Král Jindřich VII. dostal po 500 letech tvář. Byl to kus, dnes by z něj šly ženy do kolen
Analýza DNA mění vědu, díky rekonstrukcím obličeje historických osobností si konečně můžeme představit, jak opravdu vypadaly. Všechno je najednou živější než kdykoli předtím. Také posmrtná maska krále Jindřicha VII., který zemřel v roce 1509 a je pohřben ve Westminsterském opatství, je ukázkou mistrovské práce odborníků.
Tvář britského krále Jindřicha VII. byla nedávno digitálně upravena v úžasné fotorealistické rekonstrukci. Grafik Matt Loughrey vytvořil podobu zesnulého panovníka z jeho posmrtné masky, která byla odlita v roce 1509. Loughrey je zakladatelem projektu Moje barevná minulost, v rámci něhož jsou restaurovány a kolorovány archivní snímky historických postav.
Dávno před vynálezem fotografie pomáhaly voskové masky zachovat podobiznu člověka přesněji než malby nebo ilustrace. Loughreyho restaurování Jindřicha VII. nyní přidává výrazné detaily a přirozené barvy a přenáší dávno mrtvou tvář z minulosti do současnosti. „Téměř cítíte, co si myslí,“ řekl Loughrey webu Live Science. „Všichni se chceme podívat na tváře slavných lidí a dát si k nim nějaký příběh.“
Byla jako živá, dnes je ještě živější
Jindřich VII. nastoupil na trůn v roce 1485, kdy porazil Richarda III. v bitvě na Bosworthském poli. Když 21. dubna 1509 ve věku 53 let zemřel, už dlouho trpěl astmatem a dnou. Uvádějí to webové stránky Westminsterského opatství, kde jsou korunováni britští králové a královny a kde jsou mnozí (včetně Jindřicha VII.) později pohřbeni. Ve sbírce opatství je uložena podobizna, kterou truchlící nesli na pohřbu krále. Tvář vypadá vyzáble a opotřebovaně a zřejmě byla vyrobena po panovníkově smrti.
Přestože tato podobizna byla téměř živá, nová digitální rekonstrukce ji ještě v mnohém předčila. Dokončení projektu trvalo asi dva měsíce a zahrnovalo kombinaci softwaru, vlastních algoritmů a pečlivých úprav obrazu, které byly prováděny ručně.
Jak získal královu podobu?
Loughrey začal obrazem voskové posmrtné masky Jindřicha VII. ve vysokém rozlišení. Odborník použil fotogrammetrii – software, který pořizuje dvojrozměrné obrázky a mapuje je ve 3D – k vytvoření digitálního modelu královy tváře. „Můžeme tím získat opravdu dobrou představu o tom, kde byly lícní kosti, horní čelist či jak daleko měl od sebe oči. Tónování kůže je pak v podstatě malba, vše se dělá ručně ve vrstvách.“
Následovalo zabarvení pleti Jindřicha VII., nakonec Loughrey přidal charakteristické znaky obličeje a vlasy, které upravil pomocí ručního zadávání a chytrých algoritmů. Grafik uvažoval o opravě nedostatků na masce Jindřicha VII. – šilhajícího pravého oka a špatně namalovaného pravého obočí, což bylo možná způsobeno poškozením, které se později opravovalo. Nakonec je ale ve své rekonstrukci zachoval.
Jaká byla jeho opravdová tvář?
Maska Jindřicha VII. ukazovala hladce oholenou tvář, ale král samozřejmě mohl být po smrti oholen, aby se vosk na posmrtnou masku mohl snadněji aplikovat. Faktem je, že muži té doby byli většinou vousatí. „Nikdy se skutečně nedozvíme, jestli měl vousy, nebo ne. Ale vzhledem k dobovým trendům jsem ho udělal s plnovousem,“ řekl Loughrey. Porost tváře mu dodával na mužnosti, a i když šlo o tyrana (ostatně, který z králů tehdy takový nebyl), jeho ostře řezané rysy dávají tušit, že i dnes by měl u žen velký úspěch.
Loughrey už v minulosti vytvořil celou řadu reálných tváří slavných osobností, jako Marie Stuartovny, Olivera Cromwella, George Washingtona nebo Tutanchamona. Právě u posledního jmenovaného se mohl opřít o masku, kterou staří Egypťané vytvářeli pro mumifikované faraony. „Posmrtné masky jsou jako průchod do jiné doby – jsou jako červí díra,“ nechal se slyšet Loughrey.
Zdroje: redakce, livescience.com, Matt Loughrey
KAM DÁL: První křesťané dostali díky odborníkům tvář. Dost děsiví lidé, dnes by nezapadli.
