Ivar Bezkostý: Chromý vikinský válečník vedl svoje vojsko neúprosně a krutě od vítězství k vítězství. O ženy se ale nezajímal

Jak by měl vypadat správný vojevůdce? Musí to být silný statný muž, který hravě překoná každou překážku a jde hrdě se vztyčenou hlavou v čele svého vojska do bitvy vstříc možné smrti? Možná takovou představu máme, ale jak se zdá, třeba takový Ivar Bezkostý, syn uznávaného vikinského vůdce Ragnara Lodbroka, který vedl v 9. století pohanské vikinské vojsko do nespočtu vítězných bitev, mohl být pravým opakem takového obrazu. Proč mu historické prameny přisoudily právě tohle jméno? 

Víme o něm z doslechu

Jméno Ivara Bezkostého a jeho skutky jsou popisovány spíš než v kronikách hlavně v severských bájích. Měli bychom jim věřit? Pravděpodobně ano, protože v těchto oblastech nebylo zvykem vést kroniky a písemnosti tak, jak je známe z našich krajů.

A navíc hlavně o skutcích tohoto neobyčejně zkušeného a inteligentního vojevůdce informují také zdroje z jím dobytých území. Těch rozhodně nebylo málo. 

Dobyl, co si zamanul

Vojsko pod Ivarovým vedením nemělo slitování s nikým, kdo se mu postavil do cesty, kterou si jejich vojevůdce vybral. Rozhodl se, že chce svoje území rozšířit o tak zvanou Heptarchii (tedy o sedm tehdejších království - Východní Anglii, Essex, Kent, Northumbrii, Marcii, Sussex a Wessex). Byly jeho za necelé tři roky… Dokonce se mu při té příležitosti podařilo pomstít smrt svého otce, když se jeho vojsku podařilo připravit o život jeho vraha, northumrijského krále Aella. 

Podivný vojevůdce

Co je na celém příběhu o mocném vojevůdci tak zajímavé? Takových přece bylo v historii nespočet… Jenomže právě Ivar pravděpodobně trpěl vrozenou vadou, která mu znemožňovala normální pohyb. Jedna z legend vypráví o tom, že Ivarova matka varovala svého muže, že by měl svoji vášeň držet tři dny na uzdě, jinak se stane neštěstí. Ivarův otec neposlechl, se ženou počal syna a právě jeho postižení mělo být trestem za otcovu neschopnost odolat své touze. 

Oslava vítězství, nebo pomoc chromému vůdci? 

Jméno "Bezkostý" dává tušit, že obrazy, které jej zpodobňují jako muže, neseného svými vojáky na štítech nepřátel, nevypovídají jen o jeho úspěších v boji, ale také o neschopnosti chodit jako všichni ostatní. Zvláštní by pak ale mohlo být, že postižené dítě po narození v tehdejším světě přežilo, ať už by jej ze světa sprovodila sama příroda nebo dokonce rodina.

V tomto případě ale přece jen šlo o královského potomka a v takové chvíli mohli jeho rodiče přemýšlet jinak a zachovat při životě i zjevně neobyčejné dítě.  A vyplatilo se. Přes chatrné tělo měl Ivar zjevně velmi bystrý mozek a jeho schopnosti vést své vojsko od vítězství k vítězství neměly ve své době velkou konkurenci. 

Anebo to mohlo být všechno jinak...

Jenomže ono to mohlo být podle mnohých historiků také všechno docela jinak. Budeme-li vycházet z obrazů, na nichž je nesen svými vojáky, a vzpomeneme si na jeho přízvisko Bezkostý, budeme mít asi jasno. Pak se ale můžeme zamyslet i nad jinými možnostmi, jak k takovému pojmenování přišel. Nebyl Ivar jen zdánlivě jakoby bez kostí - tedy naopak ohebný, mrštný a pohyblivý až neobyčejně? I to je jedna z popisovaných možností.

Další hovoří o tom, že mohlo jít o muže impotentního, o čemž by zase svědčila další svědectví, podle kterých se o ženy vůbec nezajímal. Jak to bylo doopravdy, se dnes už asi nedozvíme, staří seveřané si na písemné záznamy nepotrpěli. I kdyby ale šlo jen o legendu, do vikingské historie určitě bude Ivar Bezkostý patřit navždy.

Zdroj: en.wikipedia, historyfiles

KAM DÁL: Věznění, týrání i porody pod zemí: Mladé dívky Káťa s Lenou musely přežívat téměř čtyři roky ve studeném plesnivém sklepě.