díky vojákům, kteří je používali během první světové války. A protože většina z nich byla praváky, začaly se hodinky umisťovat na levé zápěstí, aby se s nimi snáz manipulovalo,“ vysvětluje Černý.
Poznáte je podle pohybu vteřinové ručičky
V 50. letech se začaly vyrábět hodinky automatické, které k natahování využívají pohyb ruky – zastaví se pouze tehdy, pokud je pár dní nenosíte. V 70. letech je na nějakou dobu vytlačily hodinky elektronické s tzv. quartz pohonem na baterky – jejich výroba byla výrazně levnější, umožnily využití displeje a pyšní se i větší přesností: zatímco mechanické hodinky mají odchylku asi vteřinu denně, u quartzových strojků jsou to vteřiny měsíčně.
Nicméně jsou také méně kvalitní a při rozbití je jednodušší koupit nové, než je opravovat. Dnes se využívají oba typy pohonů – mechanické jsou dražší a jedná se téměř o všechny luxusnější typy hodinek, quartz hodinky jsou většinou lehčí, menší a poznáte je podle sekavého pohybu vteřinové ručičky, který bývá často nepřesný. „Poslední novinkou jsou elektronické hodinky s automatickou synchronizací času pomocí radiových vln nebo signálu GPS, které mají odchylku v řádu nanosekund za den. Vývoj se ale neustále posouvá, a tak kdo ví, co na nás v dějinách času chystá budoucnost,“ dodal Černý.
Zdroje: ceskamincovna.cz, stribro-klenoty.cz, tovys.cz
KAM DÁL: Planeta, na níž mohou být podmínky pro život, existuje. Má smysl si začít balit kufry?
