Nacisté odmítali Ježíška: Dárky dětem nosil Odin, na stromku byla svastika
Nacisté měli velmi rádi Vánoce, ale současně byli čím dál více posedlí vzýváním severské mytologie a uctíváním nordických bohů. Velmi brzy tak začal u správných nacistů ustupovat do pozadí Ježíšek a dárky začal nosit Odin. To ale zdaleka nebylo všechno.
V roce 1921 Adolf Hitler mluvil v Mnichovské pivnici k čtyřtisícovému davu posluchačů. Lidé nadšeně tleskali jeho výjevům o tom, jak světové židovstvo může za současnou bídu Německa a jak je potřeba se vymanit z jeho okovů. Pak se všichni sešli kolem vánočního stromečku a zpívali koledy.
Julfest místo Vánoc
Nacisté měli Vánoce rádi a rádi je také slavili. Bylo to německé a árijské. Byl tu ale jeden problém – Ježíšek. To je totiž židovské dítě, což se neslučovalo s pohledem na Židy jakožto strůjce všeho zla a podřadnou rasu určenou k vyhlazení. Někdo by se třeba mohl ptát, jestli byl i Ježíšek strůjce všeho zla, a tak se začalo hledat konečné řešení i pro jezulátko.
Plán byl jednoduchý – Vánoce přestanou být křesťanské svátky a začnou se slavit jakožto oslavy pohanské, nebo přesněji germánsko – nordické. Křesťanství mělo být z Vánoc zcela vymazáno. A Hitler s touto přestavbou Vánoc začal už od roku 1933, kdy se dostal k moci. Vánoce už se nejmenovaly Vánoce, ale Julfest. Byl zdůrazňován jejich dávný původ v podobě oslav zimního slunovratu a vysloveně bylo řečeno, že nic z oslav Vánoc nemá společného s narozením Ježíše Krista.
Tichá noc, kancléř stojí na stráži
Nacisté argumentovali také tím, že svastika (hákový kříž) je pradávným symbolem slunce a Santa Claus není vlastně nikdo jiný než severský bůh Odin. Slavná koleda Tichá noc byla také pro jistotu přepsána a její text byl ale změněn: Tichá noc, svatá noc, jen kancléř stojí na stráži, strážce a ochránce naší budoucnosti, vede náš národ správným směrem. Na vrcholek stromku se místo hvězdy umisťovala svastika. A místo baněk a ozdob se věšely na stromek nejrůznější starogermánské znaky a runy.
Josef s Marií byli Němci
Ani tím ale nacifikace Vánoc nekončila. Děti mlsaly čokoládu v podobě esesáka a německé ženy pekly cukroví ve tvaru nacistických orlů a svastik. I jesličky vypadaly jinak – vlastně byly kompletně změněny za vánoční zahrádku s dřevěným jelenem a králíky. Ježíš a Marie byli blonďáci s miminkem s tím, že to ale nebyli Židé, ale Němci.
Aby se v těch početných změnách členové NSDAP vyznali, vydala v roce 1937 organizace Heimtanwerk příručku, kde bylo vše přehledně popsáno včetně toho, že panna Marie byla Němka a archanděl Gabriel starogermánský bůh.
Jak to šlo s Německem z kopce na všech frontách, ideologové přišli v roce 1944 s další novinkou. Nacistické Vánoce měly být slaveny především jako připomínka padlých vojáků na frontě. Naštěstí se takové Vánoce slavily pouze v onom roce 1944 a pak se nacisté i se svými bizarními nordickými Vánocemi poroučeli do propadliště dějin.
Zdroj: allthatsinteresting.com
KAM DÁL: Těsnohlídkův vánoční strom nebyl první, větve se používaly daleko dříve.
