Poprava stahováním z kůže měla svá jasná pravidla. Záleželo na každém detailu

Člověk je velmi vynalézavý, pokud jde o způsobování bolesti jiným lidem
zajímavost

Existuje víc než jeden způsob, jak stáhnout kočku z kůže, říká jedno staré anglické přísloví. Těžko říct, jak to funguje, pokud jde o čtyřnohé chlupáče, v případě poprav lidí se dá říct, že fantazii se opravdu meze nekladou. Ve starověku existovalo opravdu mnoho způsobů, jak člověka sprovodit ze světa velmi bolestivou smrtí.

reklama

Stahování z kůže bylo způsobem, který nejenže znamenal obrovskou bolest pro usmrcovaného, také to ale bylo velmi efektivní v tom kontextu, že kdo tento druh popravy viděl, nekalosti si rychle rozmyslel. A jako mnoho věcí ve starověkém světě i stahování z kůže mělo pravidla a neprovádělo se jen tak halabala.

Začalo se naříznutím nohou

Z logiky věci vyplývá, že šlo o stažení kůže z těla člověka. Jenže jak na to, kde začít? Nejprve se pokud možno ostrým nožem (nebylo to vždy pravidlo) nařízly nohy, hýždě a trup. Mistři svého řemesla tak docílili toho, že se kůže z těla odstraňovala neporušená, pěkně v celku. Vynikali v tom Římané, ale i Osmané a další, stažení z kůže bylo zkrátka oblíbenou „disciplínou“ prakticky po celém světě.

Například králové asyrské říše v letech 911–609 př. n. l. rádi stahovali své nepřátele, zejména povstalecké vůdce. Tato praxe byla nejen zdrojem pýchy, ale představovala i naprosté podrobení nepřítele. Tzv. Rassamský válec je záznamem vojenských činů krále Aššurbanipala ze 7. století před naším letopočtem. V jedné pasáži se píše: „Jejich mrtvoly pověsili na kůly, svlékli z nich kůži a přikryli jimi městské hradby.“

Smrt roztaveným olovem

Ale jak už jsme zmínili v úvodu, fantazii se meze nekladou a člověk je opravdu bestie, pokud jde o vymýšlení utrpení pro jiné lidi. Ve starověkém Izraeli právo Mojžíše popisovalo šestatřicet zločinů, které se trestaly smrtí. Ti, kdo se provinili krvesmilstvem a cizoložstvím s vdanou dcerou člena kněžského řádu, byli popraveni upálením – ovšem ne zvenčí na hranici, jak si možná představujeme. Tady šlo o mnohem sofistikovanější proces.

Odsouzenec byl za prvé škrcen provazem dvěma svědky, kteří byli součástí případu. Používalo se měkké lano, protože bylo jaksi považováno za humánní nezpůsobovat další utrpení hrubým materiálem. Což úplně neodpovídalo dalšímu kroku – když škrcení způsobilo, že viník lapal po dechu, do hrdla mu nalili roztavené olovo.

Bez končetin rozříznut v pase

A komu by to snad nestačilo, mohl zavítat do Číny, kde se popravovalo podle starého způsobu „pěti bolestí“ (mimochodem v této zemi se to praktikovalo až do 18. století). Na vlastní kůži bolest pocítil Li Si, vůdce ranné imperiální Číny. Politik a filozof měl tu smůlu, že se znelíbil mocnému poradci Zhao Gaovi, který se s ním nepáral. Páral ho totiž někdo jiný.

Nejprve byl odsouzenému uříznut nos, pak noha, poté ruka. Následně byl zbaven penisu a varlat a nakonec byl v pase přeříznut na polovinu. Gao takto nechal popravit celou rozvětvenou rodinu Li Siho až do třetího kolene v souladu se starověkou čínskou praxí kolektivního trestu.

Ve velkém finále popravčí použil velmi velký nástroj s čepelí, aby rozřezal ubohého vězně na dvě části v pase, přičemž mu chyběly životně důležité orgány. Smrt tedy byla velmi pomalá a extrémně trýznivá. 

Zdroje: history.co.uk, brittannica.com, asanet.org

KAM DÁL: Vojna za socialismu: Mazáci zkoušeli různé věci, dnešní mladí by to potřebovali, říká pamětník.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/poprava-stahovanim-z-kuze-mela-sva-jasna-pravidla-zalezelo-na-kazdem-detailu-77404
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.