Poklady Malé Strany. Jeden z nejvýznamnějších kostelů Prahy byl pleněn a vypálen husity

Oficiální jméno tohoto unikátního architektonického skvostu se často nevyužívá, ale podle Maltézského řádů zní takto: kostel Panny Marie pod řetězem mosta. Archaické pojmenování má svoji historickou logiku a poukazuje na skutečnost, že původní středověký a nedokončený maltézský chrám byl od svého vzniku spojen s Juditiným mostem.

Zde totiž během jeho existence předchůdce Karlova mostu končil a vybíralo se zde také mýto. To však není zdaleka vše, co by mělo k tomuto kostelu přitáhnout zvědavost návštěvníků.

Poutníci božího hrobu

Vznik řádu maltézských rytířů se datuje do roku 1040. Ti v tomto čase založili špitál v Jeruzálémě a později podobné špitály zakládali i v Evropě. Monarchové se v těchto časech starali o nemocný lid jen opravdu výjimečně, a tak jejich roli přebíraly řády jako tento.

V Praze se sídlo maltézských rytířů založilo za druhého českého krále Vladislava I. v polovině 12. století ve formě monumentální trojlodní románské baziliky. Tím se také odhaluje jedna z velmi cenných skutečností, kterou můžete vidět i dnes. Při vstupu na dvůr tohoto malostranského kostela můžete vidět románské zdivo jako pozůstatek původního chrámu.

Novoměstští husité však v roce 1419 vtrhli na malostranské a deset dlouhých dní vše okolo ústí mostu likvidovali. Běsnění se nevyhnulo ani tomuto kostelu, který byl vypálen a vydrancován. Trvalo několik staletí, než se z trosek postavil původní projekt kostela, který vznikl až po třicetileté válce.

Architektonický poklad

Současný objekt je hodnotný hlavně tím, že fragmentárně dokládá na jednom místě všechny architektonické styly od doby románské.  Románské zdivo, gotické vstupní věže z doby Karla IV., mezi věžemi se nachází renesanční portál a interiér kostela je přehlídkou vrcholného baroka se všemi detaily a vzácnými malbami.

Hlavní dominantou vnitřního prostoru kostela je oltářní malba nejvýznamnějšího českého barokního malíře Karla Škréty. Ten znázorňuje modlící se maltézské rytíře k Madonně při bitvě u Lepanta. Samotný námět díla je zcela unikátní v kontextu svého umístění. Není mnoho míst, kde bychom v interiéru kostela mohli vidět obraz znázorňující konkrétní bitvu.

Karel Škréta se v tomto díle pokouší vyrovnat dílům mistrů svého oboru jakými byl Veronese a Tizian. Jedná se o jedno z vůbec nejvýznamnějších děl malíře Karla Škréty.

Samotný kostel je dílem italského architekta Carla Luraga, který položil základní kámen českému baroknímu stavitelství, interiér je však vyzdoben výhradně českými umělci jako v případě sochaře Jana Jiřího Bendla.

Ten kupříkladu vytvořil Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, ale také původní sochu sv. Václava, která stála na Václavském náměstí v místech, kde dnes proudí doprava z Vodičkovy a Jindřišské ulice. Ta je v současné době uložena na Vyšehradě a jak známo, nové znázornění českého patrona zhotovil sochař Josef Václav Myslbek.

Kouzlo staré Prahy

Maltézské náměstí, kde zmíněný kostel Panny Marie pod řetězem stojí, je samo o sobě jedním z nejkouzelnějších míst, kam můžete ve svých toulkách Malou Stranou zabloudit.

Krásné sousoší Jana Křtitele s anděly a reliéfy od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa dokazuje, proč byl právě on tvůrcem hned devíti soch na nedalekém Karlově mostě.

Budov, které stojí za pozornost na tomto nepravidelném náměstí, je však mnohem víc. Třeba dům U Zlatého jednorožce, který býval renomovaným hotelem, krátkou chvíli hostil také hudebního génia Ludwiga van Beethovena. Za pozornost také stojí monumentální Nosticův palác, kde dnes sídlí ministerstvo kultury, a Nosticovou zahradou proklouznete do kouzelně malebného parku Kampa.  

KAM DÁL: Pražská Lennonova zeď nářků. Turistická atrakce, která už dávno ztratila svůj původní význam