Král Václav IV. miloval ženy. Bibli měl plnou obrázků, nad kterými by se jeho slavný otec červenal

Co si budeme povídat: být synem tak slavného otce, jakým byl sám císař Karel IV., to nemohl být žádný med. Snad každý očekával, že se i jeho potomek Václav IV. projeví jako on, tedy bude svými vladařskými schopnostmi ohromovat když ne celý svět, tak alespoň okolní státy a Evropu. Václav byl ale jiný, ne že by byl vysloveně neschopný, ale v panování zjevně neviděl jediný smysl svého života. A tak se poměrně brzy rozhodl, že spíše než trůn a žezlo jsou pro něj lepší sedlo a kuše - a také ženy… 

První sňatek v devíti letech

Právě o ženy neměl mít Václav IV. nouzi doslova od kolébky. Nedlouho poté, co prvně spatřil světlo světa, přispěchal jeho otec s rozhodnutím, že se manželkou novorozeného chlapce stane dcera norimberského purkrabího Fridricha V. Alžběta. Ze sňatku sice nakonec sešlo, ale i tak Václav IV. stanul před oltářem už ve svých devíti letech, tedy v roce 1370, po boku o pět let starší Johany Bavorské. O šestnáct let později se ale už stal vdovcem, když jeho žena zemřela pravděpodobně na následky pokousání loveckým psem. 

Dvanáctiletá Žofie

Panovník dlouho netruchlil. Poměrně brzy po smrti první ženy se třicátníku Václavovi zalíbila dívka, tehdy jen o něco málo starší než desetiletá. Byla to Žofie Bavorská, která se také tři roky po Johanině smrti stala jeho manželkou. I když nepocházela z přehnaně majetné rodiny, sňatek to byl výhodný zvlášť pro posílení jeho panovnického postavení. Byla to druhá a také poslední právoplatná manželka Václava IV., ale určitě ne jediná žena v jeho životě. Na druhou stranu ani Žofie se prý nebránila pozornosti jiných mužů, což ji mohlo alespoň částečně smiřovat s manželovými nevěrami. 

Opravdu zvláštní bible

O Václavově vztahu k ženám a jejich přízni vypovídá i jeho poněkud zvláštní bible. Oproti jiným je doplněna skutečně zajímavými ilustracemi, jaké bychom v takové knize rozhodně nečekali. Autoři tohoto “speciálního vydání” se umně přizpůsobili královu temperamentu a posvátné texty neváhali doplnit obrázky obnažených dlouhovlasých lazebnic, které měly být panovníkovi (jak dobře věděli) k dispozici nejen pro hygienu. Co na to říkali duchovní a zda mohl panovník při studiu takového díla skutečně zhluboka rozjímat o víře a duchovních záležitostech, se můžeme dnes již jen dohadovat. 

Bylo všechno opravdu trochu jinak? 

Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že lazebnice ve Václavově bibli vlastně představují ztělesnění Venuše a vše je tedy vlastně v pořádku a žádný prohřešek proti obvyklosti by se tak nekonal. Podle toho, jak je Václav znám - tedy jako milovník žen a veškerých rozkoší, které mu mohly poskytnout - se zdá, že o tak nevinné malby patrně nešlo.

Krásná zachránkyně Zuzana

S lazebnicí je ostatně spojena i pověst o dívce, která měla krále zachránit ze zajetí, do něhož jej uvrhli pražstí měšťané. Podle Hájka z Libočan mu právě jedna z lazebnic, krásná Zuzana, měla pomoci přeplout na loďce Vltavu a nahého panovníka tak dostat na svobodu. Za to pak měla s králem nejen bohatě povečeřet, ale také strávit následující noc. Zda je na této historce ale alespoň částečka pravdy, o tom se přou odborníci dodnes. Je totiž krajně nepravděpodobné, že by bylo - byť pro krále - tak snadné vymanit se ze zajetí. Ať už to bylo jakkoliv, příběh je to jistě krásný a romantický.

Zdroj: wikipedia, Český rozhlas

KAM DÁL: Herci z kultovního seriálu MASH: Co dnes dělají a kdo z nich už není mezi námi? Mají bílé vlasy, ale kouzlo neztratili.