Masaryk měl být umlčen. Komunisté si pro něj a další demokraty připravili „voňavky“

Několik měsíců před únorem 1948 se kormidlo československých dějin namířilo směrem na sovětskou Moskvu. Komunistický vliv už téměř kompletně paralyzoval výkonnou moc státu. Sbor národní bezpečnosti držel v rukou komunistický ministr Václav Nosek a premiér Klement Gottwald krůček po krůčku získával nutnou převahu nejen v parlamentních lavicích, ale také v ulicích československých měst. Ve vládě však nadále seděli i demokratičtí ministři, kteří mohli být pro socialistickou revoluci překážkou. Proto měli být tři z nich odstraněni. Jak? 

Pekelný stroj

10. září 1947 byly poštou odeslány na adresu čs. vlády tři balíčky, které byly označené jako voňavky. Jejich adresáty byli ministr zahraničí Jan Masaryk, předseda národní socialistické strany Petr Zenkl a ministr spravedlnosti Prokop Drtina. U Zenkla a Drtiny vzbudil balíček podezření hned zpočátku, a proto byla ihned informována policie s tím, že podobný balíček čeká na ministra Masaryka. 

„Voňavku“ pro Prokopa Drtinu náhodou a opatrně otevíral bývalý důstojník, který zneškodnil mechanismus pekelného stroje. Stejný politik také podal trestní oznámení a začalo vyšetřování. 

Komunistická policie, která v té době už spadala pod ministra Václava Noska, účelově vyšetřování sabotovala a z balíčků dokonce nesejmula ani otisky prstů. Cestička k pachatelům nakonec vedla do Olomouce – na vině byli členové komunistické strany. Kdo konkrétně stál za výbušninami a proč pachatelé nikdy nebyli potrestáni?

Sklad zbraní v Olomouci

Záhada byla postupně odkrývána. První vážné stopy vedly do obce Krčmaň nedaleko Olomouce, kde se tamní truhlář Jan Kopka nechal slyšet, že kdyby chtěl, mohl by říct, kde byly krabice na „voňavky“ vyrobeny. Informace se dostaly k profesorovi Vladimíru Krajinovi, poslanci za Českou stranu národně sociální. 

Jeho obvinění cílené na konkrétní osoby vedlo k přiznání. Tři dřevěné krabičky na výbušniny totiž na žádost Aloise Zapletala, domovníka krajského sekretariátu KSČ v Olomouci, vyrobil právě zmiňovaný truhlář Jan Kopka. Podle všeho moc dobře věděl, jaký bude jejich účel, a později dokonce KSČ v Olomouci žádal o úpravu krabiček, aby byl jejich efekt co nejúčinnější. Podle svědků bylo u vyšetřování doloženo, jak se Zapletal a Kopka chlubí tím, že na ministerstvo pošlou mouku, která bude pro ministry nestravitelná. 

Ideologický boj

Vzhledem k tomu, že se v té době země nacházela těsně před komunistickým převratem, se policie enormně snažila svést vyšetřování na slepou a falešnou stopu. Proto jedna z verzí pracovala s domněnkou, že krabičky byly zakoupeny v pražském obchodě. Truhlář Kopka se nakonec sám přiznal, včetně jeho učně a dalších osob, které o atentátu věděly. 

I tak úředník ministra vnitra nechal Kopku propustit z vyšetřovací vazby na svobodu. O tom, že spravedlnost a moc už neleží v demokratických rukách, svědčí i fakt, že během vyšetřování byl v Olomouci odhalen nezanedbatelný sklad zbraní u Vladimíra Opluštila. Jednalo se o těžký kulomet, samopaly, granáty, pušky, což měla být jen část arzenálu, který byl uskladněn v sekretariátu KSČ v Olomouci. V místě, kam tentýž Alois Zapletal, který si objednal výrobu výbušnin, zbraně přivezl na rozkaz komunistického poslance Jaroslava Sosnára. Zde měly být připraveny pro případné ilegální použití. Pravděpodobně během únorové revoluce. 

Ze všech zjištěných informací bylo evidentní, že o přípravě atentátu vědělo pražské komunistické politbyro. Vrcholem celé kauzy mělo být soudní přelíčení v březnu roku 1948. Situace v Československu se však už definitivně obrátila k nedemokratickým hodnotám, což ilustruje také fakt, že pracovníci v justici, kteří se podíleli na vyšetřování (Z. Marjanko, F. Doležal, L. Loveček), skončili neslavně.

Marjanko a Loveček zemřeli ve vězení a Doležala komunistický kriminál zničil fyzicky i psychicky. Samotná kauza byla propagandou a novým ministrem spravedlnosti obrácena proti demokratům jako pokus o puč. Téměř zapomenutá aféra je tak jedním ze střípků tragické skládačky zločinného komunistického režimu. 

Zdroj: Totalita.cz, Česká televize

KAM DÁL: Krev na rukou Evropy: Nejhorším kolonizátorem byl belgický král, ale známe i další masové vrahy.