Mrchožroutova dcera: Utrpení tak hrozné, že při něm odvraceli zrak i kati

Dostat se do spárů Mrchožroutovy dcery znamenalo téměř jistou smrt
  |   zajímavost

Lámání v kole, natahování na skřipec, pálení žhavým železem – co všechno byli lidé ve své historii schopni vymyslet jen proto, aby tomu druhému způsobili co největší bolest? Strašlivou metodou, která leckdy nenechala chladným ani samotného vykonavatele násilného výslechu, byla tak zvaná Mrchožroutova dcera. 

Mrchožroutova dcera byla v podstatě pravým opakem natahování na skřipec. Zatímco ve známějším případě byli nešťastníci napínáni tak, až jim popraskaly vazy i svaly a klouby se vyvlékly ze svých jamek, Mrchožroutova dcera naopak tělo natolik zmáčkla, že nejen kosti, ale ani vnitřnosti neměly šanci přečkat mučení bez smrtelného porušení. 

Anglický vynález zkázy

Kdy se vlastně tato metoda mučení v historii objevila poprvé? Podle Medieval chronicles šlo o dobu vlády Jindřicha VIII. Tudora, tedy o první polovinu 16. století. Využívána byla hlavně právě v Anglii, kde z ní šel strach, jen někdo vyslovil její název, a to i přesto, že nebyla nejčastěji využívaným způsobem, jak ze zatčeného vynutit přiznání k čemukoliv, tedy i k tomu, co nespáchal.

Jednoduchá, ale extrémně účinná

Mrchožroutova dcera představovala kovovou konstrukci ve tvaru písmene A, do které byla v její horní části popruhy upnuta hlava vyslýchaného, ve středu pak byly uchyceny ruce a spodní část fixovala nohy. Postupným utahováním se celé tělo stlačovalo, jako by člověk seděl na bobku, a stále sílícím tlakem se hlava přibližovala ke kolenům, až tělo nevydrželo a vše uvnitř začalo praskat, jak je znázorněno také ve videu na YouTubu od Her Remarkable History. Kdy Mrchožroutovu dceru Angličané využívali nejčastěji? 

Proč právě „Mrchožroutova dcera“? Tenhle šílený nástroj je s největší pravděpodobností dílem Leonarda Skeffingtona. Z původního označení Skeffingtonova dcera se zkomolením jména stala Scavengerova, tedy Mrchožroutova dcera. 

Církev kázala lásku, ale týrala lidi

V Anglii, která se po dlouhá léta potýkala s nesnášenlivostí příznivců anglikánské a římskokatolické církve, nebylo jednoduché najít cestu ke smíru. A tak v některých případech přicházelo „ve jménu pravdy“ na řadu právě toto nelidské mučení. Zdá se to nepochopitelné již jen z toho důvodu, že oba směry víry vycházejí ze stejného základu a jejich hlavním rozdílem podle webu vira.cz není nesoulad teologický, ale organizační. Zatímco katolíci uznávají ve svém čele papeže, Jindřich VIII. rozhodl, že přílišný centralismus církvi škodí, a do čela anglických katolíků se postavil sám. 

Nejznámější trpitel ve spárech Mrchožroutovy dcery

Problém byl na světě a s ním i důvod přesvědčovat druhou stranu o své pravdě, ať už to bolí jakkoliv silně. O tom se ostatně přesvědčilo hned několik katolických kněží, mezi nimiž nechyběl ani Thomas Cottam, podle Katolické encyklopedie syn protestantských rodičů, který se v době dospívání sžil s katolickou vírou, k níž konvertoval, a stal se knězem. Za své přesvědčení později neváhal ani trpět, a nakonec dokonce ani zemřít. Právě on se dvakrát dostal do spárů Mrchožroutovy dcery, ve kterých vytékala vinou nesnesitelného tlaku mučeným krev z nosu, úst i uší. Obojí mučení v roce 1580 přežil a z jejich následků se postupně částečně zotavil. Neznamená to ale, že by ušel pozdějšímu trestu smrti, k němuž byl odsouzen o rok později za snahu o šíření katolického vyznání.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Neobyčejně kruté kateřinské kolo: Odsouzenci umírali i několik dní, kat to vůbec neměl lehké.

Klíčová slova: