Nejhorší období v dějinách lidstva: Tehdy byste žít opravdu nechtěli
Jako "doba temna" se v historii většinou označuje středověk, a to zejména kvůli nedostatku vědomostí a vědeckého pokroku. Existuje ale i "doba temna" v pravém smyslu slova. Toto období je podle vědců zároveň tím nejhorším obdobím, které lidstvo přežilo.
Tato doba plná mizérie, bídy a beznaděje nastala roku 536 n. l. a trvala 18 měsíců. Nejhorší období v historii tedy trvalo pouze necelé dva roky, jak uvádí web History.
Bohužel svou krátkou dobu trvání tento úsek historie vykompenzoval nepředstavitelnou hrůzou, kterou způsobil.
Na Evropu a část Asie totiž v té době padla hustá mlha, která po dobu celých 18 měsíců zabraňovala dopadu slunečních paprsků na Zemi a lidé v této "době temna" tak opravdu byli na necelé dva toky uvrženi do tmy.
Nejen, že žít ve tmě bylo nepřjemné a depresivní, ale mlha, která tehdy blokovala slunce, zároveň zapříčinila i prudké klesání teplot, uhynutí většiny plodin, které si lidé tehdy pěstovali, a tím pádem i smrt mnohých rolníků i lidí z vyšší společnosti.
Tehdy samozřejmě nikdo netušil, odkud se hustá mlha vzala. Moderní technologie ale vědcům umožnila zjistit, že tato tajemná mlha vznikla v důsledku erupce v té době činné sopky na Islandu.
Doba temna
O tomto období se dokonce dochovaly i dobové zápisy. „Slunce vydávalo své světlo bez jasu, jako Měsíc, a to po celý rok,“ zaznamenal byzantský histork Procopius.
Dále také zapsal, že v té době lidi navíc sužovala válka, bída a různé nemoci, mezi kterými se objevil i mor.
Profesor historie z harvardské univerzity Michael McCormick uvedl, že vědci tyto záznamy dlouhou dobu nebrali vážně. Začali jim věnovat větší pozornost teprve až v momentě, kdy výzkumníci zkoumali letokruhy u stromů v Irsku a zjistili v nich podivnou anomálii, která naznačovala, že roku 536 se stalo něco opravdu podivného.
Ačkoliv by většina z nás předpokládala, že tehdejší badatelé začali panikařit, vše připsali zlobě bohů a s hrůzou v očích očekávali konec světa, bylo tomu právě naopak.
Podle moderních výzkumníků odvedli skvělou práci v detailním pozorování okolních jevů a jejich pečlivém znamenání, které nám nyní pomohlo celou situaci lépe pochopit.
„Je to neuvěřitelné, ale v poledne nevidíme své stíny, slunce má namodralou barvu, měsíc ztratil svůj třpyt a roční obobí splývají v jedno,“ dochovalo se.
Pouhá nepřítomnost slunečních paprsků tehdy v Evropě a v Asii způsobila hladomor a počátek ekonomického kolapsu v Evropě, který vyvrcholil epidemií dýmějového moru v roce 541 n. l., na daném území na něj zemřela zhuba polovina populace.
„Byl to počátek jednoho z nejhorších období v historii, možná dokonce toho nejhoršího,“ řekl McCormick pro časopis Science.
Zdroj: History
KAM DÁL: K Zemi se blíží obrovský asteroid. V blízkosti naší planety bude již za několik dní.
