Pravda o Čachtické paní: V krvi panen se nekoupala. Mělo jít o moc a majetek

Alžbětě Báthory, hraběnce žijící na přelomu 16. a 17. století, je připisováno až 650 případů vražd mladých panen, v jejichž krvi se měla koupat, aby omladila své tělo a duši. Jenže pravda je zřejmě trochu jiná. V posledních letech se historici snaží pověst Báthoryové očistit. Na málokterou historickou postavu se pohlíží tak rozporuplně.

Překvapivé odhalení čachtické paní

Legendy už si žijí svým životem, a tak už bude navždy spojena s příběhem o mladých pannách, které zemřely pro její touhu po kráse a mládí. Možná bylo vše nakonec jinak. Koneckonců, verzi, která Alžbětu očišťuje, přednesl i film Juraje Jakubiska s názvem Báthory.

Vzdělaná žena mluvila několika jazyky

Alžběta Báthory se narodila v Nyírbáthoru, pocházela z velmi významného uherského rodu. V 15 letech se provdala za hraběte Ference Nádasdyho, který měl nejen hodnotné majetky, ale také nepopiratelný politický vliv. Na tehdejší poměry byla Alžběta velmi vzdělanou ženou, která plynně hovořila několika jazyky – anglicky, maďarsky a latinsky. Hraběti porodila pět dětí, dvě však krátce po porodu zemřely. Po smrti svého manžela se trvale usadila v Čachticích. 

Měla dívky mučit, vraždit a koupat se v jejich krvi. Začalo to prý tehdy, když ji služebná česala a nechtěně ji píchla hřebenem do hlavy. Alžběta dívku dvakrát udeřila, a když si všimla své kůže potřísněné krví, pocítila prý obrovskou úlevu. Také si všimla, že je místo najednou pevnější a bledší. Získala tak dojem, že si koupelí v krvi udrží věčné mládí.

Thurzó odmítl Alžbětu mučit

Legenda praví, že na ukrutnost hraběnky přišel zástupce krále Juraj Thurzó, který nečekaně vtrhl na zámek a v podzemních prostorách našel umučenou dívku. Prý to bylo na příkaz krále Matyáše II., kdo ho však o zločinech informoval, není jasné. V jiných místnostech měl najít další dvě zbídačené, ale živé ženy. Ihned Alžbětu uvěznili v podzemí hradu a její služebnictvo bylo převezeno do sídla králova zástupce. 

Proběhl bleskový pětidenní soud, a to bez účasti Alžběty, ačkoliv o ni několikrát žádala, v čemž ji podpořili i další šlechtici. Thurzó měl také odmítnout obvyklý způsob výslechu – mučení obviněných. Dokonce o to měl žádat i velvyslanec krále, který byl k procesu vyslán. Jak tomu tlaku Thurzó odolal, není jasné.

Ostatní obvinění údajně svalovali vinu právě na Alžbětu, která nebyla přítomna. Jeden z nich ji dokonce obviňoval z pokusu o vraždu uherského krále. Měla prý přimíchat jed do pečiva, které bylo podáváno během Vánoc. Král tam v roce 1609 na Vánoce skutečně byl. Evangelický kazatel Ponický Alžbětu obvinil také z kanibalismu, žádný důkaz ale nepředložil. Mezi svědky byla i jistá Anna, která tvrdila, že Alžběta zavraždila její desetiletou dceru a poté jí ani nedovolila podívat se na její mrtvé tělo.

Upálení za živa pro dvě služebnice

Tělesně postižený Ján Ujáry řekl, že pět žen pochoval v jedné jámě, dvě v zahradách a další dvě, které zabila Dorota Szentés, na hřbitově. Svědectví přítomných byla však značně problematická. Někteří o zvěrstvech jen slyšeli, další řekli, že jim o tom řekl někdo další. Alžběta měla mít seznam se 650 jmény, nikdo však neprokázal, zda se nejedná například o seznam poddaných, kteří neplní své povinnosti, případně cokoliv jiného. Navíc se seznam jako takový nikdy nenašel.

Porota na základě výpovědi 13 svědků odsoudila Alžbětiny služebnice Ilonu Ió a Dorotu Szentés k upálení zaživa na hranici. Ještě předtím jim měl kat kleštěmi vytrhat všechny prsty. Ján Ujáry byl odsouzen k smrti stětím a později byl spálen. Katarinu Beneckou soud pro nedostatek důkazů osvobodil, na hranici však skončila Eržika Majorová, aniž by byla vyslýchána. Šlo o bylinkářku, která Alžbětu léčila a o které kolovaly zvěsti, že se spojila s ďáblem. Prý byla nejkrutější ze všech.

Opravdu Alžběta vraždila?

Alžběta byla odsouzena k doživotnímu žaláři na čachtickém hradě, což bylo zakomponováno do žaloby. Další obvinění vypověděli, že obětí mohlo být 37 až 80. Králi Matyáši II. se to však nelíbilo a požadoval obnovu procesu. To se snažil Thurzo zvrátit, jeho vysvětlování však postrádalo logiku. Nejčastěji se zmiňovalo, že trest byl „mírný“ s ohledem na zásluhy jejího zesnulého manžela.

Alžběta zemřela ve věku 54 let. Traduje se, že tu noc hodně zpívala a modlila se. I proto dodnes kolují spekulace, že zemřela vlastní rukou. Neunesla tíhu spáchaných činů? Nebo se snad nikdy ničeho takového nedopustila a šlo o čin zoufalé ženy, které nesnesla nespravedlnost? Nikdy nebyla souzena, skutečný počet obětí není znám.

Tehdy řádila mohutná bouře a lidé spekulovali, že sám Lucifer si přišel pro novou duši. Její ostatky se nikdy nenalezly. A pravda zůstává zahalena tajemstvím...

Zdroj: zcu.cz, kriminalistika.eu, ČSFD, dotyk.cz, reflex.cz 

KAM DÁL: Martin Zounar a život plný nesnází: Postižení chodidel, útěk otce i naprosté vyhoření.