Manžele popravili za špionáž proti USA. Další špion se ukryl v Československu

Odsouzení manželů Rosenbergových bylo pokračováním událostí, které odstartovalo zatčení britského fyzika Klause Fuchse ve Velké Británii v únoru 1950. Britské úřady s pomocí amerického Federálního úřadu pro vyšetřování shromáždily důkazy, že Klaus Fuchs, který během druhé světové války pracoval na vývoji atomové bomby v Anglii i ve Spojených státech, předal přísně tajné informace Sovětskému svazu. Fuchs téměř okamžitě přiznal svou roli a poskytl další podrobnosti.

Fuchs označil své společníky

Podle serveru history.com Klaus Fuchs přiznal, že Američan Harry Gold sloužil jako kurýr pro sovětské agenty, kterým Fuchs své informace předával. Americké úřady na základě výpovědi zatkly Golda, který poté ukázal prstem na Davida Greenglasse. Šlo o mladého muže, který pracoval v laboratoři, kde byla vyvinuta atomová bomba. Gold tvrdil, že Greenglass byl ještě více zapojen do špionáže než Fuchs. Po zatčení se Greenglass ochotně přiznal a poté obvinil svou sestru a švagra Ethel a Julia Rosenbergovy, že byli špioni, kteří celou operaci řídili. Ethel i Julius měli silné levicové sklony a na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století se ve Spojených státech intenzivně angažovali v pracovních a politických otázkách. Julius byl zatčen v červenci a Ethel v srpnu 1950.

Tajemství atomové bomby Američané nedokázali ochránit

V roce 1949 obdržela FBI informaci, že tajemství atomové bomby bylo vyzrazeno. Vyšetřování ukázalo mimo jiné na Julia Rosenberga a jeho manželku Ethel. V roce 1950 byli zatčeni FBI. Během procesu v roce 1951 vláda Rosenbergovy obvinila, že přesvědčili Ethelina bratra Davida Greenglasse, strojníka z Los Alamos National Laboratories v Novém Mexiku, abych jim a třetí osobě – ​​Harrymu Goldovi – poskytl informace o jaderných zbraních.

Hlavní důkazy proti manželům Rosenbergovým poskytl právě Greenglass a jeho manželka. Rosenbergovi byli odsouzeni za špionáž pro Sovětský svaz. Harry Gold dostal 30 let vězení, stejně jako Morton Sobell, spoluobžalovaný v procesu.

Proces v době mccarthismu

Proces s Rosenbergovými se odehrál v době velké úzkosti vyvolané studenou válkou, mccarthismem a rudým strašením. Případ byl kontroverzní, protože mnoho lidí věřilo, že uprostřed silné antikomunistické politické atmosféry pro ně nebylo možné dosáhnout spravedlivého soudu. Podle současných standardů byl proces pozoruhodně rychlý. Začalo to 6. března a porota oba usvědčila ze spiknutí za účelem spáchání špionáže do 29. března. Rosenbergovým nepomohla ani obhajoba, kterou v té době mnozí označili za nekompetentní.

Svědectví, které rozhodlo

Škodlivější však bylo především svědectví Greenglasse a Golda. Ti prohlásili, že Julius Rosenberg uspořádal schůzku, během níž Greenglass předal Goldovi plány na atomovou bombu. Gold podpořil Greenglassovo obvinění a připustil, že pak plány předal sovětskému agentovi. Toto svědectví zpečetilo Juliův osud, a přestože existovalo jen málo důkazů, které by Ethel přímo spojovaly se zločinem, žalobci tvrdili, že ona byla mozkem celého plánu. Porota oba shledala vinnými. O pár dní později byli odsouzeni k smrti. Byli popraveni 19. června 1953 ve věznici Sing Sing v New Yorku. Oba trvali na své nevině až dokonce.

Bylo to selhání tajných služeb srovnatelné s 11. zářím

Později Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, také známá jako Komise 11. září, dospěla k závěru, že tehdy došlo k podobnému selhání jako v případě vojenské a průmyslové špionáže na konci čtyřicátých let devatenáctého století. Steven Usdin ve svém článku „Sledování méně známých společníků Julia Rosenberga“ dovozuje, že tehdy došlo k selhání tajných služeb, které způsobilo, že Amerika byla zranitelná vůči útoku. Americké tajné služby neměly dostatečnou představivost.

FBI sice identifikovala komunisty, kteří drželi citlivé pozice ve vládě, včetně pracovních míst, která umožňovala rutinní přístup k utajovaným vojenským informacím, ale úřad a armáda jednaly s komunisty jako s potenciálními podvratníky, nikoli jako možnými špiony Sovětského svazu. Docházelo také k nedostatečné koordinaci mezi jednotlivými státními složkami.

Případ Rosenbergových se týkal zhroucení komunikace, především mezi armádou a FBI na jedné straně a civilními dodavateli obrany na straně druhé. Do Sovětského svazu uniklo obrovské množství dat o vysoce citlivých technologiích. K tomu by nedošlo, kdyby kontrarozvědky měly představivost o masivní sovětské špionáži proti průmyslovým cílům.

Rosenbergův spolupracovník Joel Barr se ukryl v Československu

Manželé Rosenbergovi nebyli rozhodně jediní, kteří se věnovali špionáži pro Sovětský svaz. Jedním ze spolupracovníků Rosenberga byl i Joel Barr. Ten byl zaměstnancem soukromé společnosti Western Electric, která se zabývala technologickými dodávkami pro armádu. Joel Barr tak mohl Sovětům předat mnoho informací o amerických technologiích.

Ve svém bytě v Greenwich Village se svými komplici zkopírovali a předali sovětskému zpravodajství více než 9 000 stran tajných dokumentů týkajících se přes 100 zbrojních programů z období druhé světové války. V době zatýkání se Barr nacházel v Paříži. Den poté, co bylo Greenglassovo zatčení oznámeno v novinách, poslali Sověti Barra z Paříže do Prahy. Při jeho příchodu do Prahy KGB Barrovi vytvořila novou identitu. Na další čtyři desetiletí byl známý jako „Joseph Berg“, syn židovských přistěhovalců z Jižní Afriky. I když se ale nacházel ve spřátelené zemi, Rusové se nadále chovali, jako by se Barr nacházel v nepřátelském prostředí, a scházeli se s ním tajně a drželi české úřady v nevědomosti o jeho skutečné identitě.

Manželka patrně o špionáži věděla, ale nepodílela se na ní

Až v roce 2008 jeden ze spoluobviněných přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradli tajné dokumenty týkající se amerického jaderného programu a předali je Sovětům. Na základě této výpovědi připustili vinu otce i jeho dva synové Michael a Robert Rosenbergovi (používají jméno adoptivních rodičů Meeropol), kteří se do té doby snažili prokázat nevinu rodičů. Vyšlo také najevo, že Ethel Rosenbergová o manželově špionážní činnosti nejspíš věděla, ale aktivně se na ní nepodílela. Potvrdilo se tak, že u ní byl trest smrti zřejmě více než sporným.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Hitlerův špičkový špion. Chtěl zavraždit svého vůdce